Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Královéhradecký  kraj název

Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje

Povinně zveřejňované informace

  • Povinně zveřejňované informace
  • Organizační schéma - příloha č. 1
  • Sazebník úhrad - příloha č. 2
  • Výroční zpráva o činnosti Policie ČR v oblasti poskytování informací za rok 2017 (KŘP KHK) - příloha č. 3
  • Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
  • Vyřizování žádostí a opravy osobních údajů
  • Zbraně a střelivo
  • Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
  • Datová schránka

Povinně zveřejňované informace

POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

1.     Název: Policie České republiky

2.     Policie České republiky byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její postavení v současné době upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku veřejného pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR. 
    
3.     Organizační struktura Policie ČR – příloha č. 1 
    
4.     Kontaktní spojení:

Podatelna Policie České republiky 
•    Poštovní adresa: Ulrichovo náměstí 810, 501 01 Hradec Králové 
•    Adresa elektronické podatelny: epodatelna.policie@pcr.cz  
•    Pracovní doba pro příjem podání ve formě elektronické pošty: pondělí až čtvrtek od 7.30 hod. do 16.00 hod. v pátek od 7.30 hod. do 14.30 hod.
•    telefon - spojovatelka MV: 974 811 111
•    tísňová linka: 158

Datová schránka: urnai6d

S žádostí o informace se můžete obracet na:

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje
Oddělení tisku a prevence
Ulrichovo náměstí 810
Hradec Králové 501 01

tel.: 974 521 229 (sekretariát)
mobilní telefon: 606 742 487 (tiskoví mluvčí)
fax: 974 523 400
e-mail: krph.tisk@pcr.cz  
www: http://www.policie.cz/docDetail.aspx?docid=22301382&doctype=ART&prev=true  

5.     Adresa internetových stránek: www.policie.cz 

6.     Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. 

Policie ČR jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“). Policie ČR má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti.  Žádost o informace lze podat u každého útvaru Policie ČR. Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Žádost učiněná elektronicky (e-mailem) musí být podána přes elektronickou podatelnu policie: epodatelna.policie@pcr.cz.  Stejně tak může být žádost podána prostřednictvím jakékoliv datové schránky Policie ČR. Pro podání žádosti o informace nejsou stanoveny žádné formuláře. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Neobsahuje-li žádost tyto náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána přes elektronickou podatelnu policie, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. 

Odvolání 
Proti rozhodnutí Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který rozhodnutí vydal, k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona. Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád. Policie ČR jako povinný subjekt, který rozhodoval v I. stupni, může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání (§ 87 správního řádu). Jinak předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR. 

Stížnost 
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí; nebo který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 zákona, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. Náležitosti stížnosti a forma jejího podání se řídí § 37 správního řádu. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona nebo do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona. O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 

Postup při vyřizování žádostí o informace
Policie ČR jako povinný subjekt postupuje při vyřizování žádostí o informace podle zákona. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona Policie ČR posoudí obsah žádosti a brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží; v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti; v případě, že se požadované informace nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti žadateli; poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona, předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku. Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne. To neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Lhůta pro poskytnutí informace
Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů: vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost; vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti; konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. 

7.     Stížnosti 

7.1    Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 správního řádu jsou za stížnost považována taková podání, ve kterých dotčené osoby poukazují na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu, přičemž správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany.

Pojem „dotčené osoby“ je vymezen v ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu, jakožto osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Dotčené osoby mohou jednat osobně nebo v zastoupení. V takovém případě se rozlišuje zastoupení zákonné (vzniklé přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu) a smluvní. Zástupcem může být jak osoba fyzická, tak i právnická. Způsobilost jednat v zastoupení je zapotřebí prokázat.

S přihlédnutím k ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu lze za nevhodné chování považovat zejména porušování povinnosti chovat se zdvořile a podle možností vycházet vstříc.

Pojem „úřední osoba“ je vymezen v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu, jakožto každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.

