Ochrana osobních údajů
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace:
„Pro zpracování diplomové práce na téma …, kterou zpracovávám …, Vás žádám o poskytnutí těchto interních aktů řízení:
- P PP č. 215/2021, o zpracování osobních údajů
- R PP č. 292/2020, o jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů
- P PP č. 202/2019, o jmenné evidence cestujících
- ZP PP č. 168/2009, o programu Dotazy do informačních systémů
- P PP č. 44/2018, o vnitřní kontrole, získávání údajů, referenčním průzkumu a vyřizování podání (vnitřní kontrolní řád)
- P PP č. 275/2016, o identifikačních úkonech
- Další interní akty řízení vztahující se k problematice zpracování a ochrany osobních údajů v Policii České republiky“.
Policie České republiky zaslala žadatelce k bodu 1. až 6. žádosti:
pokyn policejního prezidenta č. 215/2021, o zpracování osobních údajů;
rozkaz policejního prezidenta č. 292/2020, o jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů;
pokyn policejního prezidenta č. 202/2019, o jmenné evidenci cestujících;
pokyn policejního prezidenta o vnitřní kontrole, získávání údajů, referenčním průzkumu a vyřizování podání (vnitřní kontrolní řád);
pokyn policejního prezidenta č. 275/2016, o identifikačních úkonech a
po vyloučení těch informací, u nichž to stanovuje zákon č. 106/1999 Sb., závazný pokyn policejního prezidenta č. 168/2009, o programu „Dotazy do informačních systémů“, v posledním platném znění, včetně přílohy. Ve vztahu ke znečitelněným částem tohoto pokynu (a jeho přílohy) vydal povinný subjekt rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace.
K bodu 7. žádosti pak povinný subjekt sdělil žadatelce následující: Analyticko legislativní odbor Policejního prezidia České republiky vede seznam platných interních aktů řízení policejního prezidenta. Seznam interních aktů řízení vztahujících se k problematice zpracování a ochrany osobních údajů neexistuje a musel by se nově vytvořit. Ke dni 1. 10. 2022 je platných přes tisíc interních aktů řízení policejního prezidenta. Kromě těchto interních aktů řízení jsou vydávány interní předpisy také dalšími služebními funkcionáři Policie České republiky (zejména řediteli útvarů, ale také dalšími vedoucími pracovníky). Všechny výše uvedené interní akty řízení by musel povinný subjekt posoudit a vyhodnotit, zda se vztahují k problematice zpracování a ochrany osobních údajů v Policii České republiky. Problematika zpracování a ochrany osobních údajů v Policii České republiky se totiž může na různých úrovních řízení prolínat interními akty řízení upravujícími různé věcné oblasti (např. personální problematika, trestní řízení, vzdělávání, kontrolní činnost). Odborní pracovníci by tedy museli vyhodnotit, zda obsah jednotlivých interních aktů řízení odpovídá specifikaci uvedené v žádosti. Takové zpracování a vyhodnocování však považuje povinný subjekt za analýzu a za požadavek na vytvoření nové informace.
Teprve po vytvoření takového seznamu interních aktů řízení (na jehož vytvoření se však informační povinnost nevztahuje) by mohl povinný subjekt přistoupit k vyhodnocování, které z těchto interních aktů řízení, je možné na základě žádosti o informace poskytnout zcela, a které ze zákonných důvodů lze poskytnout pouze částečně či vůbec. S ohledem na předpokládané množství interních aktů řízení, které se vztahují k problematice zpracování a ochrany osobních údajů v Policii České republiky, se lze domnívat, že by se jednalo o mimořádně rozsáhlé vyhledávání ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a povinný subjekt by takové vyhledávání (oddělování informací, které může poskytnout od těch, které poskytnout ze zákonných důvodů nemůže) musel zpoplatnit.
Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi, jde o vytvoření nové informace. Na druhou stranu platí, že o vytvoření nové informace nepůjde, pokud jí sice povinný subjekt nedisponuje, ale podle právních předpisů jí disponovat musí (v takovém případě povinnému subjektu nezbývá, než informaci vytvořit a žadateli poskytnout).
Požadovanými informacemi tedy Policie ČR nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá vést v žádosti specifikovaný seznam interních aktů řízení. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěl povinný subjekt k závěru, že informace požadované v bodu 7. žádosti nemá povinný subjekt k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení takového souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, který podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká. Informační povinnost se na jejich poskytnutí z tohoto důvodu nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 1. 12. 2022