Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Kriminalistický ústav

Policie České republiky – Kriminalistický ústav

Převzatý článek

Znalec Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR (KÚP) z odvětví genetiky poskytl rozhovor redaktorce Mladé fronty DNES, který byl uveřejněn 4. března 2011.  

BOBŮRKOVÁ, E. Chyba je horší než nezdar, říká expert Kriminalistického ústavu. Mladá fronta DNES, XXII, č. 53, 4. 3. 2011, s. C4.
 
Chyba je horší než nezdar, říká expert Kriminalistického ústavu

Rozhovor s Romanem Hradilem, který již třináct let zkoumá genetické stopy vrahů, zlodějů a násilníků.
 
Ani pro genetika Romana Hradila není novinkou, že důkaz v podobě DNA se může mýlit. A rozhodně by neradil, aby se rozhodovalo o vině či nevině jen na základě jediné genetické stopy. "Analýza DNA je prostě jen metoda, která mechanicky porovnává dva různě biologické materiály. To umíme dokonale. Pokud je však stopa smíšená, genetik může jen statisticky vyhodnotit, s jakou pravděpodobností tam DNA té či oné osoby je, či není. V obou případech je na vyšetřovatelích, aby sháněli další důkazy," říká Roman Hradil, který se zabývá forenzní (soudní) genetikou.

* Máte jistotu, že se nespletete?

V rámci policie probíhají různá školení, semináře. Než někdo dostane oprávnění podepisovat znalecký posudek, trvá to nejméně dva roky. Adepti procházejí různými kurzy a nadále mezi sebou komunikují. Myslím, že v rámci možností, které máme, děláme maximum. Také je velmi důležité, aby existovala nějaká standardizace. Naše laboratoř se každý rok účastní dvou mezinárodních srovnávacích testů GEDNAP a teď ještě Československá společnost forenzních genetiků pořádá srovnávací testy. My sami pak připravujeme testy pro regionální laboratoře. V posledních letech dosahujeme v těchto testech absolutně bezchybných výsledků, což naše pracoviště řadí mezi skutečnou elitu ve forenzních analýzách DNA.

* Kde se dá snadno udělat chyba?

Nejzrádnější jsou smíšené vzorky. Pokud máme stěr ze šuplíku v domě nebo na volantu, už je pravděpodobné, že půjde o směsný vzorek dvou či více osob. Zde je pak důležité určit konkrétní osobu, která není majitelem domu ani nejezdila dříve s tím vozem. Ale pokud mi někde udělají stěr z tlačítka veřejného telefonního či hracího automatu nebo z bankovní přepážky, tak tuším, že výsledek analýzy bude nejspíš k ničemu. Rozhodně netvrdím, že z každého vzorku mi vyjde výsledek, to bych byl sám proti sobě. Razím myšlenku, raději než udělat chybu, najít jiný důkaz. Protože chyba je horší než nezdar.

* Překvapilo mě, že se DNA zkoumá nejen při nejzávažnějších zločinech, ale i při krádežích.

Jestliže má policie k dispozici nějaký způsob získávání informace, aby dopadla konkrétního pachatele, snaží se jej využít. Je pravda, že mám jen omezený počet expertů, a místní oddělení nás tak zahltila drobnou majetkovou činností, že lhůty k dodání výsledků jsou mnohaměsíční až roční. To je problém. Některé analýzy nám připadají zbytečné, ale já nejsem od toho, abych posuzoval, zda to má smysl, to je na vyšetřovateli. Ten by měl být nezávislý, ale musí zvažovat i ekonomickou stránku. Expertiza je totiž velmi drahá. Na druhou stranu, vražda je samozřejmě tragédie pro veškeré příbuzenstvo, ale co trápí všechny občany, jsou právě ty vyloupené sklepy, byty, ukradená auta, takže by se k potlačení této kriminality měly použít všechny dostupné prostředky.

* Kolik expertiz ročně uděláte?

Stát není ekonomicky tak silný, aby zaměstnal a vyškolil další desítky genetiků a vydával stovky milionů, abychom stihli všechny požadavky v reálném čase. Loni naše genetická laboratoř zpracovala asi 22 tisíc vzorků. Ale co si budeme povídat, když jste u vloupačky a já udělám vyšetřovateli analýzu za rok, tak je už bohužel případ odložený.

* Jaký nejkurióznější případ chybné interpretace pamatujete?

V Německu měli případ fantoma. Jeden profil DNA se jim vyskytoval u různých zločinů, drobných krádeží, znásilnění, vražd, dokonce i u zabití policisty. Tři roky pátrali, hledali přes Interpol, načež se přišlo na to, že ten profil pochází od jedné staré dámy, která si přivydělávala tím, že pro firmu balila stěrové tampony a vždycky na podzim, když měla rýmu, tak na ně kýchala. Podobné nebezpečí omylu tady reálně existuje.
 
 
Převzato 9. 3. 2011
kpt. Mgr. Petra Srnková
Kriminalistický ústav Praha Policie ČR

 

vytisknout  e-mailem