Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Jihočeský kraj název

Policie České republiky – KŘP Jihočeského kraje

Povinně zveřejňované informace

Informace zveřejňované podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

1.  Název: Policie České republiky
                 Krajské  ředitelství policie Jihočeského kraje

2.  Policie České republiky byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její postavení v současné době upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku veřejného pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR.

3.  Organizační struktura Policie ČR - viz. www.policie.cz
                    
4.  Kontaktní spojení

                  
Policie České republiky
                  Krajské  ředitelství policie Jihočeského kraje
                  Lannova třída 26  České  Budějovice 370 74

                  Telefon: 974 221 111
                  Fax:  974 221 108
                  e-mail:  krpc.sekret@pcr.cz
                  Úřední hodiny:  Po - Pá:  7:30 – 15:30

                 Adresa elektronické podatelny: epodatelna.policie@pcr.cz
                 Pracovní doba pro příjem podání elektronickou poštou:  Po - Pá 7:30 - 15:00
                 Elektronická značka: Elektronická podatelna PP ČR

                 ID datové schránky krajského ředitelství:   eb8ai73

S žádostí o informace se můžete obracet na:
pracovníky oddělení tisku a prevence příslušného  územního odboru v rámci  krajského ředitelství, do jehož  působnosti informace týkající se činnosti Policie ČR spadá. Žádosti lze podat ústně  nebo písemně na adresy uvedené v odkaze Kontakty na úvodní internetové stránce. Dotazy spadající do obecné působnosti Policie ČR lze podat přímo na adresu:
 
                  Policejní prezidium České republiky
                  Preventivně informační odbor kanceláře policejního prezidenta
                  Strojnická 27
                  Praha 7 170 89

                  tel.: 974 834 374
                  fax: 974 834 714
                  e-podatelna: epodatelna.policie@pcr.cz
 

5.  Adresa internetových stránek:   
     http://www.policie.cz/krajske-reditelstvi-jihoceskeho-kraje.aspx

6. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Policie ČR  jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“). Policie ČR má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti.  Žádost o informace lze podat u každého útvaru Policie ČR. Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Žádost učiněná elektronicky (e-mailem) musí být podána přes elektronickou podatelnu policie: epodatelna.policie@pcr.cz. Stejně tak může být žádost podána prostřednictvím jakékoliv datové schránky Policie ČR. Pro podání žádosti o informace nejsou stanoveny žádné formuláře. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Neobsahuje-li žádost tyto náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána přes elektronickou podatelnu policie, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Odvolání

Proti rozhodnutí Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který rozhodnutí vydal, k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona. Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád. Policie ČR jako povinný subjekt, který rozhodoval v I. stupni, může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání (§ 87 správního řádu). Jinak předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR.

Stížnost

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí; nebo který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 zákona, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. Náležitosti stížnosti a forma jejího podání se řídí § 37 správního řádu. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona nebo do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona. O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Postup při vyřizování žádostí o informace

Policie ČR jako povinný subjekt postupuje při vyřizování žádostí o informace podle zákona. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona Policie ČR posoudí obsah žádosti a brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží; v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti; v případě, že se požadované informace nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti žadateli; poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona, předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku. Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne. To neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Lhůta pro poskytnutí informace

Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů: vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost; vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti; konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

7. Stížnosti

7.1. Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 správního řádu jsou za stížnost považována taková podání, ve kterých dotčené osoby poukazují na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu, přičemž správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany.

Pojem „dotčené osoby“ je vymezen v ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu, jakožto osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Dotčené osoby mohou jednat osobně nebo v zastoupení. V takovém případě se rozlišuje zastoupení zákonné (vzniklé přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu) a smluvní. Zástupcem může být jak osoba fyzická, tak i právnická. Způsobilost jednat v zastoupení je zapotřebí prokázat.

S přihlédnutím k ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu lze za nevhodné chování považovat zejména porušování povinnosti chovat se zdvořile a podle možností vycházet vstříc.

Pojem „úřední osoba“ je vymezen v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu, jakožto každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.

7.2 Stížnost lze ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 správního řádu podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

Stížnost by měla být co nejkonkrétnější. Měla by obsahovat všechna známá fakta. Směřuje-li proti policistovi, měla by obsahovat zejména jméno či služební číslo, případně registrační značku vozidla, jehož posádka vykonávala služební činnost.

Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.

7.3. Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 4 správního řádu se stížnost podává u toho správního orgánu, kterývede řízení.

V rámci Policie ČR je tedy zapotřebí podat stížnost u útvaru Policie ČR, proti jehož příslušníkovi nebo zaměstnanci směřuje. Za správné vyřízení stížnosti odpovídá ředitel útvaru Policie ČR.

