Přestávky ve službě a služba přesčas
Žadatel se domáhal následujících informací:
Na některých dopravních inspektorátech PČR skupina dopravních nehod při rozvržené službě 24 hodin (07:00 hodin – 07:00 hodin) mají placenou celou dobu, tedy 24 hodin a někde jen 22 hodin, kdy je odečteno 4 x 30 minut (2 hodiny) za přestávky.
Zajímalo by mě, jak se určuje, zda se bude proplácet 24 hodin nebo 22 hodin a zda nemají nárok všichni, aby jim bylo propláceno 24 hodin, když dělají absolutně stejnou práci akorát na jiném místě.
Dále by mě zajímalo, kolik hodin může být policistovi nařízeno přesčasu za rok.“
Otázku přestávek na jídlo a odpočinek upravuje ustanovení § 60 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Podle odstavce 1 tohoto ustanovení má příslušník nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny do 9 hodin v rozsahu 30 minut a při trvání směny nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut. Z odstavce 2 téhož ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. plyne, že přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. Následující odstavec 3 pak stanoví, že příslušníkovi musí být i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek, jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen. Z citovaného ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. je tedy zřejmé, že pokud je možné výkon služby přerušit, služební funkcionář nařídí přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, která se do doby služby nezapočítává, a pokud to možné není, výkon služby se nepřerušuje a příslušníkovi se poskytuje pouze přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která se do výkonu služby započítává. Rozhodující je charakter výkonu služby, respektive možnost jeho přerušení. O možnosti přerušení výkonu služby rozhoduje příslušný služební funkcionář, který je odpovědný za zabezpečení chodu konkrétního útvaru bezpečnostního sboru.
Otázku služby přesčas upravuje ustanovení § 54 zákona č. 361/2003 Sb., které v odstavci 3 stanoví, že celkový rozsah služby přesčas nesmí činit v průměru více než 10,5 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích (tj. celkem 546 hodin). Příslušníkovi však může být nařízena služba přesčas po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po dobu nezbytně nutnou ve veřejném zájmu i nad tento limit (odstavec 4 téhož ustanovení). Zároveň je třeba uvést, že do celkového rozsahu nejvýše přípustné služby přesčas se nezapočítává služba přesčas, za kterou bylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno, a též služba přesčas u příslušníka, který má kratší dobu služby v týdnu, jež nepřesahuje základní dobu služby v týdnu (odstavec 5 citovaného ustanovení).
PhDr. Jiří Vokuš, 9. listopadu 2018