Nebezpečné pronásledování - statistika
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požadoval poskytnutí následujících informací:
„1) Žádám o informaci, kolik osob bylo ze strany celé PČR prověřováno z důvodu podezření ze spáchání trestného činu dlouhodobého pronásledování v rocích 2013, 2014 a 2015 (uvést vždy souhrnné číslo za každý rok)
2) Žádám o informaci, u kolika takových podezřelých si vyšetřující policista vyžádal na obecním úřadu či MěÚ informace o pověsti podezřelého v místě jeho bydliště (uvést vždy souhrnné číslo za každý rok)
3) Žádám o informaci, u kolika takových podezřelých si vyšetřující policista vyžádal u zaměstnavatele vypracování pracovního hodnocení zaměstnance (uvést vždy souhrnné číslo za každý rok)
4) Žádám o konkrétní informaci (body č. 2 a 3), zda je toto standardní postup PčR. Pokud ano, žádám kopii interního předpisu či jinou písemnost, kde je toto řešeno, zakotveno, nařízeno atd.
5) Žádám o informaci, kolik osob bylo ze strany celé PČR skutečně obviněno a stíháno z důvodu spáchání trestného činu dlouhodobého pronásledování v rocích 2013, 2014 a 2015 (uvést vždy souhrnné číslo za každý rok)
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sdělila žadateli, že trestný čin dlouhodobého pronásledování, jak je v žádosti uvedeno, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nezná. Z kontextu žádosti vyplývá, že se obsahem pravděpodobně vztahuje k trestnému činu Nebezpečné pronásledování upravenému v ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Ve vztahu k výše zmíněnému trestnému činu „Nebezpečné pronásledování“ povinný subjekt k jednotlivým otázkám sdělil následující:
Ad 1), 2) a 3)
Povinný subjekt sděluje, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáloního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
Povinný subjekt dále konstatoval, že informacemi požadovanými v otázkách č. 1) – 3) nedisponuje, jelikož nejsou statisticky sledovány. Požadované informace by tak musel nově vytvářet. Na takovou činnost se ale informační povinnost nevztahuje a žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu povinnost těmito informacemi disponovat.
Ad 4)
V tomto ohledu je nutno odkázat na znění ustanovení § 39 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který soudu mimo jiné ukládá, aby při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy. Následně v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, postupuje policejní orgán při vyšetřování tak, aby byly v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu.
Podrobněji danou problematiku upravuje pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, a to konkrétně čl. 61 tohoto pokynu. Tento interní akt řízení byl žadateli rovněž poskytnut.
Ad 5)
Požadované informace jsou veřejně k dispozici na webových stránkách provozovaných Policií České republiky https://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx.
pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 7. 9. 2022