Policie České republiky – Služba cizinecké policie
O nás
Z historie
O strážcích pozemské hranice Království Českého se dozvídáme již z Dalimilovy kroniky. Za tyto služby dostal lid v okolí dnešních Domažlic různá privilegia. Poprvé k tomu došlo za krále Jana Lucemburského, následně za Karla IV. a dalších vládců. Mezi práva Chodů patřilo právo pivovarnické, právo svobodného lovu, rybolovu a odchytu ptactva, právo sběru plodů lesních, využití a zpracování dřeva z lesů a podobně. Proti tomu bylo Chodům povinností střežení zemských stezek s Bavorskem (obchodní význam), oprava cest a jejich údržba, občasné revize zemských cest a zemských znamení, bezpečnostně-celní povinnosti spočívaly v doprovodu obchodníků a pocestných až do místa, kde se vybíralo mýtné. Označení CHODOVÉ nejspíše pochází od slova strážci (Umbgeer) pohraničního lesa. Původním znakem byl pár plstěných bot (popsán při jednání z června 1543 mezi Petrem ze Šternberka a falckým zástupcem). Dle Sněmovního snešení ze 17.3.1547 (Sněmy české II., str. 156) Chodové nemají být posíláni s vojskem mimo království, neb mají v prvé řadě za úkol obranu domácích zemských hranic. Zda Chodové používali při střežení též psy není nikde prokazatelně zaznamenáno. Pouze tak můžeme usuzovat, neboť r. 1575 se mimo jiné projednávala žádost Chodů na ponechání starého chodského práva na držení silných strážních psů Dějiny Chodů u Domažlic - Dr. F. Roubík, Praha 1931.
Od konce 16. století však dochází ze strany šlechty ke snahám oklešťování chodských privilegií, což mělo za následek dlouhodobé nepokoje a dožadování se svých práv Chody. Zřejmě proto získal tento svobodný lid hanlivou přezdívku psohlavci (značilo člověka zlostného, vzpurného). Sami Chodové se tak nenazývali. Během 17. století pak Chodové svá práva ztratili. Nový znak se psí hlavou v erbu poprvé nakreslil až M. Aleš, který ilustroval Jiráskův román. Po jeho vydání pak Chodové přijali jméno Psohlavci, přestože původně bylo toto označení z důvodu jejich neústupnosti jen přezdívkou.
V 19. století střežili zemské hranice pohraniční myslivci - Grenzjäger, kteří tvořili ozbrojený sbor pohraniční stráže - Grenzwache. Dvorský dekret z 10. října 1830. Ti dbali na dodržování veřejného pořádku, vojenským způsobem chránili hranici a podíleli se na celní práci. 22.12.1842 bylo na základě císařského rozhodnutí zřízeno Finanzwache - finanční stráž. Finanční stráž plnila úlohu finanční policie jak na hranicích, tak i ve vnitrozemí, v případě potřeby plnila i úkoly policejní a vojenské.
Po vzniku republiky
Po vzniku československé střežily státní hranici kromě finanční stráže též četnictvo a armáda. V roce 1920 byla ustavena finanční stráž pohraniční podléhající ministerstvu financí, která pak plnila úkoly celní , finanční, ostrahu hranice i úkoly policejní v daném území. V případě napadení republiky však měla jen uzavřít hraniční přechody a držet je do příchodu armády. Situace se změnila až r. 1936, kdy byla zřízena Stráž obrany státu. Služební psi byli poprvé použiti koncem 20. let na Slovensku. Finančníci cvičili své psy soukromně a teprve od poloviny 30. let byl tento výcvik doplňován i kynologickými kurzy v policejním výcvikovém středisku v Pyšelích u Benešova. K využívání cvičených psů ve větším měřítku docházelo u finanční stráže až koncem 30. let. Finančníci se psem měli na hlídce větší záruku jistoty a bezpečnosti a to především na neklidné hranici s hitlerovským Německem. V mnoha případech zachránil pes finančníkům i život . V září 1936 povolilo ministerstvo financí, aby vůdci služebních psů mohli být ve službě vyzbrojeni jen opakovací pistolí, místo předepsané krátké pušky. Počet služebních psů však stále zaostával za četnictvem. Např. 28.6.1937 byl v Pyšelích zahájen 4. kurz psovodů finanční stráže (pro četnictvo již 31. kurz ), kterého se zůčastnilo 20 finančníků se svými psy. J. Beneš - Finanční stráž Československá 1918 - 1938, Dvůr Králové 2005. Roku 1936 byla finanční stráž zařazena do jednotek Stráže obrany státu ( SOS ) spolu s policií, četnictvem a armádou Vládní nařízení č. 270/1936 Sb..
