Návštěva lékaře
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„1/ Zda je policista, kterého náhle přepadly zdravotní potíže, jež vyžadují vyšetření lékařem, povinen oznámit odchod k lékaři svému nadřízenému ?
2/ Zda policista, kterého náhle přepadly zdravotní potíže, jež vyžadují vyšetření lékařem, potřebuje k návštěvě lékaře souhlas nadřízeného ?
3/ Zda nadřízený policisty, který mu oznámil nutnou návštěvu lékaře, je oprávněn podmínit souhlas s návštěvou osobním jednáním, kvůli němuž by žadatel musel podniknout cestu ze svého působiště do působiště nadřízeného ? Nelze považovat takový požadavek nadřízeného za ohrožení zdraví policisty ?
4/ Je přípustné, aby nadřízený zpětně rozhodl o nepřípustnosti návštěvy lékaře policistou, jejíž potřebnost policista doložil lékařským potvrzením ?
Ve vztahu k výše uvedeným otázkám pokládáme za samozřejmé, že policista před odchodem k lékaři předá své povinnosti kolegům tak, aby nedošlo k narušení plnění jeho úkolů.
Ve vztahu k výše uvedeným otázkám pokládáme za samozřejmé, že policista před odchodem k lékaři předá své povinnosti kolegům tak, aby nedošlo k narušení plnění jeho úkolů.“
Policie ČR posoudila žádost a sdělila žadateli následující: Ve vztahu k výše uvedeným otázkám Vás Policie České republiky může v obecné rovině odkázat na právní úpravu provedenou zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně na ustanovení § 70, § 71 a § 75 tohoto zákona, jež danou oblast upravují.
Vzhledem k tomu, že ve všech případech je požadován metodický výklad právního předpisu, kterým Policie České republiky nedisponuje, jedná se o výluku z práva na informace obsaženou v ustanovení § 2 odst. 4 shora uvedeného zákona č. 106/1999 Sb., podle níž se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet právní analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
Nadto je třeba zdůraznit, že Policie České republiky není oprávněna podávat výklad jednotlivých zákonných ustanovení, ani jí nepřísluší koordinační a metodická role v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Za přípravu a tvorbu právních předpisů, které upravují služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů, včetně jejich aplikace, odpovídá ve smyslu čl. 31a písm. a) přílohy k NMV a SSP č. 23/2016, kterým se vydává organizační řád Ministerstva vnitra, sekce státního tajemníka Ministerstva vnitra.
Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Z výše uvedených důvodů považuje povinný subjekt požadované odpovědi za nové informace, na jejichž vytvoření se informační povinnost nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 21. 12. 2020