Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Královéhradecký  kraj název

Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje

Dotaz ze dne 5. 2. 2019

Žadatel: z Olešnice v Orlických horách
Ze dne: 5.2.2019

1) Jaký paragraf popř. odstavec popř. písmeno zákona č. 106/1999 Sb. umožňuje povinnému subjektu vyřizovat (doplnit žádost stížností) podané podle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 14) podle zákona č. 500/2004 Sb., jak uvedl PS v č. j. XX?
2) Jaký paragraf popř. odstavec popř. písmeno zákona č. 106/1999 Sb. umožňuje povinnému subjektu vyřizovat stížnosti (doplnit žádost stížností) podané podle z. č. 106/1999 Sb. (§16a) podle zákona č. 500/2004 Sb., jak uvedl PS v č. j. XX?
3) Jaký paragraf odstavec popř. písmeno zákona č. 500/2004 Sb. umožňuje povinnému subjektu vyřizovat žádosti podané podle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 14) podle zákona č. 500/2004 Sb., jak uvedl PS v č. j. XX?
4) Jaký paragraf odstavec popř. písmeno zákona č. 500/2004 Sb. umožňuje povinnému subjektu vyřizovat žádosti podané podle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 14) podle zákona č. 500/2004 Sb., jak uvedl PS v č. j. XX?
5) Jaký paragraf odstavec popř. písmeno zákona č. 106/1999 Sb. umožňuje povinnému vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. 9. října 2018, když žádost byla podána dne 6. srpna 2018 (rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti bylo tedy vydáno 64 dnů po podání žádosti – viz Příloha 1), aby byla dodržena zákonná lhůta (činí 31 dnů), jak uvedl PS v bodu A4 č. j. XX.
6a) V jakém právním předpisu (vyhláška, zákon, paragraf popř. odstavec popř. písmeno) je uveden termín „předšetření“?
6b) V č. j. XX je uvedeno, „… poskytnuté úřední záznamy neobsahují zaprotokolované svědecké výpovědi, jak se žadatel zřejmě domnívá, ale jedná se o souhrn poznatků, které policejní orgán získal v rámci tzv. předšetření podezření z přestupku.“ 
Žádám proto o poskytnuté informace jakém právním předpisu (vyhláška, zákon, paragraf popř. odstavec popř. písmeno) je uvedeno, jak postupuje Policie ČR v rámci tzv. předšetření.
6c) Je v rámci tzv. předšetření upozorněna osoba hovořící s policistou upozorněna na případné následky úmyslného uvedení nepravdy, jak tomu v případě podání vysvětlení před správním orgánem? 
6d) Žádám o poskytnutí kopie části dokumentu (vyhláška, zákon aj.) ze kterého je zřejmé, jaké úkony provádí Polici ČR v rámci tzv. předšetření.

Odpověď na žádost:
Souhrnná odpověď na otázky č. 1 až 4:
Použití obecných ustanovení správního řádu ve vztahu k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. je možné na základě tzv. analogie, která představuje aplikaci právní normy, která upravuje určitou situaci na situaci skutkově podobnou, která však právem upravena není.
Správní řád obsahuje obecnou úpravu správního řízení a jeho ustanovení lze použít ve vztahu k jakémukoli správnímu řízení (např. stavební řízení, přestupkové řízení atd.), pokud speciální zákon nestanoví jinak, příp. pokud použití správního řádu není výslovně vyloučeno. To vyplývá z § 1 odst. 1 a 2 správního řádu. Ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb. je použití správního řádu 2 výslovně umožněno jen v úzce vymezených případech uvedených § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.; v ostatních případech je přímá aplikace správního řádu vyloučena.
Dojde-li však k situaci, že speciální právní předpis – např. zákon č. 106/1999 Sb., určitou právní situaci neupravuje a zároveň vylučuje použití správního řádu, dochází k mezeře v právu, kterou je nutné vyplnit. Řešením je pak použití analogie, tedy využití takového ustanovení právního řádu, které je pro danou situaci nejpřiléhavější, přestože se na danou situaci přímo nevztahuje. Tento postup pro využití správního řádu ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb. výslovně zmiňuje i příslušná
odborná literatura (Furek, Rothanzl, Jirovec: Zákon o svobodném přístupu k informacím – komentář, C. H. Beck, 2016, s. 1111).
Co se týče žádosti o informace evidované pod č. j.: XX, povinný subjekt věc vyřizoval podle zákona č. 106/1999 Sb. Doplnění nových informací ve stížnosti ze dne 4. 10. 2018 (vysvětlení, resp. upřesnění, jaké informace žadatel požaduje) bylo posuzováno podle ustanovení § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu, nikoli však přímo, nýbrž na základě analogie, jak je vysvětleno výše.
5) § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.
Dle uvedeného ustanovení, cit. „Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.“ 
Uvedené stanovení představuje speciální úpravu pro počítání lhůt pro poskytnutí informace, resp. pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v případě, že je podána stížnost.
6a) Jak již bylo vysvětleno v naší písemnosti č. j.: XX, kterou povinný subjekt odpovídal na Vaši žádost o informaci ze dne 28.12.2018, výraz „předšetření“ není uveden v žádném právním předpisu.
6b) Postup policie v rámci tzv. předšetření je stanoven pouze obecně v § 74 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, cit: „Orgán policie učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem (…)“.
6c) Ne.
6d) Výčet úkonů není uveden v žádném právním předpisu. Jak je uvedeno výše v odpovědi na otázku 6a), ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. hovoří o provádění „nezbytných šetření“, aniž by tyto úkony byly blíže definovány.

Zveřejnila: por. Ing. Magdaléna Vlčková, MBA
 

vytisknout  e-mailem