7.2 Stížnost lze ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 správního řádu podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

Stížnost by měla být co nejkonkrétnější. Měla by obsahovat všechna známá fakta. Směřuje-li proti policistovi, měla by obsahovat zejména jméno či služební číslo, případně registrační značku vozidla, jehož posádka vykonávala služební činnost.

Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.

7.3    Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 4 správního řádu se stížnost podává u toho správního orgánu, který vede řízení.
V rámci Policie ČR je tedy zapotřebí podat stížnost u útvaru Policie ČR, proti jehož příslušníkovi nebo zaměstnanci směřuje. Za správné vyřízení stížnosti odpovídá ředitel útvaru Policie ČR. 

Uvedené určení příslušnosti je nutno důsledně dodržovat. V první řadě je nutno obracet se na ředitele příslušného policejního útvaru (tj. na nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci Policie ČR). Pokud ten, kdo stížnost podává, tento postup nedodrží, prodlužuje se doba vyřízení stížnosti. Není tedy na místě zasílat stížnosti k rukám ministra vnitra či policejního prezidenta (samozřejmě s výjimkou, že právě oni jsou nadáni kompetencí k vyřízení, což jsou situace zřídka kdy se vyskytující).

7.4 Stížnost, která nebyla vyřízena ihned, musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení útvaru příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

7.5    Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen
bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

7.6    Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla
řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

8.     Upozornění podle zákona č. 273/2008 Sb.
Podle ustanovení § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky může každý upozornit na nedostatky v činnosti policisty, zaměstnance nebo policejního útvaru. Každý může upozornit také na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.

Takové upozornění (přičemž zákon nestanoví jeho formu) musí přijmout každý policista nebo útvar policie. Ten, kdo upozornění učinil, může požádat, aby byl vyrozuměn o opatřeních, která byla na základě upozornění přijata a policie takové vyrozumění poskytne do 30 dnů.

Tímto postupem není dotčeno oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu (trestní oznámení).    

9.     Trestní oznámení 
Trestní oznámení, t.j. oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.

Oznamovatel může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí. 

Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce. 

10.     Vyřizování žádostí o informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83, § 84 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.  

PRÁVO PŘÍSTUPU SUBJEKTU ÚDAJŮ K INFORMACÍM
Vyřizování žádostí podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Policie České republiky předá každému subjektu údajů (fyzické osobě) informaci o zpracování osobních údajů vztahujících se k jeho osobě.
Pokud subjekt údajů (fyzická osoba) zjistí nebo se domnívá, že Policie České republiky provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat o vysvětlení i odstranění takto vzniklého stavu. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.
Vyřizování žádostí týkajících se informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
 
Podle § 60 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je Policie České republiky oprávněna zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. S tímto oprávněním souvisí institut informování o osobních údajích, včetně práva na opravu, likvidaci, blokování, doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a poskytnutí vysvětlení, upravený v § 83 zákona č. 273/2008 Sb.
Ustanovení § 83 zákona č. 273/2008 Sb. umožňuje každé fyzické osobě podat žádost o informaci týkající se zpracování osobních údajů vztahujících se k její osobě včetně práva na opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a žádat o vysvětlení.
  
Vyřizování žádostí o poskytnutí informace o osobních údajích, opravě nebo výmazu osobních údajů podle čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)
V souladu s čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každý státní příslušník třetích zemí uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se ho týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému II. Toto právo uplatňuje vůči Policii České republiky jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

Vyřizování žádostí o poskytnutí informace o osobních údajích, opravě nebo výmazu osobních údajů podle čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/533/SV o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II).

