Policie České republiky – KŘP Karlovarského kraje
Žádost o informace k problematice cizinců
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje obdrželo dne 10.10.2022 žádost žadatelky o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), v následujícím znění:
"1) Kdy a jakým způsobem žádá cizinecká policie o závazné stanovisko MV ČR ve věci možnosti vycestování cizinců z území a navrácení se do jejich země původu? A dále, co taková žádost obsahuje?
2) Musí cizinecká policie o závazné stanovisko MV ČR ve věci možnosti vycestování cizinců
v rámci správního řízení žádat vždy? Pokud ne, kdy tuto povinnost nemá a jak se v takovém
případě postupuje?
3) Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o závazné stanovisko ve věci možnosti vycestování cizinců? Je tato doba ovlivněna i pracovními dny a víkendem?
4) Je cizinecké policii známo, jakým způsobem MV ČR v rámci vydávání závazného stanoviska ve věci možnosti vycestování cizinců rozhoduje a na základě jakých podkladů?
5) Jsou tyto podklady veřejně dostupné?
6) Rozhoduje MV ČR v rámci vydávání závazného stanoviska ve věci možnosti vycestování
cizinců konkrétně k problému daného cizince, s kterým je vedeno správní řízení o správním
vyhoštění anebo se věnuje kompletně všem cizincům dané státní příslušnosti?
7) O kolik závazných stanovisek ve věci možnosti vycestování cizinců cizinecká policie průměrně žádá měsíčně?
8) Jsou rozhodnutí MV ČR uvedená v závazných stanovících ve věci možnosti vycestování cizinců spíše kladná nebo záporná?
9) Je cizinecká policie povinna se řídit rozhodnutím uvedeným v závazném stanovisku ve věci
možnosti vycestování cizinců?
10) Je možné žádat v jednom správním řízení o správním vyhoštění o více závazných stanovisek ve věci možnosti vycestování cizinců?
11) Jak postupuje cizinecká policie v případě obdržení kladného/záporného rozhodnutí uvedeného v závazném stanovisku ve věci možnosti vycestování cizinců?
12) Jaký je postup v rámci řízení o správním vyhoštění (podklady, úkony a jejich časová
posloupnost)."
(dále jen „žádost“)
Policie České republiky jako povinný subjekt podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sdělila k výše uvedenému dotazu následující informace:
1) Kdy a jakým způsobem žádá cizinecká policie o závazné stanovisko MV ČR ve věci možnosti vycestování cizinců z území a navrácení se do jejich země původu? A dále, co taková žádost obsahuje?
V řízení o správním vyhoštění odbor cizinecké policie vyžádá v souladu s §120a zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zák. č. 326/1999 Sb.“) o závazné stanovisko odboru azylové a migrační politiky, zda vycestování cizince (dále jen „závazné stanovisko“), o jehož správním vyhoštění se vede řízení, je možné. Aby vycestování cizince bylo možné, nesmí existovat důvody znemožňující vycestování dle § 179 zák. č. 326/1999 Sb. Odbor cizinecké policie (dále jen „OCP“) žádá o závazné stanovisko Operační středisko Ministerstva vnitra, a to e-mailem na adrese stanoviskavyhosteni@mvcr.cz.
Žádost obsahuje: Samotnou žádost o závazné stanovisko, kde je uvedeno, o jakého cizince se jedná a v jaké věci, včetně příloh. Přílohami jsou protokol o vyjádření účastníka správního řízení nebo protokol o výslechu účastníka správního řízení (všech účastníků řízení, popř. svědků).
Přílohou může být též i jiný důkazní materiál předložený cizincem, který potvrzuje nemožnost jeho vycestování. OCP musí posoudit, čeho se cizinec tam, kam má vycestovat, obává, například války, genocidy apod. a je povinen v rámci protokolu vznést otázky, zejména:
a) na místo, kde naposledy cizinec žil ve státu své státní příslušnosti, na úplnou adresu; jde-li o osobu bez státní příslušnosti, v jakém státu naposledy trvaleji žila, včetně oblasti a úplné adresy,
b) z jakých důvodů a kdy naposledy vycestoval ze státu své státní příslušnosti; jde-li o osobu bez státní příslušnosti, ze státu, kde naposledy trvaleji pobýval,
c) na základě jakého pobytového oprávnění na území České republiky pobýval ode dne vstupu na území České republiky do doby zahájení řízení o správním vyhoštění,
d) čeho se obává v případě návratu do státu jeho státní příslušnosti; jde-li o osobu bez státní příslušnosti, do státu, kde naposledy trvaleji pobýval.
