Trestní spis
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala informaci:
„o tom, jaké listiny (dokumenty, materiály) a další důkazní prostředky musí být součástí spisu vedeného v trestním řízení (trestního spisu / vyšetřovacího spisu), jsou-li ve spisu jakožto součást spisu zařazeny výsledky odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu nebo výsledky sledování osob a věcí (§ 88, § 158d trestního řádu), a z jakého konkrétního ustanovení jakého konkrétního (vnitřního) předpisu uváděné vyplývá, tedy zda součástí spisu v takovém případě musí být i podněty policejního orgánu k podání návrhu na nařízení (povolení)odposlechu, záznamu telekomunikačního provozu anebo sledování osob a věcí a návrhy státního zástupce na nařízení (povolení) odposlechu, záznamu telekomunikačního provozu anebo sledování osob a věcí.“
Policie České republiky žadatelce sdělila, že žádným interním aktem řízení v rezortu Policie České republiky není blíže upraveno, co vše musí být v trestním spise obsaženo, neboť se vychází z obecné povinnosti (zásady) dokumentovat vše, co souvisí s šetřenou, prověřovanou nebo vyšetřovanou trestní věcí. V pokynu policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, ve znění pozdějších změn, konkrétně v čl. 79b odst. 2 písm. k) se stanoví, kde mají být předmětné dokumenty z dotazu v trestním spise zařazeny. Pokyn policejního prezidenta byl žadatelce zaslán v příloze odpovědi.
Rovněž bylo žadatelce zdůrazněno, že policejní orgán může v rámci nahlédnutí do spisu neumožnit nahlédnutí dle ust § 65 odst. 2) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
Dále bylo žadatelce sděleno, že z obsahu žádosti lze dovodit, že v podstatě žádá o právní radu (právní pomoc), proto si nad rámec výše uvedeného dovolujeme připomenout, že Policie České republiky plní úkoly dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jimiž jsou dle ust. § 2 věty druhé „chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu“. Policie České republiky tedy není ex lege zmocněna k tomu, aby veřejnosti poskytovala právní poradenství či výklad jednotlivých ustanovení právních předpisů.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet právní analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Policie České republiky není ani oprávněna podávat výklad jednotlivých zákonných ustanovení. Takové oprávnění mají pouze gestoři příslušných právních předpisů, zpravidla tedy jednotlivá ministerstva.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 24. 9. 2020