Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Národní protidrogová centrála

Národní protidrogová centrála SKPV PČR

Rady rodičům

Praktické rady a postupy v oblasti návykových látek pro rodiče 

    Policisté Národní protidrogové centrály se účastní v rámci prezentace policie preventivních akcí pro veřejnost (např. Ledová Praha, Muzejní noc apod.).
 
    Do souboru drobných kontrolních otázek které pokládáme nejen dětem, ale i dospělým patří například: „ Jaká je nejrozšířenější droga v ČR ?„.
 
    Překvapivě každý odpoví „……marihuana apod. “, ale nikoho nenapadne, že stále platí, že nejrozšířenější drogou je „ ALKOHOL A NIKOTIN „ 
 

ALKOHOL

 
     Občané ČR se řadí mezi největší spotřebitele alkoholu na jednu osobu, a to nejen v Evropě, ale v celosvětovém měřítku! Alkohol je jednou z nejrozšířenějších drog. Vzhledem k jeho snadnému získání a velikému procentu uživatelů z řady dospělých, stává se často objektem zájmu mládeže, a to hned z několika důvodů: mladší se chtějí vyrovnat starším kamarádům, bojí se zesměšnění, často uvádějí, že pomocí alkoholu překonávají ostych k druhému pohlaví. Někdy tvrdí, že tak překonávají stres z adolescence, nebo únik před dennodenními rodinnými či jinými problémy. Někdy si bohužel rodiče neuvědomují, že čím je člověk začínající s alkoholem mladší, tím rychlejší je proces návyku.
 
     Mladí lidé při požití alkoholických nápojů ztrácejí nad sebou kontrolu velice rychle, což se projevuje negativně jak na jejich běžném, tak sexuálním chování.
 
     Období dospívání je provázeno neustálým přijímáním informací a velkými osobnostními změnami. Užívání alkoholu (i ostatních drog) v této době často naruší vývoj osobnosti a kladný vývoj psychologické podstaty jedince. Jako každá droga je i alkohol častým můstkem k přechodu na drogu jinou, mnohdy horší podstaty.
 
      Statistiky ukazují, že daleko větší riziko návyku na alkohol mají děti z rodin, ve kterých je už jeden z rodičů závislý.
 
Co dělá tělo s alkoholem?
Po požití se alkoholický nápoj vstřebává v žaludku a v tenkém střevě. Po konzumaci může být alkohol nalezen ve všech tkáních, orgánech a výměšcích těla. Po vstřebání alkoholu do celého krevního oběhu je malé množství v dechu a moči. Zbytek musí být metabolizován (zpracován) v těle stejně jako tuky, cukry apod. Alkohol metabolizují pouze jen játra, v nichž však při dlouhodobém užívání alkoholu může dojít ke vzniku jaterní cirhózy. Jedinou záchranou při pokročilém stádiu cirhózy jater je jejich transplantace.
 
Co způsobuje alkohol tělu?
     V malých dávkách působí alkohol většinou povzbudivým efektem. Často však vyvolává různé depresivní stavy. Jsou známy případy, kdy se např. někdo cítí ukřivděný a chce tyto nepříjemné pocity zahnat pomocí alkoholu, přičemž většinou dochází k ještě větší sebelítosti. První efekty alkoholu se projevují na té části mozku, která ovlivňuje naučené chování a sebeovládání. Po požití je toto chování většinou změněno: např. je známa ztráta zábran v jednání i mluveném projevu (člověk říká to, co by normálně nikdy neřekl), projeví se zvýšená agresivita nebo naopak depresivní stavy, často dochází k nekontrolovatelnému střídání obojího.
 
     Větší hladina alkoholu v krvi zpomaluje mozkovou činnost až do té míry, že narušuje jak paměť, tak i svalovou koordinaci a rovnováhu. Stále větší množství alkoholu mnohonásobně snižuje u takového jedince soudnost a zhoršuje vnímání.
 