Je důležité uvést, že OCP v rámci posuzování překážek pro vycestování posuzuje
a) útoky ze strany dotčeného státu nikoli obavu od soukromých osob, jiných národnostních skupin, mafií apod.,
b) obavu z porušování mezinárodních závazků, na příklad v daném státě existující trest smrti, ohrožení života v rámci etnika, na příklad křesťan v muslimské zemi (zda ví, co to je bible, papežm…) politické názory (3 zdroje Amnesty International, Organizace spojených národů, mezinárodní organizace ve vztahu k trestu smrti),
c) obavu z mučení, a to ze strany státu nikoli, na příklad mafie.
OCP v rámci posuzování překážek pro vycestování vychází ze zdrojů:
a) oficiálních, na příklad Česká tisková kancelář,
b) webové stránky sekce informačních technologií a komunikací Ministerstva vnitra na intranetu
adresa: http://www.mvcr.cz/clanek/informacni-servis-tiskove-zpravy-tiskove-zpravy.aspx
c) nevládních organizací,
d) stanovisek Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky,
e) judikátů soudů,
f) odboru azylové a migrační politiky, ze kterých vycházel při vypracování závazného stanoviska, které jsou k některým státům zpřístupněny na intranetových stránkách oddělení pobytového režimu cizinců ředitelství služby. Bude-li odbor azylové a migrační politiky vycházet z jiných zdrojů, které nebudou zpřístupněny na intranetových stránkách oddělení pobytového režimu cizinců ředitelství služby, budou tyto součástí závazného stanoviska.
2) Musí cizinecká policie o závazné stanovisko MV ČR ve věci možnosti vycestování cizinců v rámci správního řízení žádat vždy? Pokud ne, kdy tuto povinnost nemá a jak se v takovém případě postupuje?
Závazné stanovisko OCP nemusí žádat vždy. Což je uvedeno i v § 120a odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., jedná se o případy, kdy:
• rozhoduje OCP o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu
a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
• pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li
skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179
zák. č. 326/1999 Sb.
• je-li cizinec občanem Evropské unie
Bezpečnými zemi původu se myslí země uvedené ve Vyhlášce č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců. Jedná se o vyhlášku, která obsahuje seznamy zemí, které Česká republika považuje za bezpečné země původu, bezpečné třetí země a evropské bezpečné třetí země.
Pokud tedy OCP nemá za povinnost v rámci řízení o správním vyhoštění zažádat o závazné stanovisko, postupuje v rámci řízení dle praxe a pouze se v rozhodnutí o správním vyhoštění řádně vyjádří k možnosti vycestování cizince s odkazem na výše uvedenou vyhlášku a ustavení § 179 zák. č. 326/1999 Sb. Je ale též důležité, co cizinec sdělí v rámci výslechu. Pokud totiž cizinec sdělí, že mu hrozí nebezpečí, které dle § 179 zák. č. 326/1999 Sb. znemožňuje vycestování cizince, musí, aby bylo rozhodnuto bez důvodných pochybností, o závazné stanovisko zažádat.
3) Jak dlouho trvá vyřízení žádosti o závazné stanovisko ve věci možnosti vycestování cizinců? Je tato doba ovlivněna i pracovními dny a víkendem?
Pracovní doba MV ČR ve věci žádosti o závazné stanovisko je v současné době v PO – SO od 07:00 -15:00 hod. V případě urgence mimo pracovní dobu je toto nutné řešit přes vedení OCP a MVČR. Vyřízení žádosti je závislé na zatíženosti MVČR. V pracovní době se jedná ale většinou pouze o hodiny (někdy jen o hodinu). Záleží též v jakou dobu OCP žádost o závazné stanovisko zašle.
4) Je cizinecké policii známo, jakým způsobem MV ČR v rámci vydávání závazného stanoviska ve věci možnosti vycestování cizinců rozhoduje a na základě jakých podkladů?
