Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina

Podvodníci využívají virtuální prostředí

KRAJ VYSOČINA - Kyberkriminalita se prolíná všemi druhy trestné činnosti 

 

Loni jsme v Kraji Vysočina zaznamenali velký počet trestných činů, které měly znaky kybernetické kriminality, tedy takové kriminality, k jejímuž spáchání je využito prostředí internetu či informačních, komunikačních technologií a sociálních sítí.

Kybernetickou kriminalitu můžeme velmi zjednodušeně definovat jako trestnou činnost, která je páchána v prostředí informačních a komunikačních technologií, včetně sociálních sítí, kdy předmětem útoku je samotná oblast informačních a komunikačních technologií, nebo kdy je páchána trestná činnost za výrazného využití informačních a komunikačních technologií jakožto významného prostředku k jejímu páchání,“ vysvětluje plk. Mgr. Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie kraje Vysočina s tím, že tímto způsobem a těmito prostředky lze navíc páchat různorodou trestnou činnost, která se prolíná téměř veškerými druhy trestné činností od násilné přes mravnostní, majetkovou až po hospodářskou trestnou činnost.

Loni jsme zadokumentovali 386 těchto případů, což činí 8,82 procent nápadu ze všech spáchaných trestných činů v roce 2021. Za posledních několik let je patrný výrazný nárůst tohoto druhu kriminality, když v roce 2017 to představovalo 4,67 procent z celkového nápadu. Celkem 98 trestných činů se kriminalistům podařilo objasnit a objasněnost tak dosáhla více než 25,3 procenta. Dalších 69 případů kriminalisté objasnili dodatečně – jednalo se o případy z předešlých let a celkově se tak loni podařilo policistům objasnit 167 případů. Největší počet případů - 199 - se týká majetkové trestné činnosti, což představuje 12,63 procenta ze všech majetkových trestných činů. Jde o nejrůznější formy internetových podvodů a protiprávních jednání spáchaných za využití sociálních sítí s cílem neoprávněně se obohatit za využití různých legend. Další případy se týkají hospodářské trestné činnosti (113 případů), mravnostní kriminality (44 případů), ale také násilné kriminality (14 případů) a oblasti nehmotných práv. Pachatelé u tohoto druhu trestné činnosti způsobili svým jednáním škodu ve výši 37 923 485 korun.

Dynamický rozvoj informačních technologií s sebou přináší společensky velmi škodlivá jednání a kybernetické kriminalitě proto musíme věnovat stále větší pozornost. „Problematika kybernetické kriminality je specifická především jejím přesahem přes různé druhy trestné činnosti. Lze říci, že nadále výrazně převažuje majetková trestná činnost. Způsoby páchání trestné činnosti jsou ale stále sofistikovanější a v mnoha případech mají pachatelé velmi usnadněnou pozici, protože někteří lidé se v prostředí internetu a na sociálních sítích chovají velmi neopatrně. Jsou schopni zaslat nejrůznější osobní údaje, údaje k platebním kartám nebo poukázat vysoké finanční částky na zahraniční účty a to i přesto, že jejich banky je upozorňují, že účet příjemce je podezřelý,“ doplňuje plk. Mgr. Pavel Peňáz.

Velice alarmující je především skutečnost, že se neustále zvyšuje podíl prostředků nejrůznějších informačních technologií na páchání zejména celkové majetkové trestné činnosti, kdy v loňském roce bylo tímto způsobem spácháno v rámci kraje Vysočina celkem 199 trestných činů majetkového charakteru, což představuje 12,63 procenta ze všech majetkových trestných čin. V této oblasti je patrný nárůst již několik posledních let – v roce 2020 činil tento podíl 9,19 procent, v roce 2019 činil tento podíl 4,7 procenta, v roce 2018 představoval podíl 4,7 procenta v roce  2017 činil 2,35 procenta, Podobný trend zaznamenáváme v oblasti hospodářské trestné činnosti, kdy loni bylo spácháno 113 hospodářských trestných činů prostřednictvím informačních technologií, což představuje 26,5 procenta ze všech hospodářských trestných činů. V roce 2020 tento podíl činil 21,6 procenta, v roce 2019 byl tento podíl ve výši 17,1 procenta a v roce 2018 činil 8,99 procenta.

„Bohužel lze predikovat tento nárůst i v budoucnu, a to v návaznosti na stále rostoucí význam elektronické komunikace i v rámci běžného života občanů a stále s rostoucí tzv. „elektronickou gramotností“ větší části obyvatelstva, tedy jak pachatelů, tak i poškozených, včetně našich starších spoluobčanů,“ doplňuje plk. Mgr. Pavel Peňáz.

hrnuje také různou závažnost. Specifika lze vysledovat také v oblasti pachatelů a poškozených, kde jsou silně zastoupeny kategorie nezletilých mladistvých a mladších dospělých. U nejzávažnějších deliktů dosahují škody řádů milionů korun. Jedná se především o trestné činy různých forem podvodů při obchodování se zahraničím.  Objevily se případy falešných pokynů k platbám u firem, které obchodují se zahraničím.

Mezi časté případy loni patřilo podvodné získání osobních a bankovních údajů majitele, a to přímo od něho skrze komunikaci z falešného uživatelského účtu prostřednictvím různých sociálních sítí. Tyto údaje byly následně zneužity při podvodných bankovních převodech. Velice časté byly případy, kdy k vylákání dat k účtu, včetně umožnění dálkového přístupu k bankovnímu účtu, se děje při prodeji nebo nákupu na oblíbených portálech mezi které patří například Bazoš nebo Marketplace. Proto je důležité, aby lidé byli opatrní a nikdy nedovolili nikomu vzdáleně vstupovat do jejich počítače a provádět jakékoliv operace. Pomocí softwaru pro vzdálený přístup mohou totiž podvodníci ukrást peníze z účtu oběti.

