Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Práce s informacemi u Policie České republiky

Žadatel požadoval následující informace: 

1. Od kterého roku funguje policejní systém práce s informacemi podle zákona č. 273/2008 Sb.?
2. Kdo v rámci Policie České republiky a v rámci jiných orgánů státní správy a za jakých podmínek má přístup do tohoto systému?
3. Zda pracovník Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra České republiky musí žádat písemně o výdej informací z tohoto systému a zda ve své žádosti musí uvést, z jakého důvodu o výdej informací žádá?
4. Zda Policie České republiky eviduje, kdo o výdej informací žádal, a jak dlouho tuto skutečnost eviduje?
5. Kolik je k datu 12. května 2014 v Národní databázi DNA uloženo profilů DNA?
6. Zda jsou v informačním systému Policie České republiky ukládány také otisky prstů?
7. Který organizační článek Policejního prezidia ČR pracuje se softwarem, který analyzuje otisky prstů?
8. Jakou činnost vykonává pracoviště zvláštních činností, kde sídlí, jaké je jméno, příjmení a hodnost jeho ředitele?
9. Jaké číslo má vyhláška, podle které jsou v rámci Policie České republiky registrovány fyzické osoby jako informátoři?
10. Podle jakých tabulek a v jaké výši se vyplácí odškodnění rodině poškozeného, pokud kvůli činnosti pro Policii České republiky dojde k úmrtí informátora?
11. Jaké podmínky musí splňovat občan České republiky, aby byl na území České republiky zařazen do programu na ochranu svědků, včetně bližších informací o tomto programu?

Policie České republiky jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. posoudila uvedenou žádost a poskytuje žadateli následující informace:
1. Zákon č. 273/2008 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Podle § 60 tohoto zákona je Policie České republiky oprávněna zpracovávat informace, včetně osobních údajů, v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Shodné oprávnění obsahoval i zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, který byl zákonem č. 273/2008 Sb. nahrazen. Policie České republiky zpracovává informace v informačních systémech, které jsou průběžně aktualizovány a prověřovány z hlediska potřebnosti informací v nich obsažených. Některé z těchto informačních systémů jsou Policií České republiky provozovány už od 70. let minulého století.

2. Pokud Policie České republiky zpracovává informace a tyto informace jsou osobními údaji ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“), je jejich správcem a jako správce musí plnit povinnosti uložené jí uvedeným zákonem a dalšími právními předpisy. Jednu ze základních povinností jí ukládá ustanovení § 13 zákona č. 101/2000 Sb., a sice „přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů“. Podle téhož ustanovení zákona č. 101/2000 Sb. je Policie České republiky povinna „zajistit, aby systémy pro automatizované zpracování osobních údajů používaly pouze oprávněné osoby“. Policie České republiky zřizuje přístupy do informačních systémů, pouze je-li to nezbytné pro plnění úkolů příjemců, ať už jde o příjemce v rámci samotné Policie České republiky anebo o příjemce z jiných subjektů, které mají zákonný titul pro přístup do jejích informačních systémů. Přístupy do informačních systémů jsou zřizovány na základě vyplněné registrační karty, která musí být schválena vedoucím pracovníkem.

3. Přístup oprávněných příjemců k údajům zpracovávaným v informačních systémech Policie České republiky je upraven s ohledem na povinnost Policie České republiky zajistit ochranu těchto údajů, zejména pak ochranu osobních údajů. Nejčastější formou přístupu je dálkový nepřetržitý přístup. Formy písemného dožádaní jsou méně časté. V případě, že příjemce získává informace dálkovým nepřetržitým přístupem, musí v rámci svého dotazu uvést jeho účel (zpravidla odkaz na číslo jednací spisu). V případě, že je žádost o informace zaslána Policii České republiky písemně, musí v ní být uveden zákonný titul, na základě něhož jsou informace požadovány.

4. Policie České republiky eviduje, komu a za jakým účelem byly údaje z informačních systémů poskytnuty, a to po dobu nejméně pěti let.

5. Ke dni 12. května 2014 bylo v Národní databázi DNA uloženo celkem 158 564 profilů DNA.

6. Policie České republiky je oprávněna zpracovávat údaje umožňující budoucí identifikaci osob. Otisky prstů jsou takovými údaji, a jsou proto zpracovávány v příslušném informačním systému.