Ano, toto musí být známo i cizinci. OCP umožní cizinci seznámit se s podklady, ze kterých odbor azylové a migrační politiky vycházel při vydání závazného stanoviska. Tyto podklady nemusí být součástí správního spisu ve věci správního vyhoštění, ale ze spisu musí být patrné, že cizinci bylo umožněno se s těmito podklady seznámit. Tyto podklady jsou zpřístupněny na intranetové stránce Ředitelství služby cizinecké policie v Praze.
5) Jsou tyto podklady veřejně dostupné?
Přímo tyto dokumenty o podkladech veřejnosti dostupné nejsou. Jsou zpřístupněny na intranetové stránce Ředitelství služby cizinecké policie v Praze. OAMP však čerpá z veřejně dostupných vzorů a vždy je uvedeno, kdy naposledy bylo z tohoto zdroje čerpáno. Například Amnesty International a k tomu je uvedena webová stránka a přístup, dále Evropská unie – Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), OSN, Ministerstvo zahraničních věcí ČR nebo Ministerstvo zahraničních věcí USA a jiné MZV, Freedom House Svoboda ve světě 2022, BBC News, UNHCR, UNTC (Sbírka úmluv OSN), Depozitář – Stav úmluv - Protokol o právním postavení uprchlíků, CIA. U některých států jsou data aktualizací nedávná a u některých před několika lety. Záleží na situace daného státu.
V podkladech je na začátku uveden podobný odstavec:
„Tento dokument byl vypracován v souladu s Pokyny Evropské unie pro zpracování informací o zemích původu (uvedení roku – z jakého období) a Zprávou Podpůrného evropského azylového úřadu (EASO) k metodice informací o zemích původu (uvedení roku – z jakého období) v čase omezeném datem vydání na základě uznávaných a relevantních veřejně dostupných informací, případně na základě informací získaných od dalších orgánů státní správy nebo partnerských úřadů členských států Evropské unie a přidružených států, zveřejněných či získaných do vypracování tohoto dokumentu. Zdroje informací jsou v textu uvedeny ve formě poznámek a kompletního seznamu zdrojů včetně příslušných internetových odkazů. Dokument obecně popisuje určitou situaci nebo problematiku a není vyčerpávající ve vztahu k žádnému konkrétnímu případu cizince.
Tento dokument nevyjadřuje postoj České republiky k dané zemi nebo problematice.“ Pak je podklad rozdělen do rubrik například: 1) Politická situace 1.1) Politické zřízení, 1.2) Poslední volby a aktuální politická situace, 1.3) Kontrola civilních úřadů nad ozbrojenými složkami,
2) Ratifikace vybraných mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, 3)
Mučení, trest smrti, 3.1.) Mučení a jiné nelidské zacházení, 3.2) Trest smrti, 4) Možnost vycestování a návratu do vlasti, 5) Spolupráce s UNHCR, azylový systém, 6) Aktivní vojenské konflikty, 6.1) Mezinárodní ozbrojené konflikty, 6.2) Vnitřní ozbrojené konflikty.
U některých států je pouze: 1) Politická situace, 2) Ratifikace vybraných mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách a 3) Bezpečnostní situace. Podklady jsou tedy závislé na zemi a její situaci v ní. 6) Rozhoduje MV ČR v rámci vydávání závazného stanoviska ve věci možnosti vycestování cizinců konkrétně k problému daného cizince, s kterým je vedeno správní řízení o správním
vyhoštění anebo se věnuje kompletně všem cizincům dané státní příslušnosti?
V rámci závazného stanoviska OAMP rozhoduje na základě doručených podkladů od OCP a podkladů informující o situaci v zemi původů. OAMP posuzuje na základě výpovědí pobyt cizince ve vlasti před odchodem ze země a jeho motiv odchodu z vlasti a informační materiály (již výše uvedeno). Dále OAMP nemožnost vycestování (§ 179 zák. č. 326/1999 Sb.) posuzuje na základě výpovědí ve vztahu k informacím ohledně politické a ekonomické situace a stavu dodržování lidských práv ve vlasti cizince. Je především na cizinci, aby věrohodným způsobem doložil důvody, proč nemůže vycestovat do své vlasti. OAMP tedy prověřuje, zda důvody uvedené cizincem pro nemožnost vycestování souvisejí s důvody taxativně stanovenými § 179 zák. č. 326/1999 Sb.
7) O kolik závazných stanovisek ve věci možnosti vycestování cizinců cizinecká policie průměrně žádá měsíčně?
