Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Použití donucovacích prostředků - statistiky

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatel požadoval poskytnutí následujících informací:

1) Uveďte počet případů použití donucovacích prostředků dle §52 odst. a) zákona o policii příslušníky PČR za posledních pět let (od r. 2015 včetně)

2) Uveďte počet stížností na použití zmíněných donucovacích prostředků ze strany občanů za posledních pět let (od r. 2015 včetně)

3) Uveďte kolikrát tyto stížnosti řešil Odbor vnitřní kontroly PČR, za posledních pět let (od r. 2015 včetně), a s jakým výsledkem. Kolik případů kázeňského potrestání svých příslušníků v souvislosti s použitím donucovacích prostředků dle §52 odst. a) zákona o policii PČR eviduje? (uveďte ve formátu kraj, datum a způsob potrestání).

4) Uveďte kolik použití zmíněných donucovacích prostředků (dle §52 odst. a) zákona o policii) řešila GIBS a kolik policistů bylo v souvislosti s takovým zákrokem obviněno, za posledních pět let (od r. 2015 včetně).

Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sdělila žadateli následující:

Ad 1) Informace požadované v tomto bodě žádosti jsou v Policii České republiky sledovány pouze v rámci činnosti spadající pod službu pořádkové policie. Za tuto službu povinný subjekt poskytuje informace v následující tabulce následující:

Rok

Zaevidováno případů užití donucovacích prostředku dle ustanovení § 52 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen: „zákon o policii“).

2015

9 254

2016

9 466

2017

9 443

2018

10 446

2019

11 189

2020

11 343

Ad 2) Povinný subjekt k této otázce sděluje, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáloního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.

Policie České republiky statisticky neeviduje skutečnost, kterého konkrétního donucovacího prostředku se stížnost týká. Lze pouze uvést, že od roku 2015 bylo odbory vnitřní kontroly řešeno 414 stížností, které byly zaevidovány s informací, že směřují vůči použití donucovacích prostředků nebo zbraně. Z tohoto množství spisových materiálů by poté muselo být mechanicky dohledáváno, vůči kterému konkrétnímu donucovacímu prostředku směřují. Pokud by tedy povinný subjekt měl uvést počet stížností směřujících vůči použití donucovacích prostředku podle § 52 písm. a) zákona o policii, bylo by nutné provést analýzu všech stížnostních spisů od roku 2015 a informace na základě této analýzy individuálně vytěžovat.

Povinný subjekt na základě uvedeného konstatuje, že ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení požadovanými informacemi nedisponuje a pro zodpovězení položené otázky by musel informace tzv. nově vytvořit. Na takovou činnost se ale informační povinnost nevztahuje a žádný právní předpis zároveň povinnému subjektu neukládá takovou informací disponovat.

Ad 3) Všechny stížnosti jsou řešeny "odbory vnitřní kontroly Policie České republiky", lze se tedy plně odkázat na odpověď k bodu č. 2).

Informací o kázeňském potrestání příslušníků v souvislosti s použitím donucovacích prostředků dle § 52 odst. a) zákona o policii povinný subjekt nedisponuje, jelikož kázeňské tresty jsou evidovány dle druhu trestu a nikoliv dle jejich důvodů. Informace o odůvodněních jednotlivých kázeňských trestů je obsažena roztroušeně v konkrétních rozhodnutích služebních funkcionářů.  Tato rozhodnutí by tak musela být analyzována a na základě této analýzy by následně byla vytvořena odpověď, resp. nová informace. Na takovou činnost se ale informační povinnost vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb. nevztahuje a žádný právní předpis zároveň povinnému subjektu neukládá takovou informací disponovat.

Ad 4) Povinný subjekt tyto informace nijak statisticky nesleduje a tedy jimi vůbec nedisponuje. Doporučuje proto žadateli obrátit se s dotazem na Generální inspekci bezpečnostních sborů

pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 5. 10. 2021

vytisknout  e-mailem