Ochrana zdraví příslušníků Policie České republiky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel doručil žádost o informace následujícího znění:
„Vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2021 pod č. j. SPR. ÚS 1003/21-3INF, které je veřejně dostupné v síti internet, Vás žádám o sdělení informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím, na základě čeho Policie České republiky zjišťuje, zpracovává a ukládá informace o zdravotním stavu příslušníků, konkrétně o provedených testech a očkování proti COVID-19, kdy tyto jsou zpracovávány v systému OCOV.“
Žadatel dále citoval z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a kopii tohoto rozhodnutí rovněž přiložil ke své žádosti.
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Policie České republiky je povinna ve smyslu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“) zajistit svým příslušníkům bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby. Stejně tak je povinna ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“) předcházet ohrožení života a zdraví svých zaměstnanců při práci.
Ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 361/2003 Sb. jí mimo jiné ukládají povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví, vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující služební prostředí, přijímat opatření k prevenci rizik, vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci jejich působení a za tím účelem pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby.
Ustanovení § 101 a § 102 zákona č. 262/2006 Sb. jí ukládají obdobné povinnosti vůči jejím zaměstnancům: zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, není-li možné rizika odstranit, vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno, a přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.
Má-li Policie České republiky dostát svým povinnostem vyplývajícím z výše citovaných právních předpisů, musí přijímat opatření k minimalizaci rizika, které aktuálně představuje šíření nakažlivého onemocnění Covid-19. Jedním z těchto opatření je provozování aplikace OCOV, jejímž účelem je zajištění kontinuální organizace výkonu služebních a pracovních úkolů Policie České republiky získáním přehledu o absenci příslušníků a zaměstnanců zejména v souvislosti s onemocněním COVID-19, jejich testování na toto onemocnění a jejich očkování proti tomuto onemocnění. Obecný právní titul pro zpracování uvedených osobních údajů příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky v aplikaci OCOV je dán čl. 6 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Nařízení EP a R (EU) 2016/679“, které praví, že zpracování je zákonné, je-li nezbytné pro plnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. Policie České republiky je ve smyslu čl. 4 odst. 7 Nařízení EP a R (EU) 2016/679 správcem zpracovávaných osobních údajů svých příslušníků a zaměstnanců a právní povinnosti, kvůli kterým shledává toto zpracování nezbytným, vyplývají z výše citovaných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. a zákona č. 262/2006 Sb.
Ustanovení čl. 9 Nařízení EP a R (EU) 2016/679 v odst. 1 sice obecně zakazuje zpracování osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu fyzické osoby, avšak zároveň v odst. 2 písm. a) stanoví, že zákaz podle odst. 1 se nepoužije, pokud subjekt údajů udělil výslovný souhlas se zpracováním těchto osobních údajů pro jeden nebo více stanovených účelů, a v odst. 2 písm. i) dále stanoví, že zákaz podle odst. 1 se rovněž nepoužije, je-li zpracování těchto osobních údajů nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví. Ustanovení čl. 9 Nařízení EP a R (EU) 2016/679 odst. 2 písm. a) a písm. i) jsou právním titulem, na jehož základě Policie České republiky zpracovává osobní údaje svých příslušníků a zaměstnanců, konkrétně informace o jejich očkování proti onemocnění COVID-19 v rozsahu datum očkování a typ vakcíny, a informace o jejich testování na onemocnění COVID-19 v rozsahu datum testování, jeho druh a výsledek (případně výjimka z testování nebo odmítnutí testování). Pokyn policejního prezidenta č. 267/2020, o aplikaci OCOV v čl. 10 odst. 1 stanoví, že aktualizaci údajů v aplikaci provádí vedoucí nebo jím určený pracovník v případě, že příslušník nebo zaměstnanec Policie České republiky dobrovolně sdělí informace o očkování proti onemocnění COVID-19 a po provedení testování příslušníka nebo zaměstnance Policie České republiky (případně zaznamenání výjimky z testování nebo odmítnutí testování).
PhDr. Jiří Vokuš, 3. ledna 2022