Vnitřní kontrola v Policii České republiky

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatelka ve své žádosti uvedla:

„Momentálně pracujeme na projektu ‘Variation in Institutional Oversight of Police Misconduct’ (VINO) financovaný Evropskou radou pro výzkum. Jeden z aspektů tohoto projektu závisí na získání dat o institucích, které vykonávají dohled nad zachováním řádnosti procedur policejních složek v zemích OECD. Mou prací je sběr dat o takovýchto institucích v České republice. Mám několik otázek týkajících se vnitřních postupů Odboru vnitřní kontroly PČR při vyřizování stížností, podnětů, a oznámení podaných veřejností ohledně potencionálně nevhodného či protiprávního chování jednotlivců v policejních složkách, s nimiž mi, doufám, můžete pomoci.“

Dále svou žádost konkretizovala:

„1). Můžete mi poskytnout zakládající dokument datující vznik úřadu pro vnitřní kontrolu PČR? Dále prosím o poskytnutí všech vnitřních dokumentů, které regulují práci Odborů vnitřní kontroly.

2). Pokud takové informace máte, můžete mi poskytnout data ohledně průměrného času vyřízení stížností, podnětů, a oznámení iniciovaného veřejností?

3). V případě že vnitřní kontrola potvrdí pochybení, kdo rozhoduje o formě kázeňského trestu? Jsou to pracovníci vnitřní kontroly nebo nadřízený pracovníka?

4). Řídí se úřad a odbory vnitřní kontroly nařízením Ministerstva vnitra č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti v případech prověřování přijatých stížností, podnětů, a oznámení?

Pokud ne, prosím o doložení dokumentů regulující proces zpracování a vyšetření stížností, podnětů, a oznámení podaných veřejností.

5). Může být stížnost podána pod statutem utajené identity? Jak se OVK PČR snaží zajišťovat svou obecnou důvěryhodnost a předcházet potencionálním případům odvety za stížnost?

6). Můžete mi poskytnout informace ohledně peněžitých náhrad vyplacených jakožto výsledek podané stížnosti? Jaký je finanční rámec těchto náhrad? Jaký druh stížností může být ukončen vyplacením náhrad? A jak běžné náhrady jsou?

7). Kolik zaměstnanců pracuje pro úřad a odbory vnitřní kontroly? Jaký má OVK PČR rozpočet? Pokud možno, prosím o doložení dat na roční a regionální bázi.“

Závěrem žadatelka poptávala statistické údaje ohledně stížností, podnětů, a oznámení podaných na příslušníky a zaměstnance Policie České republiky, konkrétně:

„a). jejich počet;

b). jejich typ (urážka, nepostupování dle předpisů, atd.);

c). jejich ukončení (kolik bylo shledáno neopodstatněnými, kolik bylo vyřízeno skrze omluvu, peněžní náhradu, kázeňské řízení, atd);

d). kolik případů bylo předáno jinému orgánu, např. GIBS nebo specializovanému útvaru PČR.“

V této souvislosti uvedla: „Pro účely výzkumu potřebujeme co možno nejvíce geograficky a časově specifická data. Ideální by byly počty stížností, podnětů, a oznámení na kraj a den. Zajímá nás nejdelší časové rozpětí údajů, které jste schopni poskytnout.“

Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace:

Ad 1) Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky, respektive kontrolní útvar policejního prezidenta, byl zřízen v průběhu roku 1993, a to v rámci nové systemizace Policejního prezidia České republiky. Povinný subjekt nedisponuje dokumenty dokládajícími zřízení tohoto organizačního článku Policejního prezidia České republiky, neboť předmětné dokumenty byly již v souladu s příslušnými právními předpisy skartovány. Z uvedeného důvodu je nemůže žadatelce poskytnout.  

Činnost kontrolních pracovišť Policie České republiky upravuje pokyn policejního prezidenta č. 44/2018, o vnitřní kontrole, získávání údajů, referenčním průzkumu a vyřizování podání (vnitřní kontrolní řád) – dále jen „PPP č. 44/2018“. Kontrolní pracoviště Policie České republiky ve své činnosti postupují rovněž podle nařízení Ministerstva vnitra č. 7/2019, o veřejnosprávní kontrole, informační a oznamovací povinnosti, vykazování výsledků kontrol hospodaření s veřejnými prostředky a roční zprávě o výsledcích kontrol (nařízení o veřejnosprávní kontrole). Oba tyto interní akty řízení povinný subjekt poskytl žadatelce.

Ad 2) Povinný subjekt nedisponuje požadovanými údaji, aniž by mu z nějakého právního předpisu vyplývala povinnost jimi disponovat, a proto je nemůže žadatelce poskytnout. Policie České republiky obecně vyřizuje stížnosti ve lhůtě do 60 dnů, upozornění a petice ve lhůtě do 30 dnů a standardní podání ve lhůtě do 30 dnů.

Ad 3) O druhu kázeňského trestu rozhoduje služební funkcionář s kázeňskou pravomocí.