V souladu s čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/533/SV a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každá fyzická osoba uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se ho týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému II. Toto právo uplatňuje vůči Policii České republiky jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

Písemnou žádost týkající se práva přístupu subjektu údajů k informacím zasílejte do datové schránky Policejního prezidia České republiky gs9ai55 nebo na adresu: 
Policejní prezidium České republiky 
Strojnická 27 (PO BOX 62/K-SOU)
170 89 Praha 7

nebo podejte osobně na kterékoliv podatelně (služebně) Policie České republiky v úředních hodinách s uvedením nezbytných identifikačních údajů potřebných k vyřízení Vaší žádosti: jméno a příjmení, datum narození, adresa trvalého bydliště (popř. doručovací adresa pro zaslání odpovědi), podpis Vaší osoby. Žádost týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému II je možné podat také prostřednictvím stránek ÚOOÚ na zde zveřejněném formuláři.

S ohledem na povinnosti Policie České republiky, jako správce osobních údajů, dané zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a v souladu s § 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je sdělení o zpracování osobních údajů doručováno do vlastních rukou žadatele. Pokud žadatel zmocní ke všem úkonům souvisejícím s žádostí o sdělení osobních údajů jinou osobu, vyžaduje Policie České republiky ověření pravosti podpisu na udělené speciální plné moci, a to předvoláním žadatele a jeho zmocněného zástupce. Pro dojednání termínu k ověření pravosti podpisu na udělené speciální plné moci je potřeba kontaktovat oddělení správy a kontroly osobních údajů Policejního prezidia České republiky telefonicky +420 974 835 775 nebo na e-mailové adrese pp.sou@pcr.cz. Uvedené opatření může být plně nahrazeno doručením speciální plné moci s úředně ověřeným podpisem žadatele.
Žádost je vyřizována v zákonné lhůtě 60ti dnů v českém jazyce zasláním sdělení do vlastních rukou žadatele (příp. osobě, kterou žadatel k přijetí odpovědi zmocnil písemnou speciální plnou mocí s úředně ověřeným podpisem).

Je-li žádost učiněna pomocí technických prostředků (např. fax, mail) musí být do 5 dnů potvrzena nebo doplněna písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem. Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti předchozí.

Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.

Zjistí-li nebo domnívá-li se žadatel, že zpracování osobních údajů je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobních života nebo v rozporu se zákonem, může požádat Policii České republiky o vysvětlení, odstranění takto vzniklého stavu, dále má možnost obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz).

 Při vyřizování žádosti nedochází ke sdělení informace týkající se zpracování osobních údajů o vedení identifikačních a kontaktních údajů subjektu údajů v souvislosti s přijetím podání, nedochází-li v této souvislosti ke zpracování dalších osobních údajů, a dále o vedení identifikačních údajů v souvislosti se vstupem do objektů Policie České republiky.

Bližší informace Vám podají pracovníci oddělení správy a kontroly osobních údajů kanceláře policejního prezidenta na tel. +420 974 835 775.

11.     Přehled nejdůležitějších předpisů:
•    zákon č. 273/2008 Sb. ze dne 17. července 2008, o Policii České republiky
•    zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
•    zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, trestní zákoník
•    zákon č. 141/1961 Sb. ze dne 29. listopadu 1961, o trestním řízení soudním (trestní řád)
•    zákon č. 500/2004 Sb. ze dne 24. června 2004, správní řád
•    zákon č. 250/2016 Sb. ze dne 12. července 2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
•    zákon č. 251/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, o některých přestupcích 
•    zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 19. října 2000, o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
•    zákon č. 326/1999 Sb. ze dne 30. listopadu 1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
•    zákon č. 119/2002 Sb. ze dne 8. března 2002, o střelných zbraních a střelivu 
•    zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím
•    zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů                                                
•    zákon č. 137/2001 Sb. ze dne 29. března 2000, o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu 
•    zákon č. 45/2013 Sb. ze dne 30. ledna 2013, o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)         •    zákon č. 36/1967 Sb. ze dne 6. dubna 1967, o znalcích a tlumočnících

