Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2010

Tento materiál přináší tu část Zprávy o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV za rok 2010, kterou z taktického hlediska považujeme za možné zveřejnit. Jeho umístění na webové stránky našeho útvaru je snahou o zpřístupnění maximálního objemu informací o činnosti ÚOOZ široké veřejnosti.  

          Významné zločinecké organizace působící na území České republiky lze rozdělit na ruskojazyčné, asijské a domácí. Mnohé z nich mají vazbu na kriminální struktury působící mimo území České republiky a charakter jejich činnosti je tak do značné míry určován aktuálním vývojem organizované kriminality v mezinárodním měřítku. Z hlediska zahraniční vazby je tato nejsilnější u skupin ruskojazyčných, které jsou často velmi obtížně oddělitelnou součástí většího mezinárodně působícího celku. Velmi důležitá je zahraniční vazba také u asijských zločineckých organizací, přičemž asijské zločinecké skupiny s těžištěm působnosti v zahraničí nemají zpravidla takovou moc jako skupiny s těžištěm na území České republiky. U významných domácích zločineckých organizací (mezi ně jsou, z důvodu častějšího etnického prolnutí s českým prostředím, počítány i zločinecké struktury jugoslávské, albánské, italské, slovenské apod. Jádro skupiny tvoří většinou dané etnikum, které velmi těsně spolupracuje s pachateli české národnosti) je zahraniční vazba v některých případech klíčová (typicky při některých případech obchodování s odcizenými luxusními osobními automobily), ale v jiných případech je pouze doplňková. Některé kriminální organizace sídlící na území České republiky naopak cíleně provádějí trestnou činnost v zahraničí s cílem ztížit vlastní odhalení.
           Stejně jako v předchozím období lze za hlavní prvky, které podporují rozvoj organizované kriminality v České republice, považovat korupci ve státní správě, která je často (nikoli však výlučně) spojena s nízkou transparentností ve veřejných zakázkách, nízkou transparentností financování soukromých (podnikatelských i nepodnikatelských) subjektů a s tím související nedostatečnou legislativou pro boj s korupcí a moderními druhy organizované kriminality.
          Významné domácí kriminální organizace ani v roce 2010 nepovažovaly použití násilí za hlavní metodu pro získání finančního prospěchu, přestože použití násilí, často pouze ve formě hrozby (bez nutnosti přímého naplnění), u některých zejména regionálně organizovaných skupin i nadále přetrvávalo. Stejně jako v minulém období i v roce 2010 se nejvýznamnější domácí kriminální organizace zabývaly především trestnou činností spojenou s účelově zakládanými podnikatelskými subjekty, manipulací veřejných soutěží, úvěrovými či leasingovými podvody, krádežemi a následnou legalizací (a prodejem) motorových vozidel apod. Tyto kriminální organizace se při své činnosti většinou neobešly bez infiltrace do různých institucí státní i veřejné správy a často ani bez infiltrace členů zločineckých organizací do nekriminálních soukromých podnikatelských subjektů.
          V roce 2010 byla též monitorována činnost domácích kriminálních subjektů s výrazným zahraničním prvkem zabývající se výhradně legalizací výnosů pocházejících z trestné činnosti („praní peněz“), která pravděpodobně probíhá mimo území České republiky. Tyto subjekty využívají specifikum české legislativy, které neumožňuje trestně stíhat „praní peněz“, pokud není přesně identifikována zdrojová trestná činnost.
          Kromě uvedených specializovaných a v mnoha případech celostátně působících skupin i nadále v roce 2010 působily na území České republiky různé regionálně orientované skupiny (velikost regionu je typicky jeden nebo několik okresů), které často působí ve spolupráci se zkorumpovanými představiteli místní samosprávy nebo Policie České republiky. Tyto skupiny v některých případech prosazují svoje zástupce do volených zastupitelských orgánů, a to nejen na komunální úrovni. Nelze jednoznačně stanovit trestnou činnost, která je pro tyto regionálně orientované skupiny typická (předražené půjčky spojené s podvody, obchodování s kradenými automobily apod.), ale často bývá úzce spojena s legálním podnikáním vůdčí osoby skupiny (obchody s nemovitostmi, stavební firmy, autobazary, opravny automobilů, soukromé bezpečnostní služby apod.).
          V průběhu roku 2010 pokračoval dominující vliv ukrajinských zločineckých skupin v ruskojazyčných strukturách. Ukrajinské zločinecké skupiny se i nadále podílejí velkým procentem na trestné činnosti v České republice. Pokračování hospodářské recese v roce 2010, hlavně v odvětví stavebnictví, nutilo tyto skupiny přeorientovat svou tradiční trestnou činnost - vydírání ukrajinských dělníků na jinou činnost, např. organizované krádeže, zajišťování tzv. ochrany vybraných nočních klubů, organizování prostituce, klientelismus, distribuci nekolkovaných cigaret a alkoholu. Díky znalosti prostředí stavebnictví, v němž značná část ukrajinských dělníků v České republice pracuje, prováděly ukrajinské organizace také vloupání do novostaveb a stavebních buněk, kdy jejich cílem byla profesionální stavební technika.
