Policie České republiky  

Přejdi na

Pomáhat a chránit


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
hl. m. Praha název

Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy

Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Kancelář ředitele

Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve které se domáhal poskytnutí následujících informací: 1. který státní orgán či úřad dozoruje činnost oddělení PČR Stodůlky, Praha 5 2. zda vyšetřovatel vyšetřující podání má právo odmítnout sdělit důvod svého rozhodnutí ve věci, a to podávající osobě 3. zda osoba podávající oznámení, která nerozumí v dostatečné míře česky má právo požádat PČR o zajištění přítomnosti tlumočníka - překladatele v průběhu podání oznámení či v průběhu podání doplňujících informací 4. jaké právo má osoba podávající oznámení o možném spáchání trestného činu v případě, pokud nesouhlasí s výsledkem nebo průběhem šetření PČR 

Žadateli bylo sděleno následující:
ad 1) Místní oddělení Stodůlky v přípravném řízení dozoruje příslušný státní zástupce, ve správním řízení je odvolacím orgánem jeho nadřízený správní orgán a v přestupkovém řízení se nejedná o dozor činnosti, ale o kontrolu postupu dle příslušného zákona zejména zákona č. 250/2016 Sb., v platném znění o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, kterou je oprávněn vykonávat nadřízený nebo útvary pověřené kontrolou.
ad 2) V případě vydání písemného rozhodnutí je jeho obsahem vždy označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, den a místo rozhodnutí, výrok usnesení s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a poučení o opravném prostředku. V odůvodnění je třeba, jestliže to přichází podle povahy věci v úvahu, zejména uvést skutečnosti, které byly vzaty za prokázané, důkazy, o něž se skutková zjištění opírají, úvahy, jimiž se rozhodující orgán řídil při hodnocení provedených důkazů, jakož i právní úvahy, na jejichž podkladě posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona.
ad 3) Zákon 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (trestní řád) stanoví, že orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Přibrání tlumočníka je uvedeno v ust. § 28 trestního řádu.
ad 4) V případě oznamovatele činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení. Opravným prostředkem v rámci trestního řízení je stížnost, viz § 141 trestního řádu. Dále je možnost využití věcně i místně příslušných kontrolních orgánů na postup Policie ČR.

vytisknout  e-mailem