Vyšetření duševního stavu v trestním řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel uvedl:
„Jestliže je předmětem trestního řízení, zapotřebí psychiatrického vyšetření znalcem z oboru psychiatrie, poškozeného či podezřelého z trestného činu, jedná se zde o opakovatelný a odkladný úkon, který lze třeba bez průtahů v přípravném řízení po sdělení obvinění určité osobě usnesením o zahájení trestního stíhání, provést již v dalších částech trestního řízení? Např. v jaké části trestního řízení? Kdo může dále vyjma policejního orgánu podat návrh na psychiatrické vyšetření?“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
V celém průběhu trestního řízení lze podle § 105 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přibírat znalce k objasnění skutečností pro trestní řízení důležitých. Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného nebo duševní stav svědka, orgány činné v trestním řízení postupují podle ustanovení § 116, 117 a 118 téhož zákona. V průběhu trestního řízení může navrhnout vyšetření duševního stavu obviněného nebo duševního stavu svědka policejní orgán, státní zástupce a soud.
PhDr. Jiří Vokuš, 1. září 2020