Policie České republiky – KŘP Ústeckého kraje
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
ÚSTECKÝ KRAJ - Informace k příspěvku na facebookové stránce
Dotaz:
Na základě příspěvku na facebookové stránce WikiFacts Žatec, kde je dle správce této stránky zveřejněný úryvek z policejního spisu, žadatel požadoval tyto informace:
1. Je zveřejnění této kopie z policejního spisu v souladu s trestním řádem?
2. Jedná se o přepis odposlechu telefonického hovoru?
3. Z jakého spisu je tento zveřejněný úryvek?
Odpověď:
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Policie České republiky je sice povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., povinnost poskytovat informace se však vztahuje jen na informace vztahující se k její působnosti. Žádost je v bodech 1 až 3 koncipována tak, že je na jisto postaveno, že v příloze žádosti se jedná o úryvek ze skutečného přepisu telefonického hovoru ze skutečného spisu povinného subjektu. Tak tomu však není. Z přílohy žádosti nelze seznat, zda se vůbec jedná o písemnost, jejímž původcem je povinný subjekt. Úryvek totiž není nijak blíže označen, např. číslem jednacím, datem, označením (hlavičkou) původce listiny. Žadatel tak v podstatě nežádá informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., nýbrž žádá názor povinného subjektu postavený na spekulaci třetí osoby, jejíž identita není zřejmá a která blíže neoznačený text vyvěsila na facebookové stránce WikiFacts Žatec.
Při posuzování této žádosti se povinný subjekt řídil i názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřený v rozsudku sp. zn. 8 As 238/2016 – 51 ze dne 13. 9. 2017 „Formulace žádosti o informace je věcí žadatele a netrpí-li žádost o informace nedostatky, které by bránily jejímu posouzení, není úkolem povinného subjektu, aby se snažil žádost nějakým způsobem domýšlet či přetvářet“.