Silniční kontrola
Zveřejnění podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelé se domáhali následujících informací
a) „Vážený pane policejní prezidente, dovoluji si Vás požádat o zodpovězení otázky - v souladu se z.č. 106/1999 Sb. - zda je obvyklé a dle jakého zákona - je zvykem Policie ČR, si na základě briskního nadiktování Vašeho mobilního telefonu - stěžovat na výkon státní služby člena bezpečnostního sboru, v tomto případě člena PČR - vytočením Vašeho mobilního telefonu. Vy jste se při výkonu státní služby s něčím takovým setkal(?) - nebo když jste byl např. v pozici ředitele KŘ PČR v Pardubicích, či působil v Trutnově (kraj Hradec Králové) - jste tak sám činil?“
b) „Vážený pane policejní prezidente - je znemožnění se svědkovi/svědkům - vyjádřit se k události mající znaky trestního jednání úředních osob nezákonné jednání? Žádám o poskytnutí informace v souladu se z.č. 106/1999 Sb.“
c) „Vážený pane policejní prezidente, žádám Vás já, stejně jako p. (příjmení)., abyste mě podal písemné relevantní důkazy - jak byl tester použitý ve vztahu k p. (příjmení) skladován, aby byl použitelným, dále Vás žádám, abyste mě poskytnul informaci a doložil, kolik bylo na palubní desce policejního vozu (registrační značka) - stupňů - v době - kdy tester vyhodnocoval výsledek, kolik bylo přesně hodin, exaktní čas, jak dlouho tester hodnotil výsledek, toto v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.“
d) „Žádám Vás, abyste mě poskytnul informaci, zda léčivo je návyková látka, v souladu se z.č. 106/1999 Sb., tuto informaci žádám poskytnout v jaké konkrétní dávce a koncentraci musí být léčivo v těle osoby, aby fyzická osoba mohla v souladu se zákonem řídit vozidlo, jaká dávka vylučuje řízení. Žádám informaci o veškerých léčivých látkách v ČR, které jsou podávány proti bolesti, při hypertenzi, apod.“
e) „Proč mě sdělovala nejstarší z úředních osob - policista - lež, že pan (příjmení), cituji: „Dyť on má v sobě heroin“, konec citace. Žádám poskytnutí informace, v souladu se z.č. 106/1999 Sb., jakým způsobem k tomuto tvrzení úřední osoba uniformovaná jako policista dospěla.“
f) „Vážený pane policejní prezidente: žádám o poskytnutí informace, v souladu se z.č. 106/1999 Sb., zda osoba, která poskytuje sociální péči zdravotní asistencí, a sice dohledem, pomocí a péčí 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (24/7) - je osobou - která s panem (příjmení) nemá nic společného.“
g) „Žádám Vás, pane policejní prezidente, abyste mě poskytnul informaci, zda účastník popsaného incidentu má právo zapsat vše, co považuje ve věci za podstatné, toto v souladu se z.č. 106/1999 Sb.“
h) „Středník“: poskytněte mě informaci v souladu se z.č. 106/1999 Sb., z jakého důvodu byla mě osoba blízká - (jméno, příjmení) - během „provokační akce specifikovaných úředních osob Policie ČR“, dne 14.8.2019 - během incidentu - dvakrát legitimovaná, více než patnáct let neplatí povinné nošení OP u sebe, zákon vyžaduje pouze prokázat svou totožnost, toto lze ale i jinými způsoby než předložením OP, buď má u sebe fyzická osoba řidičský průkaz či cestovní pas, nebo mohou policisté ověřit totožnost alternativně podle údajů z evidence obyvatel, dle judikatury NSS postačuje jméno, příjmení a datum narození. Za fakt, že u sebe fyzická osoba nemá doklady totožnosti neexistuje zákonná sankce. Přesto po (jméno, příjmení)byl dvakrát vyžadován OP, dvakrát jej předložila.“
Policie České republiky shledala, že žadatelé se domáhají jednak informací vztahujících se obecně k činnosti Policie České republiky a jednak informací vztahujících se konkrétně k úkonům příslušníků Policie České republiky na konkrétním místě v konkrétní době. Z uvedeného důvodu povinný subjekt předmětnou žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. rozdělil tak, že ty její body, které se vztahují obecně k činnosti Policie České republiky, tj. body ad a), b), d) a f), vyřídilo Policejní prezidium České republiky a ty její body, které se vztahují konkrétně k výše uvedeným úkonům příslušníků Policie České republiky, vyřídilo Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, jehož příslušníci tyto úkony prováděli.
Ve vztahu k těm bodům předmětné žádosti o informace, které se vztahují obecně k činnosti Policie České republiky, povinný subjekt poskytl žadatelům následující informace:
Ad a) Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. definuje informaci jako jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Žadateli požadované informace nemají takovou podobu, to znamená, že žadatelé se domáhají vytvoření nových informací, respektive vyjádření názoru ohledně určité věci. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že povinnost poskytovat informace se vytváření nových informací, stejně jako dotazů na názory, netýká.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“
Ad b) Viz ad a).
Ad d) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), konkrétně jeho ustanovení § 5 odst. 2 zakazuje řidiči požít alkoholický nápoj nebo jinou látku obsahující alkohol nebo užít jinou návykovou látku během jízdy. Zakazuje mu rovněž řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem. Dále mu zakazuje řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. Některé léky mohou obsahovat látky, jež mají charakter návykových látek ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. Pokud lék obsahuje látku způsobilou ovlivnit schopnost řidiče k řízení vozidla, je tato skutečnost spolu s poučením ohledně řízení vozidel uvedena v příbalovém letáku, který je součástí každého balení léku. Z dikce výše uvedeného ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. vyplývá povinnost řidiče zdržet se řízení vozidla, dokud ovlivnění jeho schopnosti k řízení vozidla v důsledku požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky trvá. Řidič se považuje za ovlivněného jinou návykovou látkou ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., pokud množství této látky v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené nařízením vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou.
Požadované informace o léčivech obsahujících látky způsobilé ovlivnit schopnost řidiče k řízení vozidla se nevztahují k působnosti povinného subjektu, a proto ve vztahu k nim povinný subjekt podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. předmětnou žádost odložil a odkázal podatele na Ministerstvo zdravotnictví České republiky, které je ústředním orgánem státní správy pro léčiva a rovněž pro zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami.
Ad f) Viz ad a).
PhDr. Jiří Vokuš, 31. prosince 2019