     Při pokračování v silném pití alkohol ovlivní tu nejnižší hranici mozku a může způsobit koma nebo smrt, díky selhání dechového centra a zástavě srdeční činnosti. Jakmile je alkohol jednou v krevním oběhu, nedá se v podstatě nic dělat, než čekat, až játra tento alkohol zpracují.
 
    Stálé požívání alkoholu může vést, jak již bylo řečeno, k trvalému poškození jater (mnoho alkoholiků umírá na tzv. cirhózu jater neboli jejich tvrdnutí). Značné následky zanechává alkohol v podstatě na všech orgánech dutiny břišní, tj. na žaludku, slinivce, střevech atd. Velice častým následkem silného pijáctví je poškození mozku a srdeční onemocnění. Alkohol mimo jiné zhoršuje průběh mnoha jiných onemocnění (např. cukrovky).
 
     Je zde také veliké riziko (zejména u destilátů) otravy alkoholem, ke které může (např. u dětí) dojít i po relativně malé dávce.
 
    Nejen dlouhodobé a návykové užívání alkoholu může vést k tragickým následkům. I jednorázové užití většího množství alkoholu se může stát příčinou úrazu nebo smrti.
 
   Je známo, že alkohol zpomaluje reakce, zabraňuje rychlému vyhodnocení krizové situace, jeho požití je provázeno tzv. tunelovým efektem – jinak řečeno zmenšením zorného úhlu, což vše může – a často i má za následek mnoho nehod zejména v silničním provozu.
 
Jak mluvit o tomto problému s dětmi?
Být upřímný. Je vhodné otevřít diskuzi.
NE lekce na téma alkohol a jeho následky!
Dávat dobrý příklad!
Staré teorie „ dělej, co říkám – ne, co dělám“, nejsou dnes moc účinné.
Stanovit pravidla!
Pravidla by měla být stanovena tak, aby jim rozuměli a mohli je dodržovat všichni účastníci.
Dát radu – návod!
     Vysvětlit, jak se lze zachovat v „potenciální alkoholové situaci“, jak dokázat říct NE- přátelsky. Podpořit dítě ve vědomí, že není třeba se omlouvat za to, že nepiji a že to vůbec není abnormální. Podpořte jejich rozhodnutí nepít, aby věděly, že udělaly správné rozhodnutí.
     Vysvětlete dítěti, co má dělat v případě, když se jeho přítel předávkuje alkoholem, tj., že má ihned vyhledat lékařskou pomoc, protože zde hrozí otrava alkoholem, která může mít za následek i smrt!
     Nepodléhejte emocím! Nejednejte přemrštěně, nepropadejte panice, když mladý člověk podnikne experiment; může to být jediný a poslední pokus. Často je účinnější si o tom druhý den promluvit.
   Pokud si nevíte rady, doporučujeme vyhledat odborníka, protože tento problém není vůbec povrchní a jde především o vaše dítě. To, jak si s takovou situací poradíte, může ovlivnit rozhodujícím způsobem jeho budoucnost ve vztahu k alkoholu.
 
Běžné příznaky alkoholového narušení
Alkoholový zápach v dechu a na oblečení
Ubývající alkoholické výrobky doma, pocit, že nápoj je ředěný
Zadrhávaná řeč, špatná koordinace
Změny dosavadních běžných návyků (zaspávání)
Stížnosti na špatný fyzický stav; ranní nevolnost, bolesti hlavy, suchý a nepříjemný pocit v ústech, velká žízeň
Nepřirozené užívání ústních deodorantů pro zakrytí zápachu alkoholu
Omlouvání většinou starších kamarádů, jsou-li rodiči nebo vychovateli kritizováni 
Konzumace alkoholu v dětství a mládí bývá spojena s dalšími riziky, včetně užívání dalších drog, nechráněným sexem nebo projevy agrese. Alkohol je příčinou mnoha úmrtí mladistvých následkem úrazu, násilí nebo dopravních nehod. Z údajů léčebných zařízení vyplývá, že věková hranice osob závislých na alkoholu se trvale snižuje (viz dále). Jaké jsou důvody tohoto nepříznivého trendu? Jednak je to náš tradiční, vysoce tolerantní postoj k nadměrné konzumaci alkoholických nápojů, včetně pití u mladých lidí. Příklad, který dávají dospělí svým dětem, logicky ústí v čím dál tím časnější, častější a usilovnější následování.
 