7. Porovnání otisků prstů se zajištěnými daktyloskopickými stopami provádějí specializovaná pracoviště Policie České republiky, konkrétně Kriminalistický ústav Praha a odbory kriminalistické techniky a expertiz krajských ředitelství policie.

8. Útvar zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „ÚZČ SKPV“) je útvarem Policie České republiky s celostátní působností. Je výkonným a servisním pracovištěm služby kriminální policie a vyšetřování a ve vymezeném rozsahu rovněž metodickým pracovištěm. V rámci své působnosti ÚZČ SKPV provádí úkony v oblasti sledování osob a věcí podle § 158d zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), v oblasti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 zákona č. 141/1961 Sb., v oblasti zjišťování údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a zákona č. 141/1961 Sb. a v oblasti operativně pátrací činnosti. Zabývá se rovněž technickým rozvojem souvisejícím s uvedenými oblastmi činnosti. ÚZČ SKPV je dislokován v několika areálech Policie České republiky na území hlavního města Prahy a má expozitury dislokované v Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Současným ředitelem ÚZČ SKPV je plk. Ing. Vladimír Šibor.
9. Používání informátorů upravuje zákon č. 273/2008 Sb. Podle ustanovení § 73 tohoto zákona se informátorem rozumí fyzická osoba, která poskytuje policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií. Informátorovi lze poskytnou za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.

10. Zákon č. 273/2008 Sb. nestanoví zvláštní postup při náhradě škody v případě újmy na zdraví nebo smrti informátora. Ustanovení § 95 zákona č. 273/2008 Sb. obecně praví, že stát je povinen nahradit škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost anebo s jeho vědomím; stát se této povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu osoba úmyslně. Došlo-li u takové osoby k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.

11. Termín „program na ochranu svědků“ se používá pro označení institutu zvláštní ochrany a pomoci, který je upraven zákonem č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní ochrana a pomoc je výjimečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti svědků a dalších osob, kterým v souvislosti s trestním řízením hrozí vážné nebezpečí a jejichž bezpečnost nelze zajistit jiným způsobem. Za ohroženou se považuje osoba, která podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhat orgánům činným v trestním řízení při odhalování a vyšetřování trestné činnosti a v této souvislosti je vážně ohrožena na životě či na zdraví nebo jinak vážně ohrožena. Ohroženou může být i osoba blízká této osobě. Zvláštní ochrana a pomoc spočívá v osobní ochraně ohrožené osoby, eventuálně v ochraně příslušníků její domácnosti, v přestěhování, v pomoci za účelem sociálního začlenění v novém prostředí, v zastírání její skutečné totožnosti apod. Tato opatření vykonává Policie České republiky, je-li ohrožená osoba na svobodě, a Vězeňská služba České republiky, jde-li o osobu ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Poskytování zvláštní ochrany a pomoci schvaluje ministr vnitra na návrh Policie České republiky, státního zástupce nebo soudce. Není na ně právní nárok. Ohrožená osoba musí souhlasit se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci, s nimiž je ještě před schválením seznámena. Policie České republiky rovněž informuje tuto osobu o nebezpečí, které jí hrozí, a upozorní ji, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou utajovány. Chráněná osoba je potom povinna dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci, řídit se pokyny příslušníků Policie České republiky, respektive příslušníků Vězeňské služby České republiky a informovat je bezodkladně o všech nových významných skutečnostech a změnách, které nastanou po dobu ochrany. Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže nebezpečí, které chráněné osobě hrozilo, pominulo, nebo pokud chráněná osoba neplní stanovené povinnosti, případně tyto povinnosti porušuje, anebo pokud vezme svůj souhlas s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci zpět.
Poskytování zvláštní ochrany a pomoci je dlouhodobým opatřením, které velmi citelně zasahuje do života chráněné osoby. Orgány činné v trestním řízení proto podávají návrh na poskytování zvláštní ochrany a pomoci pouze ve skutečně opodstatněných případech.

PhDr. Jiří Vokuš, 1. 7. 2014
 

vytisknout  e-mailem