Způsob zastavování vozidel je vymezen v ustanovení § 79 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že se vozidlo zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby uvedené v odst. 1 (mj. policisté) dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížení viditelnosti červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu.

Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu ze směru jízdy zastavovaného vozidla, a to zepředu i zezadu.

Ke zvýšení bezpečnosti provozu je navíc možné doplnit výzvu k zastavení použitím výstražného světelného a zvukového zařízení

Z uvedeného vyplývá, že samotné použití výstražného modrého světla k zastavení vozidla nestačí. V takové situaci je proto nutné sledovat, zda policisté z jedoucího vozidla opravdu dávají znamení k zastavení, nebo zda výstražné světelné a zvukové zařízení použili v jiné souvislosti.

Způsob prokazování příslušnosti je upraven v § 12 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Z ustanovení vyplývá následující:

Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně viditelným identifikačním číslem.

Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.

Povinnost prokázat příslušnost k policii nemá policista, který tuto příslušnost oprávněně zastírá.

Vhled služebního stejnokroje i služebních vozidel Policie ČR upravuje vyhláška č. 460/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky.

Tato vyhláška je zveřejněna ve Sbírce zákonů České republiky a každý se s ní tedy může seznámit.

V případě pochybností o např. pravosti služebního stejnokroje nebo vozidla, můžete policisty požádat, aby se prokázali služebním průkazem.

Oprávnění policistů požadovat prokázání totožnosti vyplývá z ustanovení § 63 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (viz níže). V ustanovení jsou taxativně vyjmenovány okolnosti, za kterých může policista prokázání totožnosti (zpravidla výzvou k předložení občanského průkazu) požadovat, a to i ve vztahu k silniční kontrole. Pokud tedy okolnosti silniční kontroly splňují jednu z těchto podmínek, může policista prokázání totožnosti prostřednictvím občanského průkazu od řidiče požadovat.

 § 63Prokázání totožnosti

 Odst. 1

Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

 Odst. 2

Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,

b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,

c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,

d) od níž je požadováno vysvětlení,

e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,

f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející,

g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,

h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimořádné události,

i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu 6),

j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,

k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo

l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.

 Odst. 3

Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. Potřebnou součinnost k prokázání totožnosti policista poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.

 Odst 4

Nelze-li totožnost předvedené osoby zjistit na základě sdělených údajů ani v dostupných evidencích, je policista oprávněn získat informace potřebné k jejímu ztotožnění snímáním daktyloskopických otisků, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů a odebíráním biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení.

 Odst. 5

Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity.

 Odst. 6

Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí policista se souhlasem této osoby toho, kdo pohřešování osoby oznámil. Bez souhlasu pohřešované osoby policie oznamovateli sdělí, že pátrání po pohřešované osobě bylo ukončeno. Je-li pohřešovaná osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům, vyrozumí policista o ztotožnění pohřešované osoby toho, kdo pohřešování osoby oznámil, a jejího zákonného zástupce.