      Pivo je u nás nápoj, nikoliv alkohol, natožpak droga. Zásadním faktorem je také téměř neomezená dostupnost širokého spektra relativně velmi levných alkoholických nápojů, a to nejen pro dospělé, ale i pro mládež a děti. Zákonná omezující opatření (např. zákaz prodeje alkoholu nezletilým) jsou často nedodržována, mj. protože nejsou systematicky kontrolována, nebo jsou postihována více méně jen symbolicky. Pokud je nám známo, v ČR neexistují dlouhodobé systematické a specifické primárně preventivní programy, včetně programů včasné intervence (indikované prevence) zaměřené konkrétně na problematiku užívání alkoholu mezi mladými lidmi.
 
     S dospívajícími, kteří již mají problémy s nadužíváním alkoholu se po poradenské stránce pracuje podobným způsobem jako s dospívajícími, kteří užívají nelegální drogy (užívání alkoholu je přímo svázáno i s užíváním nelegálních drog a alkohol patří mezi nečastější tzv. sekundární drogu u lidí, kteří preferují užívání nelegálních drog).
 

NIKOTIN

 
     Cigareta je často v dětství zakázaným a vzrušujícím dobrodružstvím, zkouškou dospělosti – a posléze návykovou drogou. Mládež, která začne s kouřením, velmi často přejde od kouření cigaret ke kouření marihuany a pak i k jiným silnějším drogám. Není to sice pravidlo, ale rizika nikotinu jsou dostatečně známa, a přece – zejména v ČR – užívá tuto zdánlivě nevinnou drogu stále více mladých lidí. A zarážející je, že je mezi nimi stále více děvčat. Tento jev by si zasloužil samostatnou studii. Nepochybně však je, že kouření má degenerativní vliv na populaci.
 
     Nikotin sám je prudký jev, jehož jedovatost je přibližně stejná jako jedovatost obávaného kyanidu draselného (cyankáli). Smrtelná dávka se pohybuje kolem 50 mg. Tato dávka může být obsažena už v jedné jediné cigaretě. Víme ovšem, že po vykouření jedné cigarety se obvykle neumírá. To proto, že při kouření se z cigarety vstřebá asi jen 1 až 2 mg nikotinu. U doutníků až 10 mg. Nikotin se při kouření hromadí na konci cigarety nebo doutníku, takže např. při konzumaci piva, do něhož byl vhozen nedopalek doutníku, může dojít k prudké otravě nikotinem. Ta se projeví bledostí, studeným potem, nutkáním ke zvracení, eventuálně zvracením, závratí, bolestí hlavy a skleslostí. Zornice bývají zprvu zúženy, později rozšířeny. K takové otravě dochází u osob, které nemají zkušenosti s kouřením (kuřák začátečník), nebo u kuřáků, kteří značně překročili svoji obvyklou dávku. Na nikotin si organismus poměrně rychle zvyká (rychlá tolerance), což mnoha kuřákům umožňuje, aby během 24 hodin překročili smrtelnou dávku.
 
     Kuřáci vykazují chronické projevy otravy nikotinem: postižen bývá dýchací systém (chronický zánět hltanu, hrtanu, průdušnice a průdušek s typickým kašlem kuřáků) i systém trávicí (nechutenství, střídání průjmů, zácpy a zvracení). Také systém krevního oběhu trpí. Známé jsou stížnosti kuřáků na bušení srdce, nepravidelnosti rytmu tepu, pocity sevřenosti v oblasti srdeční krajiny. Běžnou komplikací kuřáků je vzestup krevního tlaku, či přímo hypertenze.
 
