Systemizace služebních a pracovních míst na Policejním prezidiu ČR
Zveřejnění podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel se domáhal poskytnutí následujících informací:
„1) všechny návrhy změny systemizace ekonomického úseku Policejního prezidia České republiky, včetně Správy logistického zabezpečení policejního Prezidia ČR za období 1. ledna 2011 do dne 31. prosince 2015, včetně odůvodnění tedy tzv. referátníků, společně s návrhem na zrušení systemizovaných tabulkových míst označených ID příslušného pracovníka.
2) kolikrát bylo na Policejním prezidium České republiky a na Ministerstvu vnitra za roky 2000 až 2016 zrušeno systemizované místo mající být obsazené právníkem, případně obsazené právníkem tedy osobou s právnickým vzděláním dosaženém na právnické fakultě univerzity se sídlem v České repulice? A pokud na tak k jakému datu a kým?
3) Kde se vůbec vzal a od jaké roku byl záměr a kdo s tím záměrem vůbec přišel, tedy jaký pracovník Policejního prezidia ČR nebo Ministerstva vnitra změnit organizační strukturu Ekonomického úseku Policejního prezidia ČR k 1. dubnu 2013 a zrušit pracovní místa pro nadbytečnost?
4) podepsaný a schválený stejnopis referátníku Policejního prezidia ČR ve věci návrhu na změnu organizační struktury Policejního prezidia k 1. dubnu 2013 a na zrušení pracovních míst pro nadbytečnost, ze dne 26. února 2016, č. j.: PPR-6164-1/ČJ-2013-990760
5) Vycházel návrh změny organizační struktury Policejního prezidia ČR ze dne 26. února 2013, č.j.: PPR-6164-1/ČJ-2013-990760, k 1. dubnu 2013, jako součásti organizační složky státu a účetní jednotky ministerstvo vnitra při nakládání s majetkem České republiky z nějakého usnesení vlády České republiky anebo neměl nikde žádný formalizovaný podklad a jeho původcem byl v roce 2013 bývalý ředitel Správy logistického zabezpečení Policejního prezidia ČR Ing. Bc. Pavel Povolný? Anebo kdo další nebo jiný byl původcem uvedené organizační změny a z jakých důvodů?
6) Co se stalo se státními finančními prostředky vyhrazenými státním rozpočtem na systemizovaná tabulková místa Správy logistického zabezpečení Policejního prezidia ID 17007904 – kontrolor, ID 30280026 – provozář, ID 30279954 – referent majetkové správy a ID – 17007909 – referent společné státní správy a samosprávy, která byla zrušena změnou systemizace Policejního prezidia České republiky k 1. dubnu 2013.
7) Kdo inicioval a z jakého důvodu, tedy za jakým účelem vypracování znaleckého posudku na 1) ocenění nemovitosti – budovy (číslo popisné, číslo parcely, katastrální území, adresa) a 2) budovy (číslo popisné, číslo parcely, katastrální území, adresa), který byl vypracován na základě Smlouvy o dílo na vypracování znaleckého posudku uzavřeného mezi Českou republikou – Ministerstvo vnitra, zastoupenou Ing. (jméno, příjmení) a Ing. (jméno, příjmení), soudním znalcem ze dne 25. května 2012, č. j.: PPR-11309-1/2012-009HNM?
8) Jak byly tyto znalecké posudky následně Policejním prezidiem ČR nebo Ministerstvem vnitra zužitkovány?
8) Existovalo na Policejním prezidiu České republiky a na Ministerstvu vnitra v roce 2013 až 2014 volné systemizované tabulkové místo, které bylo třeba anebo možné obsadit právníkem, případně osobou s vysokoškolským vzděláním humanitního zaměření.“
Policie České republiky konstatovala, že nedisponuje informacemi požadovanými v bodu č. 2 a bodu č. 9 (chybně označen podruhé jako bod 8) ve vztahu k Ministerstvu vnitra České republiky, neboť tyto informace nespadají do její působnosti, a proto sdělila žadateli, že ve vztahu k těmto informacím jeho žádost podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odkládá.
Povinný subjekt dále poskytl žadateli následující informace:
Ad 1)
Dokumenty obsahující návrhy změn systemizace služebních a pracovních míst v rámci ekonomického úseku Policejního prezidia České republiky (referátníky) z období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2015 byly v souladu s platným spisovým a skartačním plánem předány do skartačního řízení, povinný subjekt je nemá k dispozici, a proto je nemůže žadateli poskytnout.