Uvedené určení příslušnosti je nutno důsledně dodržovat. V první řadě je nutno obracet se na ředitele příslušného policejního útvaru (tj. na nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci Policie ČR). Pokud ten, kdo stížnost podává, tento postup nedodrží, prodlužuje se doba vyřízení stížnosti. Není tedy na místě zasílat stížnosti k rukám ministra vnitra či policejního prezidenta (samozřejmě s výjimkou, že právě oni jsou nadáni kompetencí k vyřízení, což jsou situace zřídka kdy se vyskytující).

7.4 Stížnost, která nebyla vyřízena ihned, musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení útvaru příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

7.5. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

7.6. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

8. Upozornění podle zákona č. 273/2008 Sb.

Podle ustanovení § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky může každý upozornit na nedostatky v činnosti policisty, zaměstnance nebo policejního útvaru. Každý může upozornit také na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.

Takové upozornění (přičemž zákon nestanoví jeho formu) musí přijmout každý policista nebo útvar policie. Ten, kdo upozornění učinil, může požádat, aby byl vyrozuměn o opatřeních, která byla na základě upozornění přijata a policie takové vyrozumění poskytne do 30 dnů.

Tímto postupem není dotčeno oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu (trestní oznámení).   

9. Trestní oznámení

Trestní oznámení, t.j. oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.

Oznamovatel může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí.

Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce.

10. Vyřizování žádostí subjektu údajů týkajících se zpracování osobních

10.1. Právo přístupu subjektu údajů k informacím o zpracování osobních údajů

Podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“) má subjekt údajů (tj. fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují) právo získat od Policie ČR potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud tomu je tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a dalším informacím, jež stanoví právní předpis. 

Podle § 83 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. Policejní prezidium České republiky na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k jeho osobě, a to do 60 dnů od jejího doručení.

V souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a čl. 58 odst. 1 rozhodnutí Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) může každá fyzická osoba uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se ho týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému II. Ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. je toto právo uplatňováno vůči Policii ČR, jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

V souladu s čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), může každá fyzická osoba uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se ho týkají a jsou uloženy ve Vízovém informačním systému. Tento přístup může poskytnout pouze členský stát. Roli správce osobních údajů vykonává v České republice Policie ČR.

Informace k podání žádosti

Písemnou žádost týkající se práva přístupu subjektu údajů k informacím je možné zaslat

  • do datové schránky Policejního prezidia České republiky gs9ai55,
  • na adresu Policejní prezidium České republiky, Strojnická 27 (PO BOX 62/K-SOU), 170 89 Praha 7,
  • prostřednictvím e-mailu pp.sou@pcr.cz,
  • prostřednictvím elektronické podatelny epodatelna.policie@pcr.cz,
  • nebo ji podat osobně na kterékoliv podatelně (služebně) Policie ČR v úředních hodinách.

V žádosti je nutné uvést identifikační údaje nezbytné k vyřízení žádosti, tj. jméno, příjmení a datum narození, a adresu trvalého bydliště nebo jinou doručovací adresu pro zaslání odpovědi.

Žádosti týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému II a Vízovém informačním systému je možné podat také na formulářích, které jsou ke stažení na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů:

S ohledem na povinnosti Policie ČR, jako správce, je sdělení o zpracování osobních údajů doručováno do vlastních rukou žadatele tak, aby bylo zamezeno situaci, že by se dostalo do rukou třetí osoby.

Pokud žadatel zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí o sdělení osobních údajů jinou osobu, vyžaduje Policie ČR doložení speciální plné moci (tedy jednoznačně vyjadřující, že se vztahuje na vyřízení žádosti o sdělení osobních údajů), na které musí být ověřena pravost podpisu žadatele.

S ohledem na povinnosti advokáta, stanovené zejména § 16 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a s ohledem na čl. 12 odst. 2 GDPR, dle kterého správce usnadňuje výkon práv subjektu údajů podle čl. 15 až 22 GDPR, v případech, kdy subjekt údajů zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí o sdělení osobních údajů advokáta, postačí doložení generální plné moci bez úředně ověřeného podpisu.

Informace k vyřízení žádosti

V souladu s čl. 12 odst. 3 GDPR poskytne Policie ČR na žádost podle čl. 15 až 22 GDPR informace o přijatých opatřeních, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. Podle § 83 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. Policejní prezidium České republiky na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k jeho osobě, a to do 60 dnů od jejího doručení.

V souladu s čl. 12 odst. 5 GDPR je žádost o sdělení informace o zpracování osobních údajů vyřizována bezplatně.  Jestliže jsou však žádosti podané subjektem údajů zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména proto, že se opakují, může Policie ČR uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací nebo odmítnout žádosti vyhovět. Podle § 83 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb. lze novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti předchozí.

Žádost je vyřizována v českém jazyce.

Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.