Toto nelze zcela přesně sdělit, protože žádosti jsou závislé i na situaci na území České republiky, kdy různá opatření ovlivňují i vydávání rozhodnutí o správním vyhošťování. Ale průměrně za naše OCP je to do 10 žádostí za měsíc. Tím, že některé země patří pod tzv. „bezpečné země“, tak závazné stanovisko žádat OCP nemusí. Pokud jde o problematiku týkající se st. př. Sýrie či Ukrajina, je vydané jednotné závazné stanovisko pro všechny tyto cizince, že vycestování do země původu v současné době není možné.
8) Jsou rozhodnutí MV ČR uvedená v závazných stanovících ve věci možnosti vycestování cizinců spíše kladná nebo záporná?
To záleží na zemi původu cizince. Např. u cizinců st. př. Vietnam jsou spíše kladná, kdy vycestování cizince je možné.
9) Je cizinecká policie povinna se řídit rozhodnutím uvedeným v závazném stanovisku ve
věci možnosti vycestování cizinců?
Ano, závazné stanovisko OAMP je pro OCP, respektive pro výrokovou část rozhodnutí o správním vyhoštění závazné. Ve výroku rozhodnutí o správním vyhoštění OCP musí uvést, že „Podle § 120a
zákona č. 326/1999 Sb., se na cizince nevztahuje důvod znemožňující vycestování.“.
10) Je možné žádat v jednom správním řízení o správním vyhoštění o více závazných stanovisek ve věci možnosti vycestování cizinců?
Ano, pokud OCP, který rozhodl, že se na cizince vztahuje důvod znemožňující vycestování, zjistí skutečnost, že tento důvod pominul, vyžádá si nové závazné stanovisko OAMP a vydá nové rozhodnutí ve věci.
11) Jak postupuje cizinecká policie v případě obdržení kladného/záporného rozhodnutí uvedeného v závazném stanovisku ve věci možnosti vycestování cizinců?
V případě, že je závazné stanovisko kladné a cizinec může vycestovat, vydá OCP, pokud tomu nebrání jiné důvody, rozhodnutí o správním vyhoštění.
V případě záporného závazného stanoviska, pokud nadále existují důvody pro správní vyhoštění, vydá OCP rozhodnutí o správním vyhoštění a ve výrokové části stanoví, že vycestování cizince není možné. OCP vyznačí cizinci výjezdní příkaz s dobou platnosti 30 dnů a cizince poučí o tom, že se má dostavit na OAMP pro udělení víza za účelem strpění pobytu. Lhůta pro vycestování se do výroku rozhodnutí nestanoví a v odůvodnění rozhodnutí se uvede, že po odpadnutí překážky vycestování bude vydáno nové rozhodnutí (§ 101 zákona č. 500/2004 Sb.)
12) Jaký je postup v rámci řízení o správním vyhoštění (podklady, úkony a jejich časová posloupnost).
Postup v řízení o správním vyhoštění je daný, mimo zák. Č. 326/1999 Sb., aj. i zákonem č. 500/2004 Sb., protože se jedná o řízení z moci úřední.
Postup různých oddělení u OCP se může v detailech lišit. Záleží nejen na praxi, která je u OCP zavedena, ale též i na okolnostech, jak byl neoprávněný pobyt cizince na území zjištěn, na počtu účastníků řízení, rodinných vazeb, právním zastoupení apod. Ovšem, řízení musí obsahovat zákonem stanovené podklady. Takovým základem je:
1. Úřední záznam popisující zjištění neoprávněného pobytu, 2. Zajištění cizince dle zákona
o zákon o policii, 3. Lustrace v informačních systémech policie, 4. Pořizování obrazových záznamů a snímání daktyloskopických otisků, 5. Kopie dokladů cizince a dalších podkladů pro správní řízení, 6. Záznam o učení oprávněných osob, 7. Oznámení o zahájení správního řízení, 8. Ustanovení tlumočníka, 9. Ústní jednání, 10. Závazné stanovisko k možnosti vycestování cizince, 11. Zápis o seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, 12. Rozhodnutí o správním vyhoštění, 13. Rozhodnutí o nákladech řízení, 14. zaslání rozhodnutí o správním vyhoštění VOP
Zpracoval: kpt. Mgr. Pavel Žíha