Ad 2)
Povinný subjekt nedisponuje informací o počtu služebních a pracovních míst v rámci Policejního prezidia České republiky charakterizovaných jednak stanoveným kvalifikačním požadavkem právnického vzdělání získaného na vysoké škole universitního typu a jednak tím, že byla obsazena pracovníkem s právnickým vzdělaním získaným na vysoké škole universitního typu bez ohledu na to, zda takový kvalifikační požadavek byl pro dané služební nebo pracovní místo stanoven či nikoli, jež by byla v letech 2000 až 2016 v důsledku změn systemizace služebních a pracovních míst zrušena. Nedisponuje proto ani související informací, k jakému datu by byla tato služební nebo pracovní místa zrušena, aniž by mu nějaký právní předpis ukládal takovou informací disponovat. V případě, že během výše uvedeného období došlo v rámci Policejního prezidia České republiky ke zrušení pracovních míst charakterizovaných výše uvedeným způsobem, o jejich zrušení rozhodl ministr vnitra.
Povinný subjekt zkoumal, zda a jakým způsobem by bylo možné požadovanou informaci o počtu zrušených služebních a pracovních míst zpětně získat z dokumentů, jimiž disponuje, a informačních systémů, které provozuje, a dospěl k závěru, že její získání by představovalo vytváření nové informace ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že dokumenty obsahující návrhy změn systemizace služebních a pracovních míst z období let 2000 až 2015 byly již předány do skartačního řízení (viz ad 1), povinnému subjektu by nezbývalo než sestavit požadovanou informaci z údajů obsažených jednak v dokumentech a informačních systémech vyjadřujících organizační strukturu Policejního prezidia České republiky a systemizaci služebních a pracovních míst v rámci tohoto útvaru Policie České republiky během uvedeného období a jednak v personálních spisech příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky zařazených v uvedeném období na služebních a pracovních místech v Policejním prezidiu České republiky. Přitom by musel porovnávat údaje získané z obou výše uvedených zdrojů, posuzovat, zda v důsledku případné změny systemizace došlo ke zrušení služebního nebo pracovního místa či k jeho modifikaci a zda se případná změna systemizace týkala služebního nebo pracovního místa charakterizovaného buď stanoveným kvalifikačním požadavkem právnického vzdělání získaného na vysoké škole universitního typu anebo tím, že bylo obsazeno pracovníkem s právnickým vzdělaním získaným na vysoké škole universitního typu bez ohledu na to, zda takový kvalifikační požadavek byl pro dané služební nebo pracovní místo stanoven či nikoli. Teprve na základě takto získaných prvotních informací by povinný subjekt mohl zjišťovat další informace s nimi související, tj. informace, k jakému datu byla případně tato služební nebo pracovní místa zrušena a kdo je zrušil. Ekonomický informační systém Ministerstva vnitra užívaný rovněž Policií České republiky obsahuje výše uvedené zdrojové údaje jen z části, neboť byl uveden do provozu až v roce 2004, a kromě toho není vybaven funkcionalitou, která by umožňovala vyhledat a sestavit požadované informace strojově. Povinný subjekt proto považuje výše popsaný postup za vytváření nové informace a konstatuje, že takovou povinnost mu zákon č. 106/1999 Sb. neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 141/2011 – 67 hledá „rozhraničení mezi situacemi, v nichž půjde toliko o vyhledání a uspořádání již existujících informací do podoby, v níž je možné je žadateli předat, a situacemi, v nichž by sestavení požadovaných informací již představovalo vytvoření nové informace,“ a nalézá je v „rozlišování mezi případy, kdy je povinný subjekt schopen požadované informace sestavit ze zdrojových informací, kterými disponuje, v zásadě mechanickým způsobem, a situacemi, v nichž sestavení požadované informace překračuje rámec takových jednoduchých úkonů“. V této souvislosti cituje autory komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb. (Furek, A. – Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 2010, Praha: Linde, str. 60-61), podle nichž rozlišení obou kategorií „musí být hledáno v míře intelektuální náročnosti činnosti, která byla nutná pro přípravu odpovědi na žádost. Jinak řečeno o vytváření nové informace půjde pouze tehdy, jestliže k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, která má povinný subjekt k dispozici a které jsou žadatelem poptávány, ale jestliže je nezbytné s těmito údaji provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi na žádost.“
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. definuje informaci jako jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Žadatelem požadované informace nemají takovou podobu, povinný subjekt jimi v takové podobě nedisponuje a musel by je teprve vytvořit. Výše popsaný postup jejich vytvoření nemůže být podle názoru povinného subjektu označen za pouhou mechanickou činnost, nýbrž musí být považován za činnost vyžadující „přidanou hodnotu“, řečeno slovy výše citovaných autorů komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb., a tedy za vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.