Ad 4) Nařízení Ministerstva vnitra č. 55/2003, o obecné kontrole a supervizní činnosti, bylo nahrazeno společným služebním předpisem náměstka ministra vnitra pro státní službu a státního tajemníka v Ministerstvu vnitra č. 2/2018, o vnitřní kontrole a supervizi (vnitřní kontrolní řád). Článek 26 tohoto nařízení zmocňuje policejního prezidenta v rozsahu jemu svěřené působnosti, pravomoci a odpovědnosti k vydání vlastního interního aktu řízení v oblasti vnitřní kontroly. Z uvedeného důvodu policejní prezident vydal PPP č. 44/2018.     

Ad 5) Stížnost lze podat také anonymně. Na vyřizování stížností se vztahuje ustanovení § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, které praví, že každý může upozornit na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policie nebo na skutečnost, že policista nebo zaměstnanec policie se dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku. PPP č. 44/2018 mj. stanoví v čl. 29, že podání upozornění nesmí být podateli na újmu, a v čl. 31, že na vyřízení upozornění se nesmí podílet pracovník, vůči němuž upozornění směřuje a pracovník podřízený pracovníkovi, vůči němuž upozornění směřuje.

Ad 6) Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6 tohoto zákona jednají ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Ve vztahu k Policii České republiky je příslušné Ministerstvo vnitra České republiky. Vzhledem k tomu, že informace požadované v tomto bodu žádosti se nevztahují k působnosti Policie České republiky, povinný subjekt předmětnou žádost v tomto bodu podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložil a v této souvislosti odkázal žadatelku na Ministerstvo vnitra České republiky.

Ad 7) V úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky je zařazeno celkem 40 příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky. V kontrolních pracovištích ostatních útvarů Policie České republiky je zařazeno celkem 219 jejích příslušníků a zaměstnanců.   

Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky ani kontrolní pracoviště ostatních útvarů Policie České republiky nemají vlastní rozpočet. Výdaje na jejich činnost jsou součástí rozpočtů jednotlivých útvarů Policie České republiky.             

Ad a) a c)

Statistika vyřízených stížností

Rok	Počet stížností vyřízených jako nedůvodné	Počet stížností vyřízených jako důvodné a částečně důvodné
2021	1468	202
2020	1574	230
2019	1679	279

Ad b)

Statistika stížností vyřízených jako důvodné

Rok 2019

Předmět stížnosti	Podíl vyjádřený v procentech
postup - činnost na místě	20,4
postup - ostatní	16,6
postup - při vyřizování podání	16,4
nevhodné jednání a chování - ostatní	10,6
nevhodné jednání a chování - porušení zásad vystupování	9,6
nevhodné jednání a chování - nevstřícné jednání	7,4
nepřijetí podání, oznámení	4,5
postup operačního střediska, 158	4,5
vyřizování podání	3,3
omezení osobní svobody, předvedení a zajištění	1,8
použití donucovacích prostředků a zbraně	1,6
nevhodné jednání a chování - ústrojová kázeň	1,6
použití fyzického násilí	1,0
jednání s rasovým (xenofobním) podtextem	0,4
zneužití služebního (pracovního) postavení	0,2
rozhodnutí ve věci zbraní	0,2

Rok 2020

Předmět stížnosti	Podíl vyjádřený v procentech
postup - činnost na místě	18,2
postup - při vyřizování podání	12,7
postup - ostatní	12,5
nevhodné jednání a chování - ostatní	7,4
nevhodné jednání a chování - porušení zásad vystupování	6,8
nevhodné jednání a chování - nevstřícné jednání	4,7
nepřijetí podání, oznámení	3,3
postup operačního střediska, 158	3,1
vyřizování podání	2,3
omezení osobní svobody, předvedení a zajištění	1,2
použití donucovacích prostředků a zbraně	1,0
nevhodné jednání a chování - ústrojová kázeň	0,8
použití fyzického násilí	0,6
zneužití služebního (pracovního) postavení	0,4
jednání s rasovým (xenofobním) podtextem	0,2

Rok 2021

Předmět stížnosti	Podíl vyjádřený v procentech
postup - činnost na místě	22,6
postup - ostatní	16,7
nevhodné jednání a chování - porušení zásad vystupování	12,1
postup - při vyřizování podání	10,6
nevhodné jednání a chování – ostatní	10,5
nevhodné jednání a chování - nevstřícné jednání	6,3
postup operačního střediska, 158	4,7
vyřizování podání	3,9
nepřijetí podání, oznámení	3,6
nevhodné jednání a chování - ústrojová kázeň	3,0
použití donucovacích prostředků a zbraně	1,7
omezení osobní svobody, předvedení a zajištění	1,7
použití fyzického násilí	1,1
zneužití služebního (pracovního) postavení	0,3
jednání s rasovým (xenofobním) podtextem	0,3
jednání s korupčním podtextem	0,3
zákrok pod jednotným velením	0,3
rozhodnutí ve věci zbraní	0,3

Ad d) Povinný subjekt nedisponuje dalšími požadovanými statistickými údaji, aniž by mu z nějakého právního předpisu vyplývala povinnost jimi disponovat, a proto je nemůže žadatelce poskytnout.

PhDr. Jiří Vokuš, 11. listopadu 2022

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook