Posuzování podání

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

Žadatel požádal o následující informace:

1.1-zda byl dán ze strany, Policejního prezídia ČR, dán nějaký pokyn, některou úřední osobou , Polici ČR aby při své činnosti , prověřování trestné činnosti ,aby nepostupovali podle zákonů České republiky a EU aby zákonné povinnosti, vyplívající ze zákona 141/1961Sb. Tr. řádu, zákona 140/1961Sb. Tr.zákona , zákona 40/2009Sb. Tr.zákona , zákona 2/1993Sb. Listiny základních práv a svobod , nestranně a zneužívali libovůli – zvůli- šikanou a to , při maření prověřování, padělané a pozměněné veřejné listiny vydané v r. 2003 v písemné podobě u Okresního soudu v Semilech , úřední osobou soudní JUDr. …. a spol. , kdy od r. 2003 je tato padělaná a pozměněná veřejná listina používána jako pravá, č.j……. ze dne….2003 kdy tento rozsudek porušením zákona §40 č. 99/1963 Sb. o.s.ř. – absence veřejné listiny–protokol z jednání, jako podklad pro vydání písemného znění rozsudku, při absenci , veřejného a ústního vyhlášení znění rozsudku ….. dne…2003, kdy došlo k porušení čl. 96 odst. 2 zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR, zákonné povinnosti, veřejně a ústně vyhlásit rozsudek a v souladu se zákonem 99/1963Sb. , znění zachytit ve veřejné listině,

1.2- zda si vedoucí pracovníci Policejního prezídia , uvědomovali, že listina NCOZ , ve svém důsledku čj. NCOZ … ze dne … 2016, prokazuje , že veřejná listina , rozsudek pod čj. ….ze dne …2003 vydaný v písemné podobě, jako důkaz vydaná v písemné , prokazuje nezákonného použití, protokolu z jiného soudního řízení, pod č.j. …ve věci vypořádání BSM – kde i jakékoliv nesoulad textu , z jiného soudního řízení , prokazuje, padělání a pozměněné veřejné, kde ze zákona k veřejné listině, rozsudku čj. ….ze dne ….2003, nebyla jako podklad k vydání rozsudku , použita veřejná listina - protokol z jednání pod označením čj. ….ze dne ….2003, kde by tato veřejná listina, prokazovala , že tento rozsudek, byl soudkyní JUDr…., veřejně a ústně vyhlášen ve znění písemném v souladu s čl. 96 odst. 2 zákona 1/1003Sb. Ústavy ČR a je prokazatelné, že Příslušný příslušník Policie ČR, nadržoval, pachatelce trestné činnosti aby unikla trestnímu stíhání a došlo k získání, neoprávněného majetkového prospěch pro jiného

1.3- zda byl dán ze strany některého vedoucího pracovníka Policejního prezídia ČR dán nějaký pokyn, Polici ČR aby při své činnosti , prověřování závažné trestné činnosti – padělání a pozměňování veřejné listiny ,aby nepostupovali podle zákonů České republiky a EU a to , při prověřování, padělané a pozměněné veřejné listiny u Okresního soudu v Semilech , od r. 2003 , č.j…. ze dne ….2003 rozsudek porušením zákona čl. 96 odst. 2 zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR, - kdy nebyl tento rozsudek veřejně a ústně vyhlášen v soudním řízení u Okresního soudu v Semilech v řízení pod čj….. Kdy nebylo ani toto znění, zachyceno ve veřejné listině §40 č. 99/1963 Sb. o.s.ř. – absence veřejné listiny–protokol z jednání, jako podklad pro vydání písemného znění rozsudku. A umožnila používat, padělanou a pozměněnou veřejnou listinu čj. ….od r. 2003 jako pravou.

1.4- zda byl i u Police ČR a to i u PCR KŘP LK v platnosti veškeré zákonné ustanovení a jiné právní normy a tyto byli povinny tyto součásti povinni je dodržovat, při své odborné činnosti – při svém odborném posuzování , obsahu podání trestních oznámení , zákonné ustanovení zákona 141/1961Sb. Tr. zákona , zákona č. 40/2009Sb. Trestního zákona , při napomáhání používání padělané a pozměněné veřejné listiny , rozsudku čj. ….ze dne ….2003 veřejné listiny, jako pravé.

1.5- 1.4-zda byl i u Police ČR a to i u PCR KŘP LK v platnosti veškeré zákonné ustanovení a jiné právní normy a tyto byli povinny tyto součásti povinni je dodržovat, při své odborné činnosti – při svém odborném posuzování , obsahu podání trestních oznámení , zákonné ustanovení zákona 141/1961Sb. Tr. zákona , zákona č. 40/2009Sb. Trestního zákona , při napomáhání používání padělané a pozměněné veřejné listiny , rozsudku čj. …..ze dne….2003 veřejné listiny, jako pravé vytvořené opravou z padělané a pozměněné veřejné listiny vyhotovené v písemné podobě v r. 2003, čj. ….ze dne….2003 , nezákonně úřední osobou soudní JUDr…..

1.6- Zda byl ze strany, některé úřední osoby u Policie ČR, Policejního prezídia ČR , při své činnosti vydán nějaký interní pokyn řízení , nebo zákonná norma aby nebyl při prověřování, padělané a pozměňování veřejné listiny - při vydání rozsudku , dodržován zákon čl. 96 odst. 2 zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR , že nemusí být veřejně a ústně vyhlášen rozsudek a jeho znění zachyceno ve veřejné listině, při porušení zákona §40 č. 99/1963 Sb. o.s.ř.- protokol z jednání. Jako se stalo u rozsudku Okresního soudu v Semilech , vydaném v písemné podobě v r. 2003,pod bč.j. ….ze dne ….2003 při porušení zákonů České republiky a EU, nezákonnou činností, některých příslušníků Policie ČR .

