Norské fondy 2009 - 2014
Program CZ14 – Spolupráce v rámci Schengenu v boji proti přeshraniční a organizované trestné činnosti, včetně nezákonného obchodování s lidmi a migraci zločineckých skupin
- PŘEDEM DEFINOVANÉ PROJEKTY PROGRAMU CZ14:
- Projekt č. 1 - Schengenská spolupráce a potírání příhraniční kriminality
- Projekt č. 2 – Vybudování Národní kontrolní autority (NKA)
- Projekt č. 3 – Posílení systému automatizované kontroly e-Pasu na mezinárodních letištích (e-Gate)
- Projekt č. 4 – Aplikace geografického informačního systému Policie České republiky v přímém výkonu služby
- Projekt č. 5 – Zajištění jednotné platformy pro vytěžování dat z informačních systémů Policie České republiky
- Projekt č. 6 – Zavádění policejních specialistů v oblasti policejní práce ve vztahu k minoritní skupině Romů v sociálně vyloučených lokalitách
- English version
Mgr. Pavlína Bulínová
Praha 1. listopadu 2015
Školení příslušníků krajských ředitelství Policie ČR financované z prostředků Norských fondů
Jedním ze základních záměrů projektu NFM, CZ-14, PDP-1 bylo soustředit aktualizovaný přehled o existujících či chystaných společných nástrojích a systémech EU v oblasti prosazování práva a spravedlnosti a prezentovat soubor prezentací vážících se k tomuto tématu účastníkům školících aktivit projektu. Tento cíl se daří postupně realizovat a v těchto dnech se začínají rozjíždět série pěti školících aktivit, určených pro pět stovek účastníků ze všech krajských ředitelství Policie ČR, které se budou odehrávat v různých koutech České republiky (Liberec, Plzeň, Brno, Přerov a Beroun).
Na úvod jsou představeny činnosti samotného odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia České republiky (dále také OMPS PP ČR), které plní v mezinárodním kontextu roli tzv. SPOC (Single point of contact). Mezi jeho základní činnosti lze považovat především aktivity v oblasti mezinárodního pátrání prováděného prostřednictvím Schengenského informačního systému druhé generace (zajišťuje evropská síť pracovišť zvaných SIRENE) a příslušných pátrací systémů a aplikací provozovaných Generálním sekretariátem mezinárodní organizace kriminální policie INTERPOL. Při této příležitosti nelze nezmínit zásadní a pozitivní roli justičního opatření nazývaného Evropský zatýkací rozkaz, který jednoznačně prokázal svoji účinnosti v kombinaci s mezinárodním policejním pátráním. Pro dotvoření komplexní představy účastníků je rovněž představen seznam všech národních dotazovacích a lustračních nástrojů a systémů, které zajišťují příslušníkům Policie ČR přístup k těmto záznamům.
Další činností OMPS PP ČR je provádět výměnu relevantních kriminálně policejních informací mezi národními ústřednami organizace Interpol (v celosvětovém měřítku je jich aktuálně zřízeno 190 na všech obývaných kontinentech světa) a komunikaci národní jednotky EUROPOL jak s ústředím Evropského policejního úřadu v Haagu tak mezi jednotlivými evropskými protějšky. Pravidla a principy této vzájemné komunikaci a výměny informací jsou v rámci EU popsána v tzv. Švédské iniciativě (viz Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 960/2006). Dalším postupně rozvíjejícím se nástrojem EU na centrální úrovni v oblasti výměny policejní informací je tzv. „Prümská spolupráce“ vyplývající z rozhodnutí Rady EU č. 615 a 616/2008, která usnadňuje a urychluje možnosti porovnávání profilů DNA a otisků prstů mezi členskými státy EU.
Mezi další společné formy spolupráce realizované na OMPS PP ČR patří další tzv. původní schengenská kompenzační opatření spočívající v možnosti policejních orgánů provádět tzv. přeshraniční pronásledování a přeshraniční sledování. Tyto úkony lze považovat za projevy regionální spolupráce na základě čl. 89 Smlouvy o fungování EU. Pokud tedy nadále zůstaneme na regionální a přeshraniční úrovni patří mezi další činnosti OMPS PP ČR pravidelně komunikovat a metodicky koordinovat činnosti šesti historicky etablovaných středisek policejní a celní spolupráce (anglická zkratka PCCC), která vznikala v souladu s ustanovením čl. 39 Schengenské prováděcí úmluvy, na základě uzavíraných mezinárodních smluv o policejní spolupráci se státy sousedícími s ČR. Přínos těchto společných policejních center pro zrychlení přeshraniční výměny informací, kterých je v celé EU více jak čtyři desítky, lze hodnotit jednoznačně pozitivně a v rámci probíhajícího projektu, mají jejich zástupci příležitost prezentovat svoji činnost účastníkům školení.
Účastníkům školení se dostane informace o systému EUR-LEX (obdoba národního systému ASPI), který obsahuje i rejstřík konsolidovaných právních předpisů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí EU a obsahuje podrobné informace k drtivé většině z prezentovaných společných nástrojů a systémů EU (http://eur-lex.europa.eu/browse/directories/consleg.html).
Obecně lze konstatovat, že velká většina zmiňovaných společných nástrojů a systémů EU byla vyprojektována v rámci tří pětiletých plánů, které orgány EU připravily pro rozvoj účinné spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v letech 1999-2014 (1. 1999 – 2004 – tzv. Vídeňský akční plán Akční plán Rady EU a Komