Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Národní protidrogová centrála

Národní protidrogová centrála SKPV PČR

Rady rodičům

Praktické rady a postupy v oblasti návykových látek pro rodiče 

1. Najděte si vhodný okamžik k rozhovoru.
Vaše dítě asi překvapí, pokud toto téma otevřete v rámci hovoru o něčem jiném. Doma? V autě? Při nákupech? Místo, kde se má takový rozhovor odehrát, bude záležet na rodičích, resp. poručnících či pěstounech, dítěti a domácím prostředí.
 
2. Zastávejte jednotné stanovisko.
Dohodněte se případně na přítomnosti další dospělé osoby, druhého rodiče, partnera či další osoby, která o dítě pečuje. Dbejte na to, abyste mluvili „týmž" jazykem.
 
3. Rozhovor začněte „vysíláním" pozitivních signálů.
Pozitivní signály
"Ono se může zdát, že všichni užívají nějaké drogy, ale není to pravda. Já mám jenom strach, že by sis mohl(a) drogami vážně ublížit."
"Dříve či později si budeš muset vyjasnit svůj postoj k drogám a alkoholu. I to je součást dospívání. Budeme o tom mluvit ještě mnohokrát a uslyšíš to i jinde."
"Tahle zkušenost je pro tebe příležitostí, abys uplatnil své přednosti a dal najevo, v čem si jako člověk jiný/jedinečný."
Dejte najevo starost a zájem. Používejte výrazy jako "mít rád", „zájem", „obavy", „přednosti", „skutečnost" apod. Například:
"Mám tě rád(a) a bojím se, že jsi začal(a) užívat drogy"." Mohu s tebou probrat, co mě trápí? Dělám si starosti, protože se mi zdá, že možná užíváš nějaké drogy ... a to mě opravdu trápí, protože vím, jak moc ti to může uškodit teď i v budoucnu. Můžeme si o tom společně promluvit, prosím?"
 
4. Nabízíte pomoc
Dejte najevo, že nabízíte svou pomoc, že váš syn nebo dcera za vámi mohou kdykoli přijít. Zde bude na místě, když například řeknete:
"Udělám, co bude v mých silách, a když si nebudu vědět rady, budu se snažit hledat pomoc jinde. Jde mi o tvoje štěstí a úspěchy, dělám to proto, že mi na tobě záleží a mám tě rád(a)."
 
5. Snažte co nejvíce zachovávat klid.
Vaše dospívající dítě může přijít s různými výmluvami a svalovat vinu na vás a vaši výchovu. Taková reakce je normální, ale může ve vás vyvolat provinilý pocit. Nesnažte se vše omluvit tím, že je to vaše chyba. Nezapomeňte, že středem zájmu má být vaše dítě, ne vy. Můžete nicméně dodat, že pokud to celé nějak souvisí s vámi, chcete vědět, kde jste udělali chybu, a budete se snažit, abyste ji už v budoucnu neopakoval(a).
 
6. Své obavy a vypozorované skutečnosti co nejvíce konkretizujte.
Nalezení drog, nápadné změny v chování, varovné zprávy od přátel, vrstevníků a učitelů apod. jsou skutečnosti, ke kterým vaše dítě bude muset zaujmout nějaké stanovisko.
 
7. Dejte najevo, že je to vaše „povinnost".
Dejte najevo, že jako rodič máte povinnost svého syna nebo dceru chránit před nebezpečím a drogy a alkohol takové nebezpečí představují. V této souvislosti můžete například uvést (s odkazem na konkrétní návykovou látku, o kterou se jedná):
Drogy ti můžou poškodit mozek. Tvůj mozek se vyvíjí a působení drog na něj může mít nepříznivý dopad.
Pod vlivem drog může člověk činit nesprávná rozhodnutí. Můžeš se vystavit rizikovým situacím, aniž budeš schopen/schopna dobře dbát o svou bezpečnost.
 
8. Nepospíchejte
Dejte dítěti prostor na odpověď a umožněte mu, aby vyjádřilo svůj pohled na věc.
 
9. Připravte si, co budete říkat.
Mluvte na sebe před zrcadlem, zkuste si to nanečisto s partnerem nebo přáteli. Snažte se o maximální autentičnost.
Buďte vždy upřímní. Pokud jste sami v mládí drogy užívali, neskrývejte to. Zdůrazněte, že toho litujete a že jste se tím nestali o nic lepším člověkem.
 
10. Buďte připraveni na negativní emoce ze strany dospívajícího potomka.
Počítejte s odmítavou a vzteklou reakcí. Vaše dítě se možná bude snažit stočit hovor na to, co jste v jeho věku dělali vy. Nezapomínejte, že tématem tohoto rozhovoru je vaše dítě, nikoli vy.
Buďte připraveni na to, že zlostná reakce vašeho dítěte může odrážet jeho lítost nad tím, že nesplnilo vaše očekávání, nebo že si budete myslet, že je „ztracený případ", když bere drogy. Jeho hněv může být rovněž odrazem strachu z možných následků.
 
     Více k tématu jak se na podobnou situaci připravit a jak vést rozhovor na podobné téma najdete na portálu www.prevence.sananim.cz. Tento portál nabízí program Prevence pro rozumné rodiče a výše uvedené rady jsou součástí kapitoly 10.
 
     Při takovém rozhovoru nebývá snadné udržet si chladnou hlavu a emoce na uzdě. Strach, vztek, pocity viny, obavy, lítost nám mohou ztěžovat vést rozhovor věcně a konstruktivně. Když k tomu přidáte nedostatek informací, můžete se ocitnout ve velkém stresu a zmatku. I z toho důvodu doporučujeme se na takový rozhovor důkladně připravit.
 
     A jestli máte pocit nebo obavy, že je to nad vaše síly, nebo že byste chtěli slyšet názor odborníka, neváhejte se obrátit na Poradnu pro rodiče o. s. SANANIM, nebo jiné zařízení, které podobné konzultace nabízí (kontakty najdete Mapě pomoci). Dostane zde tolik potřebné informace, můžete se pokusit připravit na rozhovor, ulevíte svým emocím, zjistíte, že ve stejné situaci se nenacházíte sami, pokusíte se zorientovat v tom, co se děje, uvědomíte si, co je pro vás v tuhle chvíli podstatné a co byste potřebovali, budete mít příležitost promyslet a někým třetím probrat všechny možné varianty co dál a ve výsledku se zklidnit.

 

vytisknout  e-mailem