Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vyhodnocení obsahu podání

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatel požádal v souvislosti s konkrétním dokumentem o následující informace:

1. popište, jak jste obsah posoudili, o co se v obsahu jedná, z žádného oznámení …. to není zřejmé, natož přezkoumatelným způsobem zjistitelné.

2. Pokud podle Policejního prezidia, není toto věcně a místně příslušné, pro stížnost na celé Krajské ředitelství, uveďte přesnou zákonnou normu, na základě které, tak rozhodnul, že Policejní prezidium není k tomu příslušné.

3. Dále v tomto případě uveďte, který orgán je místně a věcně příslušný k řešení stížnosti na celé, kterékoliv Krajské ředitelství, uveďte přesnou zákonnou normu, na základě které, jste tak rozhodnuli.“.

Policie České republiky k jednotlivým bodům žádosti uvedla:

Ad bod č. 1

Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se každé podání posuzuje podle svého skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Z tohoto důvodu bylo podání souladu s výše uvedeným ustanovením § 37 odst. 1 správního řádu posouzeno podle svého skutečného obsahu, tedy bez ohledu na to, jak bylo žadatelem označeno, jako žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatelem příslušným k vyřízení žádosti bylo v tomto konkrétním případě Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, tedy nikoliv Policejní prezidium České republiky, bylo podání bezodkladně postoupeno k přijetí dalších opatření na uvedené ředitelství. O této skutečnosti byl žadatel písemně vyrozuměn a o důvodech postoupení byl v dokumentu č. j. ……informován.

Ad bod č. 2 a bod č. 3

Jak již bylo uvedeno shora, podání žadatele bylo posouzeno podle svého skutečného obsahu jako žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., tedy nikoliv jako stížnost na „celé krajské ředitelství policie“. Jelikož bylo současně zjištěno, že Policejní prezidium České republiky v tomto konkrétním případě není zpracovatelem příslušným k vyřízení žádosti, bylo podání, a to v analogii s ustanovením § 12 správního řádu, z důvodu nepříslušnosti postoupeno na Krajské ředitelství policie Středočeského kraje.

K otázce „který orgán je místně a věcně příslušný k řešení stížnosti na celé, kterékoliv Krajské ředitelství…“; je namístě uvést, že ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 správního řádu stížnosti dotčených osob mohou směřovat na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu, kterými jsou v případě Policie České republiky výhradně osoby fyzické. V této souvislosti lze odkázat na dikci uvedeného ustanovení § 175 správního řádu:                                                                                                                                                   

§ 175

Stížnosti

            (1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

            (2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.

            (3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

            (4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

            (5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

            (6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

            (7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 24. 6. 2020

vytisknout  e-mailem