12.     Sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. v podmínkách Policie ČR:
Každý povinný subjekt je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádné rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt musí žadateli před poskytnutím informace písemně oznámit, že bude požadovat úhradu za poskytnutí informace a výši této úhrady. Poskytnutí informace je pak podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady tuto úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.
Aktuální sazebník úhrad za poskytování informací v rezortu Ministerstva vnitra ČR – příloha č. 2

13.     Výroční zpráva o činnosti Policie ČR v oblasti poskytování informací – příloha č. 3

14.     Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. – příloha č. 4

Ostatní povinně zveřejňované informace jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz nebo jsou k nahlédnutí na odboru tisku a prevence Policejního prezidia ČR.
 
mjr. Bc. Jan Čížkovský
vedoucí oddělení tisku a prevence
 

Organizační schéma - příloha č. 1

Sazebník úhrad - příloha č. 2

S A Z E B N Í K 
úhrad za poskytování informací v organizační složce státu Ministerstvo vnitra
(schválen ministrem vnitra pod č.j. MV-12381-1/EKO-2009, uveřejněn ve Věstníku MV čá. 34/2009)


Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím se stanoví tato výše úhrad za poskytování informací 

I. Náklady na pořízení kopií 

a) Za pořízení jednostranné kopie formátu A4 - 1,50 Kč 
b) Za pořízení oboustranné kopie formátu A4 -  2,60 Kč 
c) Výše úhrady za pořízení jednostranné nebo oboustranné kopie jiného formátu než formátu A4 se stanoví jako poměrný násobek sazby, byť i částečně zaplněné, formátu A4. 
d) Pokud je požadovaná informace obsažena v publikaci nebo tiskovině vydávané Ministerstvem vnitra, Policií ČR nebo Hasičským záchranným sborem ČR hradí se náklady ve výši ceny příslušného výtisku, pokud se informace poskytuje formou prodeje tohoto výtisku. 


II. Náklady na opatření technických nosičů dat 
a) Za 1 ks diskety, pokud tuto formu vyžaduje žadatel - 8,- Kč 
b) Za 1 ks CD, pokud tuto formu vyžaduje žadatel - 6,- Kč 
c) Za 1 ks DVD (4,7 GB), pokud tuto formu vyžaduje žadatel  -  8,- Kč 
-  V případě použití jiného technického nosiče dat se náklady stanoví ve výši pořizovací ceny požadovaného technického nosiče dat. 


III. Náklady na odeslání informace žadateli 
a) Náklady za použitou nebo požadovanou poštovní službu se hradí ve výši skutečných nákladů. 


IV. Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací 
a) Pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informace činí náklady za každou celou 1 hodinu mimořádně rozsáhlého vyhledávání - 251,- Kč 


V. Osvobození od úhrady nákladů 
a) Úhrada nákladů na balné se nevyžaduje. 
b) Pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informace celkově kratším než 1 hodinu, úhrada nákladů podle bodu IV písm. a) se nevyžaduje. 
c) Pokud celkové náklady na poskytnutí informace po uplatnění osvobození podle písm. a) a b) jednomu žadateli na základě jedné jeho žádosti nepřesáhnou částku 100,- Kč, poskytuje se informace bezplatně. 

Podle tohoto sazebníku se postupuje ode dne následujícího po dni schválení (od 25. února 2009).

Výroční zpráva o činnosti Policie ČR v oblasti poskytování informací za rok 2017 (KŘP KHK) - příloha č. 3

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
 
Opravné prostředky
 
Odvolání
Proti rozhodnutí útvaru Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru Policie ČR, který rozhodnutí vydal k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona.
Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád.
Útvar Policie ČR, který rozhodoval v I. stupni, pokud nerozhodne v autoremeduře, předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR.
Stížnost
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. může podat žadatel,
  • který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 106/1999 Sb., 
  • kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
  • kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo 
  • který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. 
Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne 
  • doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
  • uplynutím lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.
O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
Postup při vyřizování žádostí o informace
Policie ČR jako povinný subjekt musí při vyřizování žádostí o informace postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Policie ČR posoudí obsah žádosti a
  • brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
  • v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
  • v případě, že požadované informace se nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žadateli,
  • poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona č. 106/1999 Sb., předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku. 
Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne.
Lhůta pro poskytnutí informace
 
Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů:
  • vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  • vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  • konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Vyřizování žádostí a opravy osobních údajů

Vyřizování žádostí o informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83, § 84 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky  
PRÁVO PŘÍSTUPU SUBJEKTU ÚDAJŮ K INFORMACÍM

Vyřizování žádostí podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Policie České republiky předá každému subjektu údajů (fyzické osobě) informaci o zpracování osobních údajů vztahujících se k jeho osobě. Pokud subjekt údajů (fyzická osoba) zjistí nebo se domnívá, že Policie České republiky provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat o vysvětlení i odstranění takto vzniklého stavu. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Vyřizování žádostí týkajících se informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

Podle § 60 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je Policie České republiky oprávněna zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. S tímto oprávněním souvisí institut informování o osobních údajích, včetně práva na opravu, likvidaci, blokování, doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a poskytnutí vysvětlení, upravený v § 83 zákona č. 273/2008 Sb.

Ustanovení § 83 zákona č. 273/2008 Sb. umožňuje každé fyzické osobě podat žádost o informaci týkající se zpracování osobních údajů vztahujících se k její osobě včetně práva na opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a žádat o vysvětlení.

Vyřizování žádostí o poskytnutí informace o osobních údajích podle čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a o opravu a výmaz osobních údajů podle čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy

V souladu s čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každá fyzická osoba uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se jí týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému. Toto právo uplatňuje vůči Policii České republiky jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

V souladu s čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každá fyzická osoba uplatnit právo na opravu fakticky chybných údajů zpracovávaných v Schengenském informačním systému, které se jí týkají, a právo na výmaz právně chybných údajů.

Podle čl. 114 odst. 2 Schengenské prováděcí úmluvy má každá fyzická osoba právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o ověření údajů, které se jí týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému, jakož i o ověření jejich využívání.
Podmínky podání žádosti týkající se práva přístupu subjektu údajů k informacím – viz. úvodní dokument.

Zbraně a střelivo

Základní informace

Zbrojní průkaz opravňuje fyzickou osobu k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojního průkazu a v rozsahu těchto oprávnění k jejich nošení (§ 16 odst. 1 zákona o zbraních).

V případě, že fyzická osoba nabyla do vlastnictví zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně děděním a není držitelem příslušných oprávnění k jejich držení, je oprávněna do dvou měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o dědictví nabylo právní moci, požádat o vydání zbrojního průkazu, popřípadě o udělení výjimky, vydání povolení nebo zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní a střeliva (§ 66 odst. 1 zákona o zbraních).  

Zbrojní průkaz je veřejná listina (§ 16 odst. 1 zákona o zbraních). Zbrojní průkazy se rozlišují podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin (§ 16 odst. 2 zákona o zbraních):

  1. ke sběratelským účelům,
  2. ke sportovním účelům,
  3. k loveckým účelům,
  4. k výkonu zaměstnání nebo povolání,
  5. k ochraně zdraví, života nebo majetku.

Jestliže má fyzická osoba u sebe zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do této zbraně, je povinna mít u sebe i zbrojní průkaz a průkaz zbraně [§ 29 odst. 1 písm. h) zákona o zbraních].

Doba platnosti zbrojního průkazu činí 10 let. Na základě posudku o zdravotní způsobilosti žadatele může příslušný útvar police vydat zbrojní průkaz s dobou platnosti kratší než 10 let. Doba platnosti zbrojního průkazu vydaného, nebo o jehož vydání jeho držitel požádal před 1. červencem 2014, činí 5 let, nebyl-li vydán zbrojní průkaz s dobou platnosti kratší. Při vydání nového zbrojního průkazu po skončení doby platnosti těchto „starých“ zbrojních průkazů bude žadateli již vydán zbrojní průkaz podle nového znění zákona o zbraních (tj. standardně s dobou platnosti 10 let).

Zbraně podléhající zákonu o zbraních, kategorie zbraní

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, upravuje střelné zbraně a střelivo do nich. Střelnou zbraní se rozumí zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost. Jde především o palné zbraně, u kterých je funkce odvozena od uvolnění chemické energie (nejběžněji hoření střelného prachu), mechanické zbraně využívající nahromaděné mechanické energie (luky, kuše, praky atd.) a plynové zbraně, v nichž je využit stlačený plyn nebo vzduch (tzv. vzduchovky, větrovky apod.).

Zákon o zbraních definuje 4 kategorie zbraní (A až D), přičemž s každou z těchto kategorií spojuje různou míru požadavků a podmínek, které je nutné splnit k jejich získání, resp. kladených na jejich držitele:

Kategorie A – „Zakázané zbraně“
Kategorie B – „Zbraně podléhající povolení“
Kategorie C – „Zbraně podléhající ohlášení“
Kategorie D – „Zbraně nepodléhající registraci“

Zbraně kategorie A, B a C podléhají registraci u příslušného útvaru policie a nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit je může pouze osoba k tomu oprávněná – držitel zbrojního průkazu (fyzická osoba) nebo držitel zbrojní licence (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba). Zbraně kategorie D může nabývat do vlastnictví, držet a za určitých podmínek též nosit jakákoli svéprávná plnoletá osoba nebo právnická osoba, i tehdy, nejedná-li se o držitele zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.

Uchazeč o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E

Před podáním žádosti o vydání zbrojního průkazu prokazuje každý uchazeč o vydání zbrojního průkazu odbornou způsobilost formou zkoušky před zkušebním komisařem jmenovaným Ministerstvem vnitra, kterého na konkrétní zkoušku určuje příslušný útvar policie. Vykoná-li uchazeč zkoušku odborné způsobilosti, vydá mu zkušební komisař doklad o odborné způsobilosti, který uchazeč následně přiloží (společně s dalšími dokumenty podle § 17 odst. 2 zákona o zbraních) k žádosti o vydání zbrojního průkazu.

Ke zkoušce se uchazeč přihlašuje na předepsaném tiskopise přihlášky (pdf, 461 kB), kterou podává u příslušného útvaru policie spolu s posudkem o zdravotní způsobilosti ne starší než 3 měsíce (neplatí, je-li žadatel ke dni podání přihlášky ke zkoušce držitelem zbrojního průkazu nebo muničního průkazu) a kolkovou známku ve výši Kč 100,-. Termín a místo konání zkoušky oznámí příslušný útvar policie uchazeči nejpozději do 2 měsíců od podání přihlášky, a to nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Nedostaví-li se žadatel k vykonání zkoušky, stanoví příslušný útvar policie uchazeči nový termín zkoušky. Pokud se uchazeč bez náležité omluvy na zkoušku nedostaví ani na tento nový termín zkoušky, příslušný útvar policie jeho přihlášku odloží.

Obsah a průběh zkoušky odborné způsobilosti upravují v návaznosti na zákon o zbraních:

Průběh zkoušky

Zkouška odborné způsobilosti uchazeče o zbrojní průkaz skupiny A až E se skládá z teoretické a praktické části.

Teoretická část zkoušky se provádí písemným testem skládajícím se z 30 testových otázek. Testy jsou složeny z uveřejněných otázek (každá z uveřejněných otázek se ve stávajícím souboru zkušebních testů alespoň jednou vyskytuje). Od poloviny roku 2014 se používají pro zkoušky uchazečů o zbrojní průkaz různých skupin jednotné testy (již nikoli různé varianty pro různé skupiny).

Praktická část zkoušky zahrnuje jednak zjištění znalostí a předvedení bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a jednak hodnocenou střelbu na pevný cíl. Porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní a střelivem v průběhu praktické části zkoušky je důvodem pro okamžité ukončení zkoušky.  Praktická část zkoušky se obsahově liší podle skupin zbrojního průkazu (např. z hlediska typů zbraní, na kterých uchazeč předvádí bezpečnou manipulaci a ze kterých střílí).

Opakování zkoušky

Podle § 10 vyhlášky č. 221/2017 Sb. je uchazeč, který úspěšně absolvoval test (tj. uspěl v teoretické části zkoušky), ale neuspěl u praktické části zkoušky, oprávněn jedenkrát opakovat pouze praktickou část zkoušky (výsledek teoretické části zkoušky mu v takovém případě zůstává „zachován“), a to nejdříve 15 dní a nejpozději 2 měsíce po zkoušce, v jejíž praktické části neuspěl. Současně může uchazeč, který se chce vyhnout možnosti, že by jej u opakované praktické části zkoušky zkoušel stejný zkušební komisař, požádat příslušný útvar policie o určení jiného zkušebního komisaře.

Pokud žadatel neuspěje u teoretické části zkoušky, nebo ani u opakované praktické části zkoušky, může se znovu přihlásit ke zkoušce odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky, resp. neúspěšně opakované praktické části zkoušky.

Náklady na zkoušku

Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E, a to včetně odměny zkušebního komisaře, hradí podle § 21 odst. 8 zákona o zbraních žadatel; může je hradit i držitel zbrojní licence (týká se např. případů uchazečů o vydání zbrojního průkazu skupiny D, kteří jsou k takovému držiteli zbrojní licence v pracovněprávním vztahu).

Odměna hrazená jedním uchazečem zkušebnímu komisaři za účast na zkoušce odborné způsobilosti a rovněž také na případné opakované praktické části zkoušky činí 600 Kč. Uchazeči však musí počítat též s tím, že další náklady budou hradit např. za pronájem střelnice, spotřebované střelivo atd. Doporučujeme se v předstihu informovat u provozovatele či správce střelnice, na které se bude zkouška konat, jaké platby jsou od účastníků zkoušky odborné způsobilosti v tomto směru vyžadovány.

Vykonání zkoušky v jiném kraji

K tzv. změně místní příslušnosti (§ 131 odst. 5 správního řádu) se vyžaduje podání písemné žádosti o vykonání zkoušky odborné způsobilosti v místní působnosti jiného krajského ředitelství policie (žádost je třeba doručit příslušnému útvaru policie podle bydliště žadatele). V žádosti je nutné uvést také příslušný útvar policie, u kterého chce žadatel zkoušku odborné způsobilosti skládat, a důvody, pro které se žádost podává.

Po zvážení závažnosti důvodů uvedených v žádosti (např. dojezdová vzdálenost, studium nebo výkon zaměstnání mimo místo trvalého pobytu) a vytíženosti dotčeného útvaru policie, u kterého by měla být zkouška vykonána, může příslušný útvar policie žádosti vyhovět; kladné vyřízení žádosti však není nárokové. Na vykonání zkoušky u jiného než příslušného útvaru policie tedy neexistuje právní nárok, záleží vždy na závažnosti okolností konkrétního případu.

Veškeré aktuální informace týkající se příslušných formulářů, testových otázek, zákonů a dalších souvisejících právních předpisů naleznete na internetových stránkách Ministerstva vnitra, Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality.

http://www.mvcr.cz/clanek/zbrane-strelivo-bezpecnostni-material-84336.aspx

Aktuální ceník poplatků dle zákona o zbraních je uveden pod odkazem níže:

http://www.mvcr.cz/soubor/spravni-poplatky-1-8-2017-pdf.aspx

plk. Mgr. Daniel Kubín; 13.12.2017 10:11 hod.

Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013 

rok 2014

rok 2015

rok 2016 

rok 2017

 

Datová schránka

Korespondenci na všechny útvary Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje zasílejte v IS DS do datové schánky, kterou vyhledejte   pod  IČO 75151545.

vytisknout  e-mailem