Policie České republiky – KŘP Pardubického kraje
Vyžádané informace
12/2016
Tazatelka žádala informace týkající se přesného počtu kriminality v měsíčních intervalech za územé Česká Třebová, Hrochův Týnec, Chrudim, Svitavy, Pardubice a Ústí nad Orlicí v roce 2015.
Informace ji byly poskytnuty ze strany Policejního prezidia ČR dle služebních obvodů, obvodních a místních oddělení PČR.
11/2016
Dne 1. prosince 2016 jsme obdrželi žádost o poskytnutí informací týkající se poskytnutí statistických dat a to konkrétně celkového počtu vyžádaných posudků z oboru písmoznalectví/expertiza ruční písmo/ za období let 2010 – 2015 včetně, s rozdělením na jednotlivé roky, jednotlivé územní odbory a rozdělením kolik posudků bylo vyžádaných ke zpracování na OKTE, případně KÚP a od soukromých znalců.
Krajské ředitelství žádosti vyhovělo zaslané údaje naleznete zde.
10/2016
Tazatel žádal odpovědi na otázky týkající se policejního zásahu v obci Slatina u Vysokého Mýta souvisejícího se zajištěním muničního skladu.
Na jeho otázky bylo v mezích zákona zákona odpovězeno.
9/2016
Dne 1. listopadu 2016 podal tazatel písemnou žádost, v níž žádal sdělení, zda dva zaměstnaneci nejmenovaného úřadu (dále jen „subjekty údajů“) byli dříve zaměstnáni u Policie ČR a případně jaké bylo jejich zařazení.
Povinný subjekt posoudil předmětnou žádost a konstatoval, že požadované informace ohledně subjektů údajů, jsou osobními údaji, které určují příslušnost konkrétní fyzické osoby k Policii České republiky včetně zařazení ke konkrétnímu organizačnímu článku Policie České republiky. Takové informace lze poskytnout jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu dle § 8a zákona o informacích. Takovým právním předpisem je především zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „ zákon o ochraně osobních údajů“) a rovněž zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
8/2016
Dne 25. října 2016 tazatel žádal informace týkajících se jednak zaslání opisu konkrétního spisu a rovněž poskytnutí informace, jakým způsobem a v jakých termínech bylo Policii ČR předáno účetnictví firmy XXX pro potřebu soudního znalce (předání se uskutečnilo ve dvou termínech) a dále, kdy bylo účetnictví firmy XXX Policií ČR vráceno.
Vzhledem k vztahu tazatele ke spisu byl poučen, že je třeba zažádat o nahlédnutí do spisu a pořízení případných kopií dle zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, že případné pořízení kopií je zpoplatněno přibližně 2,- Kč za černobílou kopii ve formátu A4 a 3,- Kč za oboustrannou kopii ve formátu A4 a kde má o nahlížení do spisu pozažádat.
Co se týče předání účetnictví firmy XXX, tak k předání účetnictví Policii České republiky došlo dne 23. srpna 2007 a 2. října 2007 a k vrácení účetnictví Policií České republiky došlo dne 31. března 2008.
7/2016
Tazatel požadoval informaci, zda Městská policie Sezemice prováděla 18. září 2016 v obci Ráby měření rychlosti v součinnosti s PČR a na místě jí určeném.
Žádosti bylo vyhověno vyjádřením: Krajské ředitelství na základě návrhu MP určilo ve smyslu § 79a zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích, pro měření dodržování nejvyšší povolené rychlosti pro rok 2016 úsek silnice č. II/2985 v obci Ráby, který je vymezen dopravními značkami IS 12a (začátek obce) – IS 12b (konec obce) s tím, že měřený úsek bude vždy končit minimálně 30 m před dopravním značením.
6/2016
Dne 11. července 2016 byly vyžádány informace, v nichž měl být uveden seznam pracovníků policie z dopravního inspektorátu a Služby kriminální policie a vyšetřování Ústí nad Orlicí od roku 2013 do současnosti.
- K této žádosti bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace, proti kterému tazatel podal stížnost.
5/2016
Dne 4. července 2016 byla vyžádána informace, zda za posledních 5 let byl k vypracování posudku k jakémukoliv trestnímu řízení, osloven soudní znalec Ing. J.K., Ph.D.. V případě kladné odpovědi žádal tazatel i kopii faktur, které mu byly proplaceny.
- Naše krajské ředitelství služby tohoto soudního znalce za posledních 5 let nevyužilo.
4/2016
Dne 9. června 2016 žádal tazatel informaci o tom, zda se 27. listopadu 2014 dle spisové dokumentace pokusil o sebevraždu, nebo zda chtěl utéct a zda ho policista zachránil a posléze byl odměněn.
1) Událost byla vyhodnocena jako pokus o útěk, nikoliv pokus o sebevraždu.
2) Službu konající policista nebyl odměněn.
3/2016
Dne 27. dubna 2016 nám tazatel zaslal žádost o tyto informace:
1) Má krajské ředitelství ve svém vlastnictví (či jinak k dispozici) vozidla mající zabudovaný rychloměr, respektive radar, kterému již pozbyla platnost metrologického ověření?
2) Pokud existuje vozidlo mající zabudovaný radar s pozbytou platností etnologického ověření, požaduje žadatel sdělení tovární značky tohoto auta (příkladem Škoda, BMW, …), jeho typu (příkladem Superb, Octavia, ….) a barvy (příkladem bílá, černá, atd. anebo zda se jedná o policejní provedení).
3) Pokud existuje vozidlo mající zabudovaný radar s pozbytou platností metrologického ověření, požaduje žadatel sdělení, o jaký druh rychloměru se jedná (příkladem Ramer 7CCD, …).
Krajské ředitelství k bodu č. 1) žádosti uvádí, že nemá ve svém vlastnictví či jinak k dispozici vozidla mající zabudovaný rychloměr, respektive radar, kterému již pozbyla platnost metrologického ověření. Vzhledem k tomuto, jsou otázky v bodech č. 2) a 3) Vaší žádosti irelevantní. Policie České republiky důsledně dbá na to, aby všechny rychloměry používané při výkonu služby měly platná metrologická ověření. Pokud by vůbec existovala služební vozidla se zabudovaným rychloměrem, jehož metrologické ověření pozbylo platnosti, tato zařízení nebudou používána k plnění úkolů při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.
2/2016
Dne 22. dubna 2016 podala nejmenovaná společnost písemnou žádost o poskytnutí informace podle zákona o informacích, v níž požadoval sdělení osoby či osob, které jsou držiteli koncesního oprávnění pro provádění pyrotechnického průzkumu a oprávnění nebo průkazu pyrotechnika podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 119/2002 Sb., zákona o zbraních.
Povinný subjekt žádost posoudil a došel k závěru, že žádost se skládá ze dvou dotazů, kdy jedním dotazem je dotaz na osobu či osoby mající koncesní oprávnění pro provádění pyrotechnického průzkumu a druhým dotazem je dotaz na osobu či osoby mající oprávnění nebo průkaz pyrotechnika podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 119/2002 Sb., zákona o zbraních. Povinný subjekt tak učinil zejména s ohledem na svoji působnost k daným informacím, neboť nevede seznam osob s koncesním oprávněním pro provádění pyrotechnického průzkumu. Požadované informace se vztahují k působnosti Živnostenského úřadu. Vzhledem k tomuto rozhodl povinný subjekt ve výroku I. co do části ohledně „sdělení osoby či osob, které jsou držiteli koncesního oprávnění pro provádění pyrotechnického průzkumu“ o odložení této části žádosti, neboť se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu ve smyslu § 14 odst. 5 písm. c) zákona o informacích.
Povinný subjekt ve výroku II. část žádosti ohledně „sdělení osoby či osob, které jsou držiteli oprávnění nebo průkazu pyrotechnika podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 119/2002 Sb., zákona o zbraních“ odmítl a požadované informace neposkytnul.