     U mužů vzniká v důsledku zneužívání nikotinu pokles potence. U žen se dostavují poruchy menstruace a při těhotenství může v důsledku působení nikotinu dojít k potracení plodu. Vzhledem k tomu, že nikotin proniká do plodu placentou, bývá počaté dítě postiženo otravou druhého stupně.
 
     U kuřáků se také nejčastěji vyskytují poruchy nervového systému, protože nikotin je typický nervový jed. Trpí jednotlivá smyslová ústrojí. Nejvíc bývají narušeny čich a chuť. V tabákovém kouři je také obsažen methylalkohol, který je specifiky jedovatý pro oční nerv, může však poškodit i nerv sluchový.  
 
     K netrýznivějším, ale také nejvážnějším projevů užívání nikotinu patří nespavost. Zvláště zlé je, že může vést k užívání a zneužívání hypnotik, jejichž nepříznivý účinek se opět léčí stimulancii, což může vést k nechtěné drogové závislosti.
 
     Ne nadarmo se tvrdí, že alkohol a nikotin mohou být vstupní branou pro opravdu těžkou drogovou závislost.
 
     Mladí lidé začínají kouřit z různých důvodů. Někteří proto, že si přejí vypadat nezávisle, jiní protože kouří jejich přátelé a oni nechtějí před nimi vypadat trapně. Další si berou za vzor kouřící populární osoby, jako jsou herci, hudebníci, zpěváci apod.
 
     Velký vliv mají rodiče a především sourozenci, kteří kouří. Obvykle neexistuje jenom jedna hlavní příčina, jedná se zpravidla o souhru několika rizikových činitelů mezi, které patří osobnost člověka (např. jsem snadno ovlivnitelný jinými lidmi, při kouření si připadám dospěle), podílí se vliv prostředí (např. tlačí na mě vrstevníci, každý den vidím – a cítím – kouřící rodiče a/nebo sourozence, který nemá problém si cigarety obstarat v trafice) a vliv vlastních cigaret (např. po zakouření se mi uleví od stresu, cítím příjemné omámení).
 
     V řadě případů bývá cigareta „vstupenkou“ do party vrstevníků, v níž kouření zastává symbol utajovaného rituálu. Základní postoje, které u mladého člověka prostřednictvím výchovy vznikaly v dětství, výrazně ovlivňují výběr kamarádů v budoucnosti – v mnoha studiích bylo prokázáno, že děti z nekuřáckých rodin si jen sporadicky vybírají kamaráda, který kouří. Naopak, u dětí, jejichž alespoň jeden rodič pravidelně kouří, je kouřící kamarád téměř pravidlem. Nedoporučuji pronásledování, moralizování ani pouhé poukazování na škodlivost kouření.
 
     Nejdůležitější je problém pojmenovat – říci: ty kouříš, nechci ti dělat přednášky, je to tvá odpovědnost, já mám na to takový a takový názor, ale je to tvoje zdraví. Důležité je přenést odpovědnost na dítě. Hlavně nezakazujte, protože to zabere na minimum dětí. Navíc se pak z celé záležitosti stane bitva, kterou rodič nemůže vyhrát. Naopak dítě vyhraje tím, že bude kouřit někde potají dál. Nedůstojné je rodičovské pronásledování v parku či prohledávání kapes a očichávání právě příchozího potomka. V prekérní situaci jsou rodiče - kuřáci. Měli by být upřímní. Přiznat, že nejsou zrovna dobrý příklad a vysvětlit, proč nechtějí, aby je dítě v tomto případně následovalo.
 
     U dětí v pubertě a dospívání je kladen důraz na to, aby jejich volba toho či onoho chování vycházela ze znalostí a z uvědomovaných postojů. Výchovné a vzdělávací programy pro tyto věkové kategorie by měly učit a posilovat psychosociální dovednosti jak předvídat a úspěšně řešit rizikové situace, v nichž se např. nabízí cigarety, alkohol, drogy.

vytisknout  e-mailem