Nahrávky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„Podle odpovědi na žádost o poskytnutí informace1, jsou příslušníci Policie České republiky oprávněni pořizovat nahrávky na svá soukromá zařízení, a to ve smyslu § 62 zákona o policii České republiky.
[1]https://www.policie.cz/clanek/porizovani-zaznamu-policii-ceske-republiky.aspx
1. Upravuje Policie České republiky postup svých příslušníků při pořizování soukromých nahrávek organizačním předpisem, případně závazným pokynem apod.?
Zjednodušeně řečeno – mají policisté instrukce, jak s takovou nahrávkou nakládat?
2. V případě, že odpověď na otázku č. 1 je kladná. Zdvořile Vás žádám o poskytnutí tohoto předpisu.“
Policie České republiky žadateli sdělila následující informace:
Policie České republiky neupravuje žádným organizačním předpisem ani závazným pokynem postup svých příslušníků při pořizování soukromých nahrávek.
Postup při používání služebních technických prostředků k pořizování obrazových a zvukových záznamů a nakládání s nimi v souvislosti s výkonem služby stanoví závazný pokyn policejního prezidenta č. 199 ze dne 30. prosince 2008, o používání technických dokumentačních prostředků (tento pokyn byl žadateli poskytnut).
Pro potřeby výkonu služby bylo vydáno stanovisko oddělení bezpečnostně právního odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR k otázce možnosti fotografování osob podezřelých z přestupku, popř. osob dalších a k fotografování (kopírování) dokladů těchto osob:
"V první řadě vychází toto stanovisko z názoru, že zákon o Policii České republiky je ve vztahu k zákonu o občanských průkazech č. 328/1999 Sb., resp. k ostatním normám, které upravují nakládání s jinými doklady či průkazy, normou speciální, jeho uplatnění má aplikační přednost.
Smyslem ustanovení zákona o občanských průkazech je zabránit zneužívání těchto údajů. Subjekty veřejné správy mají upravenu tuto činnost zvláštními zákony (273/2008 Sb., o Policii České republiky).
Z výše uvedeného tedy plyne, že fotografováním či zaznamenáním jakéhokoliv dokladu při zjišťování totožnosti či úkonu se policista nemůže dopustit přestupku podle § 16a odst. 1 písm. k) zákona o občanských průkazech, protože ho k takovému jednání opravňuje zvláštní právní úprava dle § 62 a § 63 zákona o policii. Při pořizování fotografií (záznamů) osob v souvislosti s řešením přestupku je třeba si uvědomit, že představa, že fotografování dokladů je nějaký zásah kvalitativně odlišný od zjišťování totožnosti podle § 63 zákona policii, je mylná. Vyfotografování či zaznamenání dokladů na záznam kamery není nějaký větší, resp. jiný zásah do práva na ochranu soukromí, než samo zjišťování totožnosti dle § 63 zákona policii.Jde o způsob zachycení, zaznamenání údajů, které jsou v průkazu. Z hlediska zákonné licence dovolující pořizování záznamů jde o využití oprávnění k pořizování záznamu o průběhu úkonu dle § 62 odst. 1 zákona o policii.
Tím, že se ty samé údaje, které má policista oprávnění zjišťovat, nahrají na záznamové zařízení, nedochází k žádnému většímu zásahu do práv osob, než který předpokládá zákonodárce v § 63 zákona o policii. Zákon o policii v § 63 způsob zachycení údajů přirozeně nijak obligatorně neupravuje a ponechává na uvážení policie a dalším vývoji techniky, zda si je policista v rámci kontroly zapíše ručně, zachytí na fotografii či video záznam. V případě použití záznamového zařízení k takovému zachycení údajů se aplikuje současně § 62 odst. 1 zákona o policii, neboť jde o použití zvukových, obrazových nebo jiných záznamů o průběhu úkonu.
Výše uvedené platí i v případě osob, které nejsou podezřelé z přestupku, např. svědci (poškození), jejichž totožnost je třeba pro účely prošetření přestupku také zjistit. Pokud je zde potřeba jejich totožnost zjistit, např. podle § 63 odst. 2 písm. d), j) nebo l), zákona o policii, je tím pádem dána i možnost je fotografovat či fotografovat jejich doklady či průkazy."
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 17. 3. 2020