Policie České republiky – KŘP Středočeského kraje
Projekt "PŘES BARIÉRY S POLICIÍ" realizujeme již pátým rokem
KRAJ - Společně se studenty a partnery projektu pomáháme handicapovaným osobám.
- KOMU JSME UŽ POMOHLI?
- Miroslav (61 let) - nákup invalidního vozíku
- Ema (10 let) - speciální chodítko
- Roman (50 let) - nákup invalidního vozíku
- Simona (10 let) - protéza dolní končetiny
- Laura (5 let) - léčba a rehabilitace
- Patrik (28 let) - pomoc osobního asistenta
- Jiří (29 let) - bionická protéza horní končetiny
- Pavel (26 let) - rehabilitace a rehabilitační přístroj
- Kateřina (19 let) - invalidní vozík
- Kryštof (5 let) - invalidní vozík
- David (19 let) - invalidní vozík
- Ladislav (45 let) - invalidní vozík
- Kristýna (13 let) - pohon na invalidní vozík
- Ondřej (11 let) - bionická protéza ruky
- Jirka (26 let) - sportovní vozík
- Dáša (17 let) - bionická protéza nohy
- Terezka (14 let) - mechanický vozík
- Karel (41 let) - sportovní vozík
- Toník (10 let) - rahabilitace
- Ema (13 let) - invalidní vozík
- Filip (4) - intenzívní rehabilitační pobyt + vozík
Dáša se učí na kadeřnici a kosmetičku. Je to něco, co ji baví a čemu se chce v životě věnovat. Stejně tak si dala za cíl naučit se na kolečkových bruslích… K aktivnímu životu ale potřebuje bionickou protézu. V šesti letech totiž přišla kvůli rakovině o levou nohu.
Zákeřná nemoc změnila Dáše život, když nastoupila do první třídy. Jednoho dne při hře se spolužáky nešťastně zakopla a praštila se do nohy, která ji rozbolela. Rodiče neváhali a odvezli Dášu na rentgen do nemocnice. Pro jistotu. Rentgen ale odhalil, co nikdo nečekal - osteosarkom v oblasti kolene. Následoval kolotoč vyšetření a hospitalizace na onkologickém oddělení v pražském Motole. Dáša absolvovala chemoterapii. Levou nohu se ale lékařům nakonec zachránit nepodařilo, museli ji dívence amputovat nad kolenem.
Novou životní situaci brala Dáša s optimismem sobě vlastním. Návrat do školy a do „normálního života“ byl ale přece jen těžší, než si možná zprvu myslela. Dáša dostala protézu, brala ji ale jako něco, co ji omezuje. Kvůli krátkému pahýlku jí náhrada každou chvíli vypadávala a ona v ni neměla dostatečnou důvěru. Zvykla si proto chodit o berlích. A k protéze si vybudovala jistou averzi.
Uplynulo ale několik let a Dáša dospěla. Uvědomila si, že protézu k životu potřebuje. Pravidelně navštěvuje centrum ortopedie a trénuje chůzi. Má odhodlání, vůli a chuť na sobě pracovat. Pro splnění svých snů a cílů, pro kvalitní život s prací, která ji bude bavit, potřebuje ale i odpovídající kvalitní protézu. Bionická noha, na kterou by se Dáša mohla spolehnout, ovšem stojí 650 tisíc korun. Proto se s žádostí o pomoc obrátila na Konto Bariéry.