Ad 3)
Návrh na změnu organizační struktury Policejního prezidia České republiky překládá vždy policejní prezident ke schválení ministru vnitra. S ohledem na skutečnost, že dokumenty obsahující návrhy změn systemizace služebních a pracovních míst v rámci ekonomického úseku Policejního prezidia České republiky z období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2015 byly již předány do skartačního řízení (viz ad 1) lze pouze konstatovat, že změna systemizace služebních a pracovních míst, jež je předmětem žadatelova zájmu, souvisela se změnou organizační struktury Policejního prezidia České republiky, kterou byl vytvořen úsek ekonomického ředitele tohoto útvaru.
Ad 4)
Viz ad 1).
Ad 5)
Viz ad 1) a ad 3).
Ad 6)
Finanční prostředky určené v rámci rozpočtu útvaru Policie České republiky na služební příjem nebo platy pracovníků zařazených na služebních a pracovních místech, jež byla z důvodu změny systemizace zrušena, jsou přerozděleny v rámci téhož rozpočtu a využity k financování služebních příjmů a platů pracovníků zařazených na ostatních služebních a pracovních místech útvaru.
Ad 7)
Vypracování v žádosti specifikovaných znaleckých posudků iniciovala správa logistického zabezpečení Policejního prezidia České republiky zastoupená v žádosti uvedenou pracovnicí za účelem zjištění tržní hodnoty nemovitostí ve vlastnictví České republiky, k nimž právo hospodaření náleží Ministerstvu vnitra.
Ad 8)
V žádosti specifikované znalecké posudky byly využity v rámci uvažovaného záměru prodeje nebo směny těchto nemovitostí, neboť objekty, jež tyto nemovitosti představují, vzhledem ke svému stavebně-technickému stavu dlouhodobě nesplňují požadavky organizačních součástí Policie České republiky, jež jsou v nich dislokovány, včetně požadavků na logistické zabezpečení činnosti těchto součástí.
Ad 9), chybně označen podruhé jako bod 8)
Povinný subjekt nedisponuje informací o existenci neobsazených služebních a pracovních míst na Policejním prezidiu České republiky, která by v letech 2013 a 2014 měla nebo mohla být obsazena osobou s vysokoškolským vzděláním právnického nebo jiného humanitního zaměření a žádný právní předpis mu neukládá takovou informací disponovat.
Povinný subjekt zkoumal, zda a jakým způsobem by bylo možné požadovanou informaci zpětně získat z dokumentů, jimiž disponuje, a informačních systémů, které provozuje, a dospěl k závěru, že její získání by představovalo vytváření nové informace ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Povinný subjekt by musel sestavit požadovanou informaci z údajů obsažených jednak v dokumentech a informačních systémech vyjadřujících organizační strukturu Policejního prezidia České republiky a systemizaci služebních a pracovních míst v rámci tohoto útvaru Policie České republiky během uvedeného období a jednak v personálních spisech příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky zařazených v uvedeném období na služebních a pracovních místech v Policejním prezidiu České republiky. Na základě porovnání údajů získaných z obou výše uvedených zdrojů by musel zaprvé sestavit množinu všech služebních a pracovních míst, která by v uvedeném období měla nebo mohla být obsazena osobami s vysokoškolským vzděláním právnického nebo jiného humanitního zaměření, zadruhé sestavit množinu všech služebních a pracovních míst, která by se v uvedeném období mohla uvolnit, a zatřetí najít průnik těchto dvou množin a zjistit, zda obsahuje nějaká neobsazená služební a pracovní místa anebo zda je prázdný. Ekonomický informační systém Ministerstva vnitra užívaný rovněž Policií České republiky a obsahující výše uvedené zdrojové údaje není vybaven funkcionalitou, která by umožňovala vyhledat a sestavit požadované informace strojově. Povinný subjekt proto považuje výše popsaný postup za vytváření nové informace a konstatuje, že takovou povinnost mu zákon č. 106/1999 Sb. neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací (viz ad 2).
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. definuje informaci jako jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Žadatelem požadovaná informace nemá takovou podobu, povinný subjekt jí v takové podobě nedisponuje a musel by je teprve vytvořit. Výše popsaný postup jejího vytvoření nemůže být podle názoru povinného subjektu označen za pouhou mechanickou činnost, nýbrž musí být považován za činnost vyžadující „přidanou hodnotu“, řečeno slovy výše citovaných autorů komentáře k zákonu č. 106/1999 Sb., a tedy za vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.
PhDr. Jiří Vokuš, 31. prosince 2019