Loni jsme prověřovali také celou řadu případů, kdy se pachatelům podařilo vylákat z obětí finanční prostředky. Podvodních využili virtuálního prostředí na nejrůznějších sociálních sítích nebo internetových seznamkách a jejich jediným cílem bylo podvodným způsobem získat peníze od důvěřivých lidí. Pod rouškou naprosté anonymity, kdy si tito pachatelé vytvoří vlastní neexistující identitu, přitom útočí především na city svých obětí. Ženám nabízejí například seznámení s nezadanými charismatickými americkými vojáky nebo lékaři, kteří působí v zahraničních misích a touží po klidném životě. V některých případech k podvodnému vylákání peněz využívají různé legendy – například, že se ocitli ve složitých zdravotních nebo životních situacích a „hrají“ tak na city důvěřivých lidí, kteří jsou ochotni pomoci zcela neznámým lidem.

Kriminalisté na Vysočině prověřovali několik případů velice závažného podvodného jednání, jehož obětí se stali senioři, kteří kvůli své důvěřivosti přišli o značné finanční prostředky. Podvodníci na seniory útočí telefonicky a využívají k tomu legendy falešného vnuka případně jiné blízké osoby. Telefonáty se týkají seniorů, kteří používají pevnou telefonní linku. V posledních týdnech se ale podvodníci uchylují k mnohem závažnějšímu jednání, kdy seniorovi zavolá jménem vnuka například ošetřující lékař z nemocnice s tím, že vnuk se při nehodě zranil v obličeji, má sešitou tvář, překousnutý jazyk, a proto nemůže dobře mluvit. Seniorovi může také zavolat falešný právník, který údajnou vnukovu dopravní nehodu řeší a požaduje peníze na mimosoudní vyrovnání. Při páchání tohoto druhu trestné činnosti došlo v poslední době k výrazné změně v chování pachatelů. Své potenciální oběti začali kontaktovat také v noční dobu, v týdnu i o víkendech, přičemž vyžadují vydání finanční hotovosti nebo převody peněz rovněž v jakoukoliv dobu. Seniory podvodníci také navádějí k tomu, aby v případě, že nemají potřebný obnos doma, došli peníze vybrat z účtu v bance nebo aby přímo v bance zadali příkaz k jejich převodu.

V poslední době se také napříč celým Krajem Vysočina začaly objevovat případy nebezpečné počítačové trestné činnosti, které spočívají v rozesílání fiktivních mailů, které se snaží navodit v lidech dojem, že je rozesílají různé skutečné veřejné instituce a podnikatelské subjekty. Za rozesíláním e-mailů přitom stojí podvodnici, kteří zneužívají skutečně existujících spedičních nebo zásilkových firem, které prostřednictvím e-mailu vyzývají adresáty k uhrazení různě vysokých finančních částek. Požadavky na platby přitom odůvodňují tím, že se jedná o platby za údajně nevyzvednuté objednané zásilky. Falešné emaily byly rozesílány také například jménem České pošty. V těchto e-mailech jsou obsaženy většinou interaktivní odkazy, které po otevření odkazu lákají z uživatelů různé přihlašovací údaje a snaží se získat a podvodně z nich vylákat finanční prostředky.

Kriminalisté prověřovali také několik případů, které měly společného jmenovatele v podobě původního záměru podvedených zhodnotit finance prostřednictvím investice do virtuální měny. Ani jeden z těchto případů neskončil ziskem, ale naopak velkou finanční ztrátou. Lidé zareagují na inzerát na sociální síti nabízející rychlý výdělek investováním do kryptoměn. Inzerát otevřou a projdou si informace, včetně odkazů, které vyplní, a to včetně uvedení všech osobních kontaktů, telefonního čísla a čísla bankovního účtu. Následně je telefonicky kontaktuje osoba, která s nimi začne plánované investice probírat. Člověk má zaplatit určitý vklad a podvodník vyzve k nainstalování aplikace, což lidé naivně a bez přemýšlení udělají. Prostřednictvím aplikace ale přitom zpřístupní údaje cizímu člověku, umožní mu přístup do svého internetového bankovnictví a podvodník toho patřičně využije a převádí si z účtu finanční prostředky.

V souvislosti s nárůstem případů kybernetické kriminality je potřeba opakovaně apelovat na veřejnost, aby se lidé chovali ve virtuálním prostředí zodpovědně. Při komunikaci v prostředí internetu je nutné být zvláště opatrný a velice ostražitý. Anonymita internetu totiž umožňuje pachatelům jednoduše vyhledávat potenciální oběti a bez nutnosti jakéhokoliv osobního kontaktu poměrně rychle a hlavně účinně mohou lákat z těchto obětí peníze. V rámci komunikace mohou pachatelé směřovat své žádosti o zaslání finančních prostředků na různé zahraniční bankovní účty nebo prostřednictvím služeb na přepravní společnosti. Stejně tak se mohou pachatelé snažit pod různými záminkami vylákat z obětí údaje k bankovním účtům a platebním kartám. Prostředí internetu a sociálních sítí se vyznačují obrovskou anonymitou a je potřeba se v každém věku naučit s informacemi bezpečně pracovat.

mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí 
25. leden 2022

vytisknout  e-mailem