Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2010

Tento materiál přináší tu část Zprávy o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV za rok 2010, kterou z taktického hlediska považujeme za možné zveřejnit. Jeho umístění na webové stránky našeho útvaru je snahou o zpřístupnění maximálního objemu informací o činnosti ÚOOZ široké veřejnosti.  

          V roce 2010 nedošlo k žádným otevřeným projevům mezinárodního terorismu v České republice. Českou republiku lze z hlediska potenciálního působení teroristických organizací nadále spíše považovat za zemi zneužívanou osobami podezřelými z napojení na teroristické organizace jako logistickou základnu. Zpravidla je využívána k tranzitu osob, získávání materiálního a finančního krytí, usnadnění vstupu, pohybu a pobytu v zemích schengenského prostoru anebo jako místo pro páchání jiné trestné činnosti.
          Rizikovými faktory pro Českou republiku zůstávají z pohledu její zahraniční politiky zejména přítomnost jejích ozbrojených sil v Afghánistánu, proamerická a proizraelská politika, vysílání Rádia Svobodná Evropa anebo její příslušnost k mezinárodní protiteroristické alianci.
           Jako zájmové z pohledu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v České republice se nejvíce jeví geografické oblasti Afghánistánu – Pákistánu, Severního Kavkazu, Západního Balkánu a Blízkého východu. Mimo skupiny z těchto oblastí považujeme dále za zájmovou kurdskou menšinu.
           Kriticky důležitá zůstává oblast radikalizace v Evropě a ve světě dotýkající se imigrantů z islámských zemí či konvertitů. Můžeme sledovat případy tzv. seberadikalizace, kdy dotyčná osoba samostudiem a vlastní přípravou mění své extrémní názory do radikální formy anebo ostatní známé formy radikalizace, tj. ve vězeních, v náboženských centrech či prostřednictvím internetu. S  radikalizací úzce souvisí i následné rekrutování pro teroristické aktivity, jak na domácí půdě, tak v cizině.
           Policie České republiky se zaměřuje především na získávání poznatků k aktivitám osob, ke kterým byly získány informace o jejich vazbách na teroristické organizace, případně o osobách, které jsou známé svými radikálními postoji a zdržují se na území České republiky. V zájmu maximálního snížení rizika dokonání teroristického aktu je činnost policie nadále zaměřena na preventivní opatření, která vyplývají z analýzy rizik pro Českou republiku, resp. pro celou Evropu. Nejvyšším možným nasazením jsou proto prověřovány signály o možném pohybu osob napojených na teroristické organizace na území České republiky a jsou monitorovány jejich aktivity. Odpovědným gestorem na tomto poli je v rámci policie odbor terorismu a extremismu ÚOOZ, resp. jeho oddělení terorismu a financování terorismu a Národní kontaktní bod pro terorismus.
 
          V průběhu roku 2010 byl zaznamenán určitý posun v rámci politicky motivovaného extremismu, který se však a priori týkal pravicového spektra, přičemž krajně levicová scéna zůstala de facto bez výrazných změn členské základny, popularity, anebo obecně vlastních sledovaných cílů a ideových směrů.
           V případě pravicového extremismu byly hlavními milníky rozpuštění Dělnické strany (dále jen „DS“) a dále pokračující trestní stíhání některých osob za činnost související s projevy zakázaných hnutí vymezených trestním zákoníkem.
           Rozpuštění DS a následná transformace subjektu do Dělnické strany sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) předznačila zpočátku poměrně silnou snahu o distancování se od extrémně pravicové scény a jejích subjektů. I přes snahu vedení strany zbavit se označení „extrémní“ či „krajní“, a to akcentováním i jiných, zejména sociálních témat, volební výsledky v květnových parlamentních a posléze i říjnových komunálních volbách znamenaly propad preferencí strany a i přesto, že strana přesáhla 3 % preferencí nutných pro získání státní podpory, nezískala ani v komunálních volbách žádný mandát. Populistický akcent strany byl zčásti nahrazen jinými politickými subjekty, které dokázaly přilákat nespokojené voliče, kteří by jinak představovali elektorát DSSS.
           Vývoj scény po komunálních volbách je právě symbolizován snahou DSSS o získání podpory krajně pravicových subjektů, zejména Autonomních nacionalistů, elementů Národního odporu, Svobodné mládeže a jednotlivých vůdčích osob ze scény. Ačkoliv je krajně pravicové spektrum nadále rozdělené na jednotlivé frakce a organizace, především díky existenci různých individuálních sporů a animozit se objevují příležitosti a události, na kterých se subjekty snaží profilovat jako sjednocené.
           To se týká zejména mobilizace scény ohledně tematiky tzv. P.O.W. (Prisoners of war), uvězněných a trestně stíhaných soukmenovců. Akcí na jejich podporu, z nichž nejvýznamnější se odehrála 23. října 2010 v Praze, se účastnila i DSSS, která je rovněž akcentovala na svých politických mítincích. Často zdůrazňovanou tematikou je trestní stíhání předních představitelů DS a dalších osob.
           Vzhledem ke skutečnostem známým z průběhu policejního vyšetřování byla zaznamenána jejich implementace do určitých konspirativních a bezpečnostních opatření v rámci scény. Ve větší míře byla zaznamenána tvorba a šíření různých návodů, manuálů a doporučení, jak se chovat při zadržení, výslechu anebo odposlechu a nasazení operativních prostředků. Obecně v rámci scény vzrostla nedůvěřivost vůči nově se v jejím rámci pohybujícím osobám či hnutím. I v případě pořádání různých akcí nebo společenských událostí je patrná menší účast pohybující se do 150 osob a zvýšená pozornost na zakázanou symboliku i chování z důvodu snahy o legálnost akce. V obecné rovině a rovněž vzhledem k trestnímu řízení se skupinou pořadatelů koncertů tzv. White power music (WPM, hudba bílé síly) je patrný úbytek koncertů pořádaných na území České republiky a naopak se objevuje trend pořádání těchto koncertů českými subjekty v zahraničí, např. v Polsku, na Slovensku, anebo organizované zájezdy na známé koncerty pravicového extremismu do Itálie či Maďarska.
            Krajně pravicová scéna se nadále ideologicky vymezuje zejména proti národnostním menšinám, poměrně časté je spojování otázky národnostních menšin, zejména romského etnika, a zvýšené kriminality i nezaměstnanosti. Jak dokazují i průzkumy veřejného mínění, k tomuto způsobu interpretace je většinová společnost poměrně shovívává. Novým tématem je odpor vůči muslimské komunitě a přistěhovalectví, které je vykládáno jako ohrožení národních symbolů a tradic, přičemž tato otázka je akcentována i jinými politickými populisticky vystupujícími subjekty mimo krajně pravicovou scénu. Vzestup podobných snah a nálad v západní Evropě, zejména nizozemské strany Geerta Wilderse a aktivity těchto „ne-extremistických“ subjektů, však de facto legitimizují postup krajně pravicových stran a hnutí proti otázce přistěhovalectví, konkrétně muslimské komunity, které následně získávají rozměr kritiky multikulturní společnosti. Vlivem trestních stíhání panuje určitá obezřetnost v tematice symbolizující návaznost nebo odkaz na zakázaná hnutí a ideologie, zejména nacismus a národní socialismus. Některé subjekty, jako např. DSSS, tak svou ideologii symbolicky označují jako „národní a sociální“. Určitá umírněnost v přímých projevech je nahrazována otevřenými projevy v kyberprostoru a internetovém prostředí.
            Na oblibě rostou zejména sociální sítě a komunikátory typu Facebook, Badoo a Twitter, které umožňují uživatelům nejen určitou anonymitu, ale zejména sdílení jednotlivých odkazů a obecně souborů s audiovizuálním obsahem, vztaženým zpravidla tematicky k pravicové i levicové scéně. Rovněž roste míra využití elektronických datových úložišť, které jsou využívány pro sdílení hudby, literatury, videí i obrázků, včetně grafických návrhů i finálních podob samolepek. Rovněž roste míra koordinace prostřednictvím tohoto prostředí, kdy například spontánní demonstrace a akce byly domluveny primárně na bázi internetové komunikace. Lze předpokládat, že trend využívání tohoto snadno dostupného, rychlého a levného prostředku, který umožňuje stejně efektivně navazovat i mezinárodní kontakty, bude nadále převažující. V obecné rovině jsou kontakty se zahraničím poměrně intenzivní, a to zejména v rámci evropských ultrapravicových hnutí.
            Krajně levicová scéna je nadále rozdělena do širších směrů, od ideologicky motivovaných až po širší aspekty zahrnující spíše životní styl. Jedná se jak o marxisticko-leninskou a trockistickou část, tak i anarchistickou reprezentovanou Československou anarchistickou federací (ČSAF), až po humanisty, odpůrce války a hnutí za práva zvířat. Určitá mobilizace byla zaznamenána v případě hnutí „Ne základnám“, které se začalo profilovat proti záměru umístění systému včasného varování, součásti protiraketové obrany USA, na území České republiky. Určitá aktivita byla zaznamenána také v případě hnutí na ochranu práv zvířat, které se vymezilo proti probíhajícímu trestnímu řízení vůči skupině rakouských aktivistů, obžalovaných v Rakousku z terorismu. Dále je patrná poměrně vysoká interakce a kontakty s obdobně zaměřenými a působícími levicovými hnutími a organizacemi v zahraničí. Určitou míru mezinárodního napojení a zároveň aktivizaci směřující k násilnému jednání ukazuje případ neznámého pachatele, který umístil nástražný výbušný systém u vchodu do budovy řeckého konzulátu v Praze, přičemž na zdi vytvořil nápisy poukazující na možnou souvislost činu s projevem solidarity vůči řeckým POW. Obecně byl zaznamenán rostoucí trend pořádání různých akcí na podporu zahraničních POW, zejména v podobě benefičních koncertů. Tyto byly zaznamenány i v případě hnutí Antifa (AFA) anebo iniciativy Good night white pride (GNWP).
           

vytisknout  e-mailem