Týrání zvířat
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující statistické údaje týkající se problematiky týrání zvířat:
„Kolik PČR eviduje obviněných, stíhaných, odsouzených fyzických a právnických osob ve věci týrání hospodářských zvířat za roky 2015, 2016, 2017, 2018.
Kolik PČR eviduje obviněných, stíhaných, odsouzených fyzických a právnických osob ve věci týrání volně žijících zvířat za roky 2015, 2016, 2017, 2018.
Kolik PČR eviduje obviněných, stíhaných, odsouzených fyzických a právnických osob ve věci týrání zvířat v zájmových chovech za roky 2015, 2016, 2017, 2018.
Prosíme o informace, kolik bylo za roky 2015, 2016, 2017a 2018 podáno trestních oznámení pro trestný čin týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti.
Dále prosíme o doplnění informace, kolik bylo na základě těchto trestních oznámení zahájeno trestních stíhání, kolik z nich bylo s výsledkem uznání viny a jaké byly uloženy tresty.“
I.
Policie České republiky jako povinný subjekt poskytla žadatelce informace, které k dané problematice statisticky eviduje (viz příloha). Jedná se o statistické údaje trestného činu týrání zvířat podle § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti podle § 303 stejného zákona za roky 2015 – 2018.
II.
Pokud se týká dalších požadovaných informací, konstatovala Policie České republiky jako povinný subjekt, že neeviduje případy trestné činnosti podle druhu chovu (hospodářský, zájmový atd.). Informaci ve struktuře, která je specifikovaná v žádosti pod body 1. – 3., tedy Policie České republiky nemá vytvořenou. Pro její vytvoření by bylo nezbytné každý případ speciálně vyhodnotit, tedy prostudovat a posoudit z tohoto hlediska každý příslušný trestní spis a požadovanou informaci nově vytvořit. Požadovanou informaci je proto nutno pokládat za požadavek na vytvoření analýzy.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Požadovaná informace nemá takovou podobu a k jejímu vytvoření by nepostačovalo pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů existujících v rozptýlené podobě. Vytvoření požadované informace by vyžadovalo analytickou činnost spočívající ve studiu trestních spisů a vyhodnocování údajů v nich obsažených. Z uvedených důvodů se informační povinnost netýká informací požadovaných v těchto bodech žádosti.
I k ostatním otázkám uvedeným pod body 4) a 5) povinný subjekt konstatoval, že informace v podobě, jakou žadatelka požaduje, neeviduje. Otázky jsou formulovány tak, že se žadatelka dotazuje na počty případů, které byly zpracovány na základě trestních či jiných oznámení. Pokud by povinný subjekt striktně vycházel ze znění těchto otázek, nebylo by možné poskytnout ani informace obsažené v příloze, neboť povinný subjekt neshromažďuje statistická data o způsobu, jakým se policejní orgány o jednotlivých případech dozvěděly. Tedy zda se jednalo o trestní oznámení fyzických osob, orgánů státní správy či samosprávy nebo zda byly zahájeny úkony trestního řízení na základě vlastní vyhledávací činnosti policejní orgánů. Poskytnutá data tak obecně specifikují počet případů vedených v jednotlivých letech a jejich další specifikace, které jsou uvedeny v jednotlivých sloupcích přiložené tabulky. Na informace tak, jak jsou v žádosti přesně specifikovány pod body 4) a 5), se tudíž informační povinnost na základě § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. a § 3 odst. 3 tohoto zákona a z důvodů uvedených výše také nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 21. 3. 2019