Při vyřizování žádosti nedochází ke sdělení informace týkající se zpracování osobních údajů o vedení identifikačních a kontaktních údajů subjektu údajů v souvislosti s přijetím podání, nedochází-li v této souvislosti ke zpracování dalších osobních údajů, a dále o vedení identifikačních údajů v souvislosti se vstupem do objektů Policie ČR.

Při vyřizování žádosti nedochází rovněž ze strany Policie ČR ke sdělení informace ze spisových materiálů souvisejících s případným výkonem profesní činnosti žadatele, ve kterých současně vystupuje pouze v postavení zástupce fyzické či právnické osoby, znalce, tlumočníka či jiném obdobném postavení.

Bližší informace Vám podají pracovníci oddělení správy a kontroly osobních údajů Kanceláře policejního prezidenta na tel. +420 974 835 775.

10.2. Právo na opravu, výmaz osobních údajů a další práva subjektu údajů

Zpracování osobních údajů v působnosti GDPR

Podle čl. 16, čl. 17, čl. 18 GDPR může subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že Policie ČR provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, např. jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, požádat Policii ČR o provedení opravy, omezení zpracování, doplnění nebo výmaz osobních údajů.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na plnění úkolů ve veřejném zájmu, výkonu veřejné moci nebo plnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby, má subjekt údajů právo vznést námitku proti zpracování, a to v souladu s čl. 21 GDPR z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na plnění smlouvy se subjektem údajů a zpracování se provádí automatizovaně, má subjektu údajů v souladu s čl. 20 GDPR právo požadovat předání těchto údajů jinému správci.

Zpracování osobních údajů mimo působnost GDPR

Při zpracování osobních údajů policií, na které se GDPR nevztahuje (ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. d) GDRP), provede Policie ČR v souladu s § 83 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. na základě žádosti subjektu údajů opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých anebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, poskytne vysvětlení nebo provede označení údajů vztahujících se k osobě žadatele, jestliže žadatel popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli.

Zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému II a Vízovém informačním systému

V souladu s čl. 41 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 a čl. 58 odst. 5 rozhodnutí Rady 2007/533/SV může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě v Schengenském informačním systému II o opravu věcně nepřesných údajů nebo výmaz protiprávně uchovávaných údajů.

V souladu s čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě ve Vízovém informačním systému o opravu věcně nesprávných údajů a o vymazání údajů, které byly zaznamenány v rozporu se zákonem.

Informace k podání žádosti

Ohledně náležitostí podání žádostí subjektů údajů o výmaz, opravu osobních údajů apod. platí informace k žádosti o sdělení informace o zpracování osobních údajů (bod 10.1.) obdobně.

10.3. Právo odvolat udělený souhlas se zpracováním osobních údajů

Policie ČR může zpracovávat osobní údaje na základě čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR také v případech, kdy jí k tomu subjekt údajů udělil souhlas.

Subjekt údajů má právo souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnutý Policii ČR podle výše uvedených ustanovení kdykoli odvolat.

10.4. Právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů a právo žádat soudní ochranu

Subjekt údajů má v souvislosti se zpracováním osobních údajů právo podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako dozorového orgánu.

Kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů:

adresa: Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7
e-mail: posta@uoou.cz
ID datové schránky: qkbaa2n
webové stránky: www.uoou.cz

Výše uvedenými právy subjektu údajů není dotčeno právo žádat o soudní ochranu.

11. Přehled nejdůležitějších předpisů

  • zákon č. 273/2008 Sb. ze dne 17. července 2008, o Policii České republiky
  • zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
  • zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, trestní zákoník
  • zákon č. 141/1961 Sb. ze dne 29. listopadu 1961, o trestním řízení soudním (trestní řád)
  • zákon č. 500/2004 Sb. ze dne 24. června 2004, správní řád
  • zákon č. 250/2016 Sb. ze dne 12. července 2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  • zákon č. 251/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, o některých přestupcích
  • zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 19. října 2000, o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
  • zákon č. 326/1999 Sb. ze dne 30. listopadu 1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
  • zákon č. 119/2002 Sb. ze dne 8. března 2002, o střelných zbraních a střelivu
  • zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím
  • zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů                                                
  • zákon č. 137/2001 Sb. ze dne 29. března 2000, o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
  • zákon č. 45/2013 Sb. ze dne 30. ledna 2013, o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)                                                                                                                                                
  • zákon č. 36/1967 Sb. ze dne 6. dubna 1967, o znalcích a tlumočnících

12. Sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. v podmínkách Policie ČR:

Každý povinný subjekt je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádné rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt musí žadateli před poskytnutím informace písemně oznámit, že bude požadovat úhradu za poskytnutí informace a výši této úhrady. Poskytnutí informace je pak podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady tuto úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.

Ostatní povinně zveřejňované informace jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz.

vytisknout  e-mailem