Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Žádost o informace
Žadatel zažádal o informace k soudnímu vystěhování.
Žadatel podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), ve které žádá o informace k soudnímu vystěhování z bytu, cituji:
„Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vás žádáme o zpřístupnění následující informace:
Dne … přibližně v … hod. ve společném prostoru bytů č… v domě … na ul. … jsme byli policistou POLICIE ČR (služební číslo …) na místě samém mimo jiné upozorněni, že ve výše uvedeném bytě od … bydlíme bez řádně uzavřené Smlouvy o nájmu a především, že budeme soudně z tohoto bytu vystěhováni. Toto tvrzení nám bylo několikrát opakováno. Tomuto tvrzení ještě předcházelo tel. sdělení …, že POLICIE ČR nám přináší v této věci soudní rozhodnutí. Soudní řízení nebylo ještě ukončeno. V případě standartního průběhu soudního řízení rozsudek není t.č. znám nikomu, předpokládáme ani soudci.
Žádáme o zdůvodnění, jak je možné, že POLICII ČR je známo, že soudce takto rozhodne a toto tvrzení nám v předstihu cca 1 měsíce bylo osobně sděleno. Po tomto výroku se obáváme, že soudní jednání neproběhne standartním způsobem.“
Povinný subjekt Váš dokument posoudil, přičemž konstatuje, že samotná žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je obsažená ve 4. (tučně psaném) odstavci textu. Této žádosti předcházel (v předchozích odstavcích) Vámi uvedený popis situace, jež se měla odehrát dne … na uvedeném místě.
Informací se podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči. Naopak podle § 2 odst. 4 téhož zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Povinný subjekt proto primárně zjišťoval, zda vůbec je Vámi požadovaná informace v jakékoliv podobě zaznamenaná. Za tím účelem kancelář ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje oslovila obvodní oddělení …. Z vyjádření policisty tamního obvodního oddělení, který s Vámi dne … osobně komunikoval, bylo zjištěno, že tento na místo přijel s kolegou z důvodu Vašeho vyrozumění k předchozímu podanému oznámení na hluk a šum v bytě č. …, nikoliv z důvodu soudního vystěhování. Policista Vám sdělil, že mu pracovnice společnosti … potvrdila, že nájemní smlouva k bytu byla platná do konce roku … a že tato společnost podala návrh na „soudní vystěhování“. Tato informace není součástí spisového materiálu (týkajícího se oznámení na hluk), jelikož nebyla podstatná pro šetření předmětného oznámení. V době sdělení této informace policista nedisponoval žádným dokumentem, který by se týkal Vašeho případného vystěhování z bytu.
Co se týče Vašeho sdělení k . …, tento policista v rámci vyjádření k vyřízení Vaší žádosti o informace uvedl, že Vás dne … telefonicky kontaktoval, neboť jste učinila oznámení na podezření, že za Vašimi dveřmi stojí falešní policisté. … Vás ujistil, že se jedná o hlídku obvodního oddělení … a dále Vám v obecné rovině sdělil, že tito policisté zde přišli něco prošetřit nebo Vám doručit nějakou písemnost, možná od soudu.
Z výše uvedených vyjádření policistů je zřejmé, že povinnému subjektu nemohlo být a nebylo známo, jak v budoucnu rozhodne soud ve věci případného konkrétního návrhu na vyklizení bytu.