Policie České republiky – KŘP Karlovarského kraje
Historie města Cheb
Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století
Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území vlastním sněmem. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Vald- štejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako K. Dienzenhofer, A. Leutner, P. Bayer, B. Alliprandi, A. Pfeffer a chebský rodák Baltasar Neumann. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 32 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Státní galerii výtvarného umění, řadu soukromých galerií a okresní knihovnu. Od roku 1970 se v Chebu pořádá každé 2 roky Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých pod názvem FIJO. Jako přirozené centrum české části tzv. Euroregia Egrensis je Cheb v současné doběfrekventovaným turistickým střediskem.