1.7- Zda bylo ze strany, některého vedoucího pracovníka, Policejního prezídia ČR, nebo jiným pracovníkem Policie ČR , vydán nějaký interní pokyn, přesně označit, že trestní oznámení občanů, se posuzuje podle obsahu- bez označení ze strany občanů, že se jedná o ,, Věc : Trestní oznámení“ a toto označení, trestního oznámení není považováno za obsah trestního oznámení v souladu se zákonem č. 141/1961Sb. Trestního řádu a není , zaznamenáváno jako trestní oznámení, v čísle jednacím , pod TČ za lomítkem ale jako řízení nespadající, pod prověřování, podle zákona 141/1961Sb. Tr. zákona, pod označením , čísla jednacího , za lomítkem /ČJ , spadající pod , správní řád ,, SŘ“ č. 400/2004Sb.

1.8- jaká opatření, byla ze strany vedoucích pracovníků Policejního prezídia ČR, učiněna, aby trestní oznámení, byla ze strany příslušníků Policie ČR, posuzována, podle obsahu – trestních oznámení , podle zákona č. 141/1961Sb. Tr. řádu a nemohlo docházet k porušování zákona 2/1993Sb. Listiny základních práv a svobod – porušovánínestrannost- při zneužívání – libovůle- zvůle k šikaně oznamovatele trestné činnosti. Při porušení zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR- odepřením spravedlnosti.“

Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila Vaši žádost a sděluje Vám k jednotlivým bodům následující informace: 

1. 1 Nikoliv.

1. 2 Povinný subjekt považuje předmětnou otázku za dotaz na názor. Povinný subjekt by musel zaujmout názor k závěru, který jako žadatel uvádíte ve své otázce, a který je tak její nedílnou součástí. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt Vaši otázku za dotaz na názor, na jehož vytvoření se zákonná povinnost nevztahuje.

Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.  Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Z uvedených důvodů se na informaci požadovanou v tomto bodě žádosti informační povinnost podle výše uvedeného zákona nevztahuje.

1. 3 Nikoliv.

1. 4 + 1. 5 Ano. Všechny policejní orgány jsou povinny při vedení trestního řízení dodržovat příslušné právní předpisy a interní akty řízení.

1. 6 Nikoliv.

1.7 Podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Stejně tak podle § 59 zákona č. 141/1961, trestního řádu, se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno.

Posuzování podání upravuje také pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení. Konkrétně:

Čl. 31 Postup po obdržení trestního oznámení či jiného podnětu

(1) V souladu s trestním řádem se podání posuzují podle obsahu bez ohledu
na to, jak jsou označena. Podání, která nejsou trestními oznámeními, se vyřizují
podle povahy věci, nejčastěji postoupením příslušnému orgánu. Oznamovatel
se však o provedeném opatření vyrozumí, to neplatí, pokud se práva na vyrozumění,
po řádném poučení, vzdal.
(2) Trestním oznámením nejsou zejména
a) podání, která ani po případném doplnění neobsahují údaje, z nichž lze učinit
závěr o podezření ze spáchání trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde
o trestní oznámení nebo je tak výslovně označil,
b) řádné a mimořádné opravné prostředky podle trestního řádu nebo podněty
k jejich uplatnění,
c) stížnosti na průtahy při plnění úkolů policejního orgánu, nebo nespokojenost
s jeho postupem,
d) podání, jimiž se podatel domáhá nároků, jež by mohl nebo již bezvýsledně
uplatnil v občanském soudním řízení nebo jiném řízení,
e) podání pouze vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem
či rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu.

(3) V návaznosti na podání, které je možno považovat za trestní oznámení,
policejní orgán posoudí důvodnost zahájení úkonů trestního řízení k objasnění
a prověření věci²⁾ nebo věc předá jinému příslušnému policejnímu orgánu anebo věc
odevzdá. Převezme-li policejní orgán trestní oznámení nasvědčující tomu, že byl
spáchán trestný čin, k němuž není věcně či místně příslušný, a skutkový stav
vyžaduje provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů³⁾, zahájí úkony
trestního řízení, které provede a věc poté neprodleně předá věcně nebo místně
příslušnému policejnímu orgánu. Konkrétní důvody, pro které policejní orgán provádí
úkony jako neodkladné nebo neopakovatelné⁴⁷⁾, vždy poznačí v úvodu protokolu
o takovém úkonu.

(4) V případě, že je třeba dalšího šetření k posouzení podání, policejní orgán
takové šetření¹⁾ provede.

(5) Pokud policejní orgán neposoudí podání jako trestní oznámení
a v oznamovaném jednání lze spatřovat podezření z přestupku v působnosti policie,
postoupí podnět včetně všech shromážděných materiálů útvaru příslušnému
k dalšímu postupu ve věci. Pokud v oznamovaném jednání lze spatřovat podezření
z přestupku v působnosti jiného orgánu státní správy či samosprávy, postoupí podnět
tomuto orgánu. Pokud nelze v oznamovaném jednání spatřovat podezření z žádného
přestupku, věc bez dalšího opatření založí. Oznamovatele o provedeném opatření
vyrozumí; to neplatí, pokud se práva na vyrozumění po řádném poučení vzdal.

(6) Vyjádření nesouhlasu s některým rozhodnutím podle odstavce 5 je třeba
chápat jako podnět k výkonu oprávnění státního zástupce ve smyslu
§ 157 a 157a trestního řádu a jako takový jej postoupit k rozhodnutí státnímu
zástupci, který by byl příslušný vykonávat dozor nad zachováním zákonnosti

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook