Rabín dr. Bernard Farkaš
se narodil 11.10.1902 v Jasini na Podkarpatské Rusi jako nejstarší syn z dvanácti dětí v rodině učitele náboženství.
Od roku 1927 studoval ve Vratislavi na židovském teologickém semináři. Později studoval v Berlíně filosofii, historii a orientalistiku. Po nástupu nacistů k moci musel Německo opustit. Působil jako rabín v Děčíně – Podmoklech.
Po obsazení Sudet v roce 1938 odešel za rabínským postem do Budapešti a následně do Užhorodu. Nakonec však skončil v nacistických pracovních lágrech a Osvětimi. Jeho žena a syn byli zavražděni v plynové komoře, on byl poslán do pracovního tábora v severní Francii a později v Německu. V únoru 1945 rabín Farkaš skončil po pochodu smrti v Dachau, kde byl 29. dubna osvobozen americkou armádou.
V červnu 1945 se vrátil do Děčína, kde se jako rabín snažil obnovit židovský náboženský život zdecimovaný německou okupací. Jeho plány však zmařil komunistický převrat.
V březnu roku 1957 byl zatčen, obviněn z protistátní činnosti a odsouzen na dva roky. Provinil se tím, že za pomoci izraelských diplomatů organizoval podporu válkou zbídačelých, osamělých a nemocných židovských souvěrců.
Na základě intervence Rady židovských náboženských obcí z 8. 7.1958 byl rabín Bernard Farkaš podmínečně propuštěn.
Po propuštění z vězení se stal rabínem v Karlových Varech, kam se přestěhoval se svojí rodinou.
V roce 1960 zemřel pražský rabín dr. Sicher, a protože ho neměl kdo nahradit, nastoupil dr. Bernard Farkaš na jeho místo.
Avšak v atmosféře sledování a nátlaku církevních tajemníků bylo jeho poslání více než těžké. V roce 1964 proto opustil republiku a jeho posledním rabínským působištěm se staly německé Cáchy.
Zemřel 16. 1.1991 ve věku 88 let.
Mgr. Michael Nosek, MBA
3. 7. 2024