Trestný čin krádeže vloupáním
Co je to vloupání?
Vloupáním se dle trestního zákoníku rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky. Uzavřeným prostorem může být stavba a její části, např. dům, byt, chata, obchodní dům, ale také oplocený pozemek, automobil, příruční pokladna apod. Lstí může být například nepravdivá záminka k vniknutí do bytu (např. vydávání se za policistu, kontrola odběru plynu). Nedovoleným překonáním uzamčení může být použití odcizeného, nalezeného nebo vylákaného klíče, vniknutí pomocí technického prostředku (planžeta, paklíč aj.) i bez poškození zámku a bez použití síly, nebo odvrtáním, rozbitím nebo vylomením zámku apod. K překonání jiné jistící překážky je zapotřebí použití síly. Jde např. o vytržení, roztažení nebo přeřezání mříží, probourání zdi, stržení ohrady nebo plotu. O vloupání nejde při vniknutí do prostoru otevřenými dveřmi nebo otevřeným oknem přízemního bytu.
Pojem vloupání je v českém právu spojen s trestným činem krádeže, hovoříme proto tedy o krádeži vloupáním (podle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku). Toho se pachatel dopouští svým jednáním bez ohledu na výši škody, kterou způsobil, resp. bez ohledu na to, jakou faktickou hodnotu má odcizená věc. Pokud se pachatel dopustí vloupání v úmyslu zmocnit se cizí věci a této věci se nakonec nezmocní, dopustil se pokusu krádeže.
Pokud dojde k vloupání do obydlí, tedy zejména domu nebo bytu, dopouští se pachatel zároveň porušování domovní svobody (podle § 178 trestního zákoníku). Poškozeným je v takovém případě oprávněný uživatel bytu nebo domu, bez ohledu na to, zda je vlastníkem nemovitosti.