Policie České republiky – KŘP Karlovarského kraje
PREVENCE - Šikana
PREVENCE - Šikana
Francouzský pojem “chicane” znamená malicherný spor, z něhož se postupem času stává systematické trýznění. Šikanování je tedy druhem týrání, které posiluje pocit moci nad obětí. Školní dítě může být vystaveno šikanování ze strany svých vrstevníků i po dobu několika let. Oběť bývá silnějším jedincem nebo skupinou donucena pod hrozbou násilí k jednání, které ji ponižuje nebo jinak traumatizuje.
V současné době neexistuje žádný právní předpis, který by se speciálně zabýval otázkou šikanování mezi dětmi. Pojem šikany je značně široký, neboť se šikana může projevovat různými způsoby, od přímého fyzického napadání, přes drobné krádeže až po pouhé přezírání oběti. Pro vnitřní potřeby škol byla šikana definována metodickým pokynem ministerstva školství.
Tam, kde k šikanování dochází, je demoralizována celá skupina dětí. Přihlížením a nečinností k ubližování bezbranným jedincům se děti učí tolerovat bezpráví, které má často charakter trestné činnosti.
Kdo šikanuje ? Nejčastěji chlapci, kteří vyrůstají v chladném a odmítavém rodinném prostředí. Rodiče akceptují násilí jako řešení nejrůznějších problémů, tolerují je svým dětem a sami je často tvrdě trestají.
· Násilník bývá tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům, verbálně i k učitelům. Může být temperamentní, sebevědomý, bystrý, ale i méně nadaný, všeobecně oblíbený a také vynalézavě krutý.
Obětí šikanování se zpravidla stává dítě, které nemělo možnost naučit se obranným postojům, jinak řečeno zdravé agresivitě. Bývá plaché, úzkostné, pasivní, někdy i tělesně slabší nebo neobratné. Jeho pasivita provokuje často násilníky, kteří “testují” co všechno si bezmocná oběť nechá líbit.
Co můžeme proti šikanování dělat ?
Rodiče mají zázračnou moc vychovávat dítě nezávislé se zdravím sebevědomím. Především se stávají jeho největším vzorem a autoritou v raném dětství. Nejspolehlivějším kompasem správné výchovy je láska. Nejhorším prostředkem je fyzický trest.
Pedagogický pracovník - učitel může mnoha způsoby zlepšovat pozici potencionálních obětí v třídním kolektivu. Je dobré, pokud si bude více všímat dětí tělesně slabších, psychicky labilních, něčím nápadných, vymykajících se průměru, neochotných “výt” se smečkou. Pedagog by měl připustit, že i v jeho třídě může docházet k šikanování. Pokud zjistí, že se tak děje, musí zaujmout k celé věci stanovisko a poskytnout morální podporu obětem, měl by využít školního řádu a postupovat ve smyslu metodického pokynu ministerstva školství. Řešení problému šikany trestním oznámením by mělo přicházet v úvahu až jako poslední možnost.
Děti by měly vědět, že není hanba se svěřit dospělému, a že se tím jejich situace nezhorší. V situaci, kdy jsou obětí šikany, je dobré vyhledat pomoc psychologické poradny, zaměřit se na trénink asertivního chování a nácvik chování v situaci ohrožení. Šikanování mezi dětmi nesmíme podceňovat. Dochází k němu v době, kdy se osobnost agresora i oběti teprve vytváří. Jeho přehlížení a tolerance hrozí vyústit v násilí mnohem většího rozsahu.
Při šikanování se mohou agresoři dopustit trestných činů, jako je vydírání, loupež, omezování osobní svobody, ublížení na zdraví, krádež, poškozování cizí věci, útisk a dalších. Odpovědnost za šikanování, které nese znaky trestného činu, pak samozřejmě mají i samotní agresoři, byť se jedná o děti. Je nutné rozlišovat, zda v době šikanování tito útočící děti dosáhly věku patnácti let, či nikoli. Mladí lidé, kteří dosáhli věku osmnáct let jsou posuzováni bez jakýchkoli výjimek podle trestního zákoníku. U mladistvých osob (patnáct až osmnáct let) je dána trestní zodpovědnost, avšak s některými omezeními. V případě nezletilých pachatelů ( mladších patnácti let) se nejedná o klasickou trestní odpovědnost, přesto se protiprávním jednáním takových pachatelů zabývají orgány činné v trestním řízení. Soud pak za ně může uložit zákonem stanovená výchovná opatření.
zdroj:materiály BKB, http://trestnirizeni.mujblog.info/
por.PhDr.Papežová Zdeňka
25.3.2011