SOS měla plnit tyto úkoly:
- ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území ( střežení státní hranice, spolupráce na vojenské obraně, zpravodajská činnost )
- spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti
- spolupůsobení při provádění úkonů celní správy
Šlo především o okamžité zajištění základní obrany státní hranice a usnadnění nástupu armády. Dle statistiky k vládnímu nařízení 202 z roku 1930 bylo při výkonu hraniční služby v letech 1920 - 1930 usmrceno 36 příslušníků. Od počátku roku 1938 do okupace v září 1939 padlo při ostraze státní hranice 41 financů.
Pohraniční pluky SNB
K 1. říjnu 1940 byla finanční stráž zrušena a znovuzřízena 18.5.1945. Hranice republiky střežila Finanční stráž společně s armádou ( vojenské jednotky byly staženy v červnu 1946) a stálými útvary SNB ( od června 1945 se na ostraze podílel i Pohotovostní pluk 1. Národní bezpečnosti). Činnost těchto složek se často navzájem prolínala. P. pluk 1 NB prošel v červenci 1946 reorganizací. Jeho mužstvo vytvořilo základ nově se tvořících pohotovostních pluků národní bezpečnosti, které převzaly ostrahu hranice. Byly umístěny v Liberci, Plzni a Brně. V tu dobu sloužilo v řadách pluků již 50 psů. Pluk v Plzni se skládal z praporů umístěných v:
Českých Budějovicích - 5 rot
Plzni - 5 rot
Karlových Varech - 5 rot
Karlových Varech - 5 rot
Od září se pak tyto pluky začaly nazývat Pohraniční pluky SNB. K 1. dubnu 1949 došlo k vytvoření Pohraniční stráže SNB sloučením Pohraničních útvarů SNB a finanční stráže na základě zákona č. 275 z 2. 12. 1948. K Pohraniční stráži přešlo celkem 2 150 financů z původního počtu 5 500 příslušníků. Původní zájem byl sice asi o 1000 osob větší, ale ti neprošli kádrovými prověrkami. Od ledna r. 1951 se vytvářely pohraniční brigády - Chebská, Plánská, Poběžovická, Sušická a Volarská a pohraniční oddíly ( přejmenované v roce 1952 též na brigády) - Bratislava, Znojmo, České Budějovice a Karlovy Vary. V tom samém roce byla u brigád PS zřízena funkce referenta služební kynologie. V tom samém roce vznikla škola psovodů a služebních psů v Srní u Sušice ( časem přemístěna do Doupova a posléze do Libějovic). Výcvik je organizován do dvouměsíčních kurzů. Od roku 1952 se rozšířila o poddůstojnickou školu psovodů. Byla určena pro velitele družstev ( funkce velitele družstva psovodů u brigád PS rot existuje od roku 1952) a ti nastupovali po odborné přípravě v trvání 6 měsíců. Každý velitel družstva měl přiděleného pátracího psa. 22.8.1953 vydal ministr NB rozkaz, ve kterém je rozhodnutí, že služební pes BREK od pohraniční roty Poštorná - Znojemské brigády, nesmí být utracen, ale musí mu být zajištěna do konce života příkladná péče. Brek zadržel 62 narušitelů. Po smrti byl vystaven jako vypreparovaný exponát v muzeu SNB ( dnešní muzeum policie) v Praze. Před koncem roku 1952 vznikla Děčínská brigáda. V 1. polovině 50. let se v organizaci PS objevila družstva psovodů. Např. u Chebské brigády byl průměrně na rotě 1 pes. Roku 1954 byl zřízen vojenský prostor Doupov a z toho důvodu byla PŠ psovodů přemístěna do Libějovic u Vodňan. Od července 1955 nastupovali k PS poprvé vojáci základní služby. 1956 - předpis PS-I-1 - využití psů v hlídkách. V tu dobu již bylo na rotách průměrně po 5. psech, z nichž byl 1 stopař. BRIGÁDA - samostatný tvar, který organizoval a řídil ostrahu hranic ve svěřeném úseku. V jejím čele stál velitel. Jemu podléhal ŠTÁB, týl a politické oddělení. Činnost štábu byla dělena mezi jednotlivá oddělení, skupiny, případně mezi jednotlivé funkcionáře. OPERAČNÍ ODD?LENÍ - nejdůležitější oddělení štábu, organizovalo pohraniční službu. Zde sloužil i referent pro služební psy. Měl na starosti výcvik instruktorů, psovodů a psů, vedl evidenci, organizoval odchov štěňat, vyhodnocoval zkušenosti s použitím služebních psů. VETERINÁRNÍ SLUŽBA byla součástí týlu. Od roku 1957 se zřizují chovné stanice. Doplňování psů nákupem již nestačilo pokrýt nároky na obměnu. Chovné stanice PS byly umístěny v: Bratislavě, Libějovicích, Hostouni ( posléze přemístěna do Domažlic) a Ž?áru u Aše. R 1962 bylo velitelství Poběžovické brigády přemístěno do Domažlic. V roce 1963 došlo k přesunutí velitelství Karlovarské brigády do Ostrova. Od roku 1964 je systém velení rot následující: velitel roty, zástupce velitele roty, pomocník velitele roty - kynolog .... Od 1.4.1964 vzniká z Plánské brigády brigáda školní. Jejímu velení bylo mj. podřízeno i školní středisko psovodů v Libějovicích. V roce 1966 byly zrušeny Karlovarská a Děčínská brigáda jako reakce na politický vývoj v NDR. Místo nich zajišťovala službu na hranici pohraniční oddělení VB. Mezi zabezpečovacími jednotkami je od roku 1966 uvedena též chovná stanice. Početní stavy na chov. stanici Domažlice byly v roce 1968 následující - 5 důstojníků a 28 vojáků základní služby. Od roku 1969 se na jednotlivých rotách již hovoří o družstvech psovodů. 16.12.1971 - otevření přechodu na Božím Daru. Od 1.8.1990 bylo zrušeno střežení státní hranice příslušníky z povolání. Nejprve pokusně u PS Cheb a Bratislava. 27.9.1991 - Zákon o Federálním policejním sboru znamenal konec činnosti Pohraniční stráže.
Zajištění, použití psů
Příspěvek na výživu dostával každý psovod v 50. letech ve výši 450,-Kč měsíčně. Obměna psů byla zajištěna nákupem MNB. Základní a opakovací výcvik byl prováděn jen ve výcvikových střediscích. Na útvaru pak byla pro výcvik služebního psa vyčleněna 1 hodina denně. Ke konci 50 let se rapidně zvyšovaly počty služebních psů. Proto již musely být řešeny otázky jejich výživy, ustájení, výstroje, veterinárního zabezpečení a výcviku. Udržovací výcvik a konkrétní příprava je realizována na jednotlivých rotách. Zde se připravují služební psi přímo na určených trasách a stanovištích pod dohledem velitelů družstev, potažmo velitelů rot,. Zdokonaluje se evidence psů, včetně veterinární prevence. Každý pes má od té doby kmenovou knížku. Aby nedocházelo k ovlivňování práce v průběhu hárání fen, bylo rozhodnuto, že na určitých součástech budou pouze psi, jinde zase jen feny. Národní podnik průmysl masný začal vyrábět dle požadavků PS masové konzervy. Suchary pro psy začala dodávat pekárna Písek. Pomůcky a výstroj pro psy zajišťovala firma OPUS. Výuka kynologie byla zavedena i do přípravy velitelů v učilištích PS. V 60. letech byly vypracovány testy k určování vloh štěňat ze strany ČSAV pro chovné stanice PS. Zároveň bylo v Libějovicích zřízeno výzkumné středisko výcviku a využití služebních psů. Nové poznatky přinesly možnosti zkrácení výcviku i zařazení služebních psů na základě zjištěných předpokladů. Martin Pulec, Organizace a činnost pohraničních ozbrojených složek 1945 - 1989, sešit 13 ÚDVZK.