          Dalším významným trendem ruskojazyčných zločineckých struktur v roce 2010 byl posilující vliv gruzínské zločinecké struktury, který byl dán zejména vnitrostátní situací v Gruzii. Ale také změnou legislativy spočívající ve zpřísnění trestních zákonů ve státech bývalého Sovětského svazu. V důsledku těchto skutečností se na našem území, a i ve státech západní Evropy, začali usazovat významní členové organizovaného zločinu z těchto zemí, a to včetně tzv. „vorů v zakoně“. Gruzínské kriminální skupiny byly aktivní též v oblasti finanční kriminality, což bylo spojeno s podvodným sjednáváním úvěrů, nevracením úvěrů získaných od fyzických osob (spojené s násilím na věřitelích), nákupem celých firem přes tzv. bílé koně, fingovanými krádežemi automobilů na leasing (s jejich následným vývozem na teritorium bývalého Sovětského svazu). Společně s tím je patrný přesun některých aktivit „vorů v zakoně“ z hlediska legalizace výnosů z trestné činnosti páchané mimo Českou republiku, které bylo prováděno formou „investic“ na českém území.
          V asijské organizované kriminalitě představuje dlouhodobě dominantní etnickou skupinu vietnamská komunita, která si i v roce 2010 udržela téměř absolutní kontrolu nad trestnou činností páchanou asiaty. Mezi nejtradičnější typy organizované vietnamské trestné činnosti patří trestná činnost daňová, která spočívá v krácení cla či daně většinou formou padělání příslušných dokladů v kombinaci s vykazováním dovozu na tzv. nekontaktní firmu. Tato činnost je spojená s prodejem různého spotřebního zboží ve stánkovém prodeji, což bývá často spojeno s další daňovou trestnou činností (zboží je formálně v majetku nekontaktních firem apod.). Velmi významným prvkem v organizované kriminalitě vietnamské komunity, se zřetelnou tendencí nárůstu významu, byla výroba, obchodování a distribuce omamných a psychotropních látek. V roce 2010 byl v souladu s trendem z předchozích let zaznamenán zejména další nárůst výroby omamné a psychotropní látky Cannabis, jejíž prodej představuje stále větší podíl nelegálního zisku vietnamských kriminálních skupin. Asijské kriminální struktury v roce 2010 organizovaly také nelegální přesun zisků pocházejících z trestné činnosti, přičemž dlouhodobě lze konstatovat, že k přesunu zisku byly používány bankovní převody i vývoz značného množství hotovosti prostřednictvím kurýrů. V roce 2010 se v rámci vietnamské organizované kriminality potvrdil trend poklesu významu převaděčství, což je možno považovat za důsledek vstupu České republiky do schengenského prostoru. Převaděčství bylo částečně nahrazeno trestnou činností v souvislosti s legalizací pobytu na území České republiky, což s sebou nese zvýšenou míru korupce pracovníků české státní správy. Byla však zaznamenána činnost mezinárodně působících skupin, které převáděly osoby vietnamské národnosti z České republiky (a jiných států Evropské unie) do Velké Británie, která není členem schengenského prostoru.
          Kromě výše uvedených druhů trestné činnosti se vyskytovala i násilná trestná činnost vydírání, vybírání výpalného, násilné vymáhání dluhů a trestná činnost související s vymezováním sféry vlivu. V této trestné činnosti se projevuje jedno z významných specifik vietnamské organizované kriminality, protože se na ni specializuje zvláštní třída kriminálních vykonavatelů ve vietnamské komunitě zvaných BO DOI (vojáci). Tito BO DOI patří k různým vietnamským skupinám a společná je jim právě specializace na násilí. BO DOI zajišťují vymáhání dodržování nepsaných pravidel platných v celé asijské komunitě nacházející se v České republice. Poznatky získané v roce 2010 ukázaly klíčovou důležitost třídy BO DOI v rámci celé vietnamské organizované kriminality a naznačily, že o úspěchu kriminální skupiny ve zvoleném oboru kriminálního podnikání (daňové podvody, pěstování omamných a psychotropních látek apod.) rozhoduje kvalita a razance BO DOI patřících ke skupině. To je způsobeno mimo jiné i tím, že BO DOI kromě své „hlavní činnosti“ pro kriminální skupinu vytvářejí i dočasná uskupení a provádějí také samostatné akce s cílem získat finanční prostředky pomocí únosů a vydírání (zaměřeno striktně na vietnamskou komunitu).
          V roce 2010 byla zaznamenána existence zřetelných mocenských center vietnamské kriminality, která jsou do jisté míry teritoriálně lokalizována. V čele každého mocenského centra stojí vietnamská kriminální autorita, která však v případě nutnosti řeší nejen spory v rámci vietnamského kriminálního podnikání, ale i spory ve vietnamské komunitě, které mají pouze malý nebo žádný kriminální podtext. Za nejvýznamnější mocenské centrum vietnamské kriminality bylo v roce 2010 možno považovat Prahu, přičemž žádné další regionální centrum nedosahovalo její důležitosti. Byla ovšem zaznamenána existence regionálních mocenských center, která se odmítala zcela podřídit pražské vietnamské kriminální autoritě.

vytisknout  e-mailem