Poskytnutí požadovaných informací žadateli by představovalo nepřiměřený zásah do soukromí dotčených osob s ohledem na čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), § 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a ustanovení § 8a zákona o informacích. V tomto případě je nutno aplikovat ustanovení § 8a zákona o informacích, neboť se vyžadované informace týkají osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a proto lze tyto údaje poskytnout jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. V souladu s ustanoveními § 5 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů je zřejmé, že povinný subjekt není oprávněn v tomto případě poskytnout požadované informace, neboť zde pro to není dán zákonný důvod. Povinný subjekt by se poskytnutím požadovaných informací dopustil správního deliktu dle § 45 zákona o ochraně osobních údajů, neboť by z jeho strany došlo k porušení ustanovení § 8a zákona o informacích ve spojení s ustanovením § 5 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů tím, že sdělením požadovaných informací, by neoprávněně zasahoval do soukromého a osobního života sdělení požadovaných informací nepřevyšuje zájem na ochraně soukromí.
V opačném případě by se jednalo o nespravedlivý a nepřiměřený zásah do práva na soukromí. Povinný subjekt tento názor zaujal s ohledem na odůvodnění žádosti, kde je uvedeno, že žadatel informace požaduje coby uchazeč o veřejnou zakázku s názvem „Odstranění staré ekologické zátěže na lokalitě hlavní závod společnosti PARAMO, a.s. Pardubice – etapa 1. A“. Vzhledem k tomuto povinný subjekt nespatřuje v žádosti žadatele veřejný zájem na poskytnutí informace, který by ospravedlnil zásah do soukromí dotčených osob, neboť je zřejmé, že se jedná o čistě soukromý zájem žadatele a tak je v této věci dán legitimní důvod omezující žadatelovo právo na svobodný přístup k informacím ve smyslu čl. 17 LZPS. Na základě shora uvedených skutečností proto povinný subjekt rozhodl tak, jak je ve výrocích tohoto rozhodnutí uvedeno.
1/2016
Dne 17. dubna 2016 jsme přijali písemnou žádost o poskytnutí informace dle zákona o informacích, v níž je požadováno sdělení:
Kolik trestních oznámení řešila Policie ČR Polička na konkrétní osoby? V jaké věci a s jakým policejním výsledkem a zda Policie ČR Obvodní oddělení Polička dvě nejmenované osoby.
Povinný subjekt žádost žadatele posoudil a žádost odmítl z důvodu ochrany soukromí výše zmíněných osob, vzhledem k tomu, že požadované informace mají povahu osobních údajů, kdy takovým údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Poskytnutí požadovaných informací žadateli by představovalo nepřiměřený zásah do soukromí jmenovaných osob s ohledem na čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), § 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“) a ustanovení § 8a zákona o informacích. V tomto případě je nutno aplikovat ustanovení § 8a zákona o informacích, neboť se vyžadované informace týkají osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a proto lze tyto údaje poskytnout jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. V souladu s ustanoveními § 5 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů je zřejmé, že povinný subjekt není oprávněn v tomto případě poskytnout požadované informace, neboť zde pro to není dán zákonný důvod. Povinný subjekt by se poskytnutím požadovaných informací dopustil správního deliktu dle § 45 zákona o ochraně osobních údajů, neboť by z jeho strany došlo k porušení ustanovení § 8a zákona o informacích ve spojení s ustanovením § 5 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů tím, že sdělením požadovaných informací, by neoprávněně zasahoval do soukromého a osobního života subjektu údajů. Povinný subjekt s ohledem na čl. 4 odst. 4 LZPS při rozhodování o žádosti rovněž zhodnotil žadatelovo právo na svobodný přístup k informacím ve smyslu čl. 17 LZPS v kontextu s ochranou soukromí jmenovaných osob dle čl. 10 LZPS. Vzhledem k principu proporcionality a racionality povinný subjekt došel k závěru, že v daném případě je vhodné a potřebné chránit soukromí jmenovaných osob, neboť zájem na sdělení požadovaných informací nepřevyšuje zájem na ochraně soukromí a proto není dán legitimní zájem veřejnosti na prolomení práva na ochranu soukromí. V opačném případě by se jednalo o nespravedlivý a nepřiměřený zásah do práva na soukromí. Povinný subjekt tento názor zaujal s ohledem na skutečnost, že jmenované osoby nejsou příjemci veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o informacích a ani nejsou veřejně činnými osobami, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy. Povinný subjekt v tomto spatřuje legitimní důvod omezující 3 žadatelovo právo na svobodný přístup k informacím ve smyslu čl. 17 LZPS.