Použití služebních psů Pohraniční stráže
Služební psi byli zpočátku využíváni k pátrání po narušitelích a k posílení hlídek. V 50. letech psi pátrací a hlídkoví. Od 60. let psy.
- pátrací - do hlídek DOZOR a do POPLACHOVÝCH HLÍDEK, nebo do skupin určených k pátrání po narušitelích
- hlídkoví - hlídka STRÁŽ HRANICE, DOZOR, ESKORTA, SKRYTÁ HLÍDKA (hlavním úkolem bylo naavizování přibližující se osoby a k vyhledání čerstvé stopy)
- prověřovací - pátrání po osobách v dopravních prostředcích (vlaky, autobusy...) na hraničních přechodech
- hlídací - ochrana muničních skladů a objektů zvláštního významu
- nevycvičené
- chovné
- štěňata
V tuto dobu se psi také začínají používat k ÚTOKU NA VOLNO. Od 70. let se v některých úsecích využívali i samostatně útočící psi ( SUP). Pes byl umístěn v kotci. Po signálu narušení signální stěny se otevřely dveře výběhu nebo dvířka kotce ( někde automaticky, někde otevření zajišťovala hlídka) a pes vybíhal do prostoru, kde měl blokovat narušitele.
Po roce 1989
Od 1. ledna 2002 došlo na základě usnesení vlády ČR č. 733/2000 v rámci reorganizace Služby cizinecké a pohraniční policie ke vzniku oblastních ředitelství SCPP v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Ostravě, Hradci Králové a Ústí nad Labem ( závazný pokyn pol. prezidenta č. 153 a 154 z prosince 2001). Územní působnost oblastního ředitelství SCPP Plzeň je od katastru obce Modrava po katastr obce Boží Dar, délka státní hranice se SRN je 446,5 km. Funkci psovoda zastávali policisté na referátech cizinecké a pohraniční policie Boží Dar (1), Bublava (2), Kraslice (3), Luby (3), Vojtanov (2), Aš (3), Pomezí (2), Svatý Kříž (4), Broumov (3), Pavlův Studenec (2), Rozvadov (2), Železná (1), Lísková (2), Folmava (3), Všeruby (2), Pod Ostrým (2), Železná Ruda (2), Prášily (2) a v záchytném zařízení Balková (5). Na oblasti Plzeň bylo celkem 33 služebních psů. K 1.9.2006 bylo vytvořeno oddělení služební kynologie Oblastního ředitelství Plzeň, sestávající ze 3 nově ustavených skupin služební kynologie:
SSK Folmava
SSK Pomezí
SSK Boží Dar
SSK Pomezí
SSK Boží Dar
K 1.5. 2007 se SSK Pomezí přestěhovala do opravených prostor původně vojenského objektu pohraniční stráže v Aši. K 1.12.2007 sloužilo na oddělení služební kynologie celkem 23 psovodů se 32. služebními psy. 2 psovodi - specialisté na vyhledávání výbušnin - odešli na oddělení Karlovy Vary - letiště, kde vzniklo jediné místo na oblasti Plzeň, jež mělo po vstupu do Schengenského prostoru na starosti ochranu hranice. Ke konci roku 2008 sloužilo na OSK 19 psovodů a 30 služebních psů. V současné době slouží v rámci oblastního ředitelství Služby cizinecké policie Plzeň dohromady 20 psovodů s 25 služebními psy.