Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Trestné činy z nenávisti

 

Co jsou trestné činy z nenávisti?

Trestné činy z nenávisti zahrnují takové trestné činy, které byly spáchané z důvodu nenávisti pachatele pro některou domnělou nebo skutečnou charakteristiku oběti:

  • příslušnost k určité rase,
  • příslušnost k etnické skupině,
  • národnost,
  • politické přesvědčení,
  • vyznání (případně skutečnost, že je bez vyznání).
Z uvedené pohnutky pachatele mohou být spáchány tyto trestné činy uvedené v trestním zákoníku (TZ):
 
  • Trestné činy proti životu a ohrožující život nebo zdraví:
    • Vražda - § 140 odst. 3 písm. g) TZ
    • Těžké ublížení na zdraví - § 145 odst. 2 písm. f) TZ
    • Ublížení na zdraví - § 146 odst. 2 písm. e) TZ
    • Mučení a jiné nelidské zacházení - § 149 odst. 2 písm. c) TZ
  • Trestné činy proti svobodě:
    • Zbavení osobní svobody - § 170 odst. 2 písm. b) TZ
    • Omezování osobní svobody - § 171 odst. 2 písm. b) TZ
    • Zavlečení - § 172 odst. 3 písm. b) TZ
    • Vydírání - § 175 odst. 2 písm. f) TZ
  • Trestné činy narušující soužití lidí:
    • Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci - § 352 odst. 2 TZ
    • Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob - § 355 TZ
    • Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod - § 356 TZ
  • Trestné činy proti majetku:
    • Poškození cizí věci - § 228 odst. 3 písm. b) TZ
  • Ostatní trestné činy:
    • Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí - § 183 odst. 3 písm. b) TZ
    • Zneužití pravomoci úřední osoby - § 329 odst. 2 písm. b) TZ
    • Některé trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti - § 378 – 380, 382
Dále trestné činy z nenávisti zahrnují trestné činy proti lidskosti:
  • Genocidum - § 400 TZ
  • Útok proti lidskosti - § 401 TZ
  • Apartheid a diskriminace skupiny lidí - § 402 TZ
  • Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka - § 403 TZ
  • Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka - § 404 TZ
  • Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia – § 405 TZ
Také u ostatních trestných činů uvedených v trestním zákoníku soud při stanovení trestu posuzuje jako přitěžující okolnost, pokud byl čin spáchán z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti. 
 

Kdo může být obětí trestného činu z nenávisti?

Obětí trestného činu z nenávisti se může stát kdokoli z důvodu příslušnosti k určité rase, etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení, vyznání či nedostatku vyznání. Nezáleží na tom, zda oběť skutečně disponuje danou charakteristikou, nebo se tak pachatel pouze domníval.

Zákon o obětech trestných činů pak pamatuje na tzv. zvlášť zranitelné oběti.  Těmi mohou být některé oběti násilných trestných činů (včetně násilí páchaného z nenávisti), u kterých je zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na jejich věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislosti na ní.

Oběti násilných trestných činů z nenávisti budou ve většině případů zvlášť zranitelnými oběťmi a mohou tedy kromě práv náležících všem obětem trestných činů uplatňovat i zvláštní práva, která jim zákon připisuje.

Jaké dopady může mít trestný čin na oběť?

Prožívání újmy u obětí je velmi individuální. Záleží na mnoha faktorech, ke kterým patří mimo jiné charakter a okolnosti spáchaného trestného činu či vztah oběti k pachateli, ale také vlastnosti oběti, její věk aj.

Oběti trestných činů z nenávisti často prožívají psychickou a emocionální újmu. V reakci na prožitou traumatizující událost se u nich mohou objevovat nejrůznější pocity, jako je např. vztek, šok, strach, pocit ponížení, stud, pocity bezmoci a bezradnosti. V důsledku této události mohou oběti trpět různými psychickými a fyziologickými obtížemi, ke kterým patří např. návaly úzkosti, zvýšená nesoustředěnost, ostražitost, stažení se ze sociálních kontaktů, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku apod. Příznaky mohou být velmi rozmanité a mohou se objevit bez ohledu na to, zda byla oběti trestným činem způsobena také újma fyzická.

V některých závažných případech mohou příznaky přetrvávat dlouhodobě a rozvinout se v tzv. posttraumatickou stresovou poruchu. V takových případech je důležité včas vyhledat odbornou pomoc (např. psychologickou nebo psychiatrickou).

Lze se také obrátit na organizace poskytující odbornou pomoc obětem trestných činů, zejména pomoc sociální, psychologickou a právní. Získejte více informací o možnostech poskytnutí odborné pomoci obětem trestných činů. Jste-li zvlášť zranitelnou obětí, máte nárok na bezplatné poskytnutí pomoci.
 

Jaké dopady může mít trestný čin na oběť?

Pokud jste se stali obětí trestného činu, máte práva podle zákona o obětech trestných činů a jako poškozený také procesní práva podle trestního řádu. Procesní práva poškozeného lze uplatňovat pouze v případě, kdy byl trestný čin oznámen, a bylo zahájeno trestní řízení.

Získejte podrobné informace o Vašich právech, pouze tak je můžete efektivně uplatňovat. Zákon upravuje také další práva náležící zvlášť zranitelným obětem.

vytisknout  e-mailem