Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Královéhradecký  kraj název

Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje

Protidrogová prevence

Slovníček pojmů; Mgr. Gabriela Tabachová, psycholog; por. Mgr. Renata Šanderová; (archiv příspěvků) 

 



Slovníček pojmů



Ambulantní forma práce - jedná se o péči, při které klient dochází na léčení či poradenství.
Anonymní intervence - cílený, předem promyšlený zásah, zpravidla zaměřený na zmírnění tíživé osobní situace osobě, která nesděluje své jméno ani jiné identifikační údaje.
Centrum alternativní kultury - místo pro lidi, kteří chtějí vybočit z oficiálního proudu a hledat jiné možnosti (např. hudebního, výtvarného, literárního, divadelního) vyjádření. Zajišťují např. občanská sdružení, neziskové organizace apod.
Doprovod - možnost asistence a pomoc při vyhledávání odborné a jiné pomoci. Je určen pro osoby, které se obtížně orientují a nezvládly by sami cestu do podpůrných či zdravotních středisek.
Hospitalizace - pobytová forma - jedná se o péči, při které je klient umístěn v nemocnici či jiném pobytovém zařízení (léčebný ústav aj.).
Kontaktní centra - určena přímo drogové klientele, u které není jiný poradenský přístup vhodný, nutný nebo možný. Jejich předpokladem je nízkoprahovost, tj. psychologická dostupnost, což zvyšuje pravděpodobnost jejich vyhledávání, zajištění anonymity a široké nabídky služeb (telefonická linka, nejlépe nepřetržitý provoz, poradenství, individuální či skupinová terapie, diagnostika problému, informace o možných způsobech léčby aj.).
Krizová intervence - jedná se o psychoterapeutickou pomoc poskytovanou v krizových situacích, jako je předávkování drogou, sebevražedný pokus, těžký manželský konflikt, nápor náhlé deprese aj. Může se jednat o pomoc po telefonu (linky důvěry apod.) nebo v přímém styku. Je zaměřena na akutní potíže postiženého. Cílem je ohraničení akutního krizového stavu, zeslabení intenzity krize a zklidnění. Dlouhodobějším cílem je funkční obnovení psychického stavu postiženého na úroveň před započetím krizového stavu.
Krizová životní situace - situace selhání dosavadních regulativních mechanismů. Extrémní psychická zátěž, nebezpečný stav, v terapii bod zlomu, změny.
Linky telefonické pomoci - některé z nich mají nepřetržitý provoz a slouží převážně pro první kontakt, radu, pomoc v krizi a podle druhu problému odkazují a nabízejí služby dalších specializovanějších pracovišť, pokud jimi sami nejsou.
Nízkoprahové centrum - je určeno pro širokou veřejnost bez předchozího lékařského doporučení a nutného objednání (volnočasové aktivity, volný režim, zprostředkování odborné pomoci).
Primární prevence - cílem je předcházení nežádoucím jevům tam, kde se problém dosud neobjevil, zaměřena proti konkrétnímu riziku (první kontakt jedince s drogou, kriminalita, promiskuita apod.), soustřeďuje se na tzv. zdravou populaci.
Psychosociální poradenství - poradenství zaměřené na vztah jedince a skupiny (společnosti lidí). Zaměřuje se na zakotvení jedince ve společnosti v rámci institucí poskytující jedinci ochranu a pomoc (sociální dávky, apod).
Sekundární prevence - zaměřuje se na rizikovou skupinu již negativním jevem ohroženou, hledá řešení vzniklého problému (např. léčba závislosti), snaží se eliminovat zdravotní důsledky (otrava, různé infekce), napomáhá jedinci k návratu do běžného života (prostřednictvím odborné pomoci - lékařské a psychosociální poradenství, terapie).
Stacionář - mezistupeň mezi ambulantní a ústavní léčbou. Slouží k upevnění a ustálení výsledků léčby. Existují stacionáře denní a noční. Denní stacionář - poskytuje specializovaný program během terapie v akutním stadiu nemoci nebo během následné rehabilitace. Noční stacionář - je zařízení, do kterého pacient přichází večer a z něhož odchází ráno. Je zvláště vhodný pro osoby, které chtějí nebo musí při léčbě docházet do zaměstnání a nemají např. přechodně kde bydlet - při rozpadu rodiny nebo nevhodném rodinném prostředí.
Terapeutické programy - léčba, jejímž cílem je naučit jedince vyhýbat se určitým podnětům, které nezvládá (např. alkohol, sladká jídla apod.) a podporovat růst jedince v pozitivním směru (změna vlastního chování a prožívání jedince).
Terciální prevence - zaměřuje se na jedince s rizikovým jednáním s cílem minimalizovat důsledky negativního jevu, v širším pojetí jde o ochranu společnosti před následky rizikového chování jedinců, u nichž se negativní jev projevil a nedaří se jej z jakéhokoliv důvodu zvládnout (výměnný a metadonový program, poskytování kondomů zdarma apod.).
Ústavní léčba - je prováděna ve zdravotnickém zařízení (např. speciální oddělení v rámci psychiatrických léčeben) a má charakter krátkodobého (zpravidla šestitýdenní), střednědobého (tříměsíční) a dlouhodobého (šest až devět měsíců, i déle) pobytu. V době intenzivní léčby poskytuje bezpečnější ochranné prostředí a chrání pacienta před situacemi, které v běžném životě fungují jako spouštěče (např. hádku s rodiči řeší další dávkou drogy). Je zde k dispozici odborná péče a organizovaný program.
Volnočasové aktivity - činnosti podporující zájmy a záliby jedince a naplňující volný čas.
Zdroj: HARTL, Pavel. HARTLOVÁ, Helena.
Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2000.
 
 
Mgr. Gabriela Tabachová, psycholog
por. Mgr. Renata Šanderová

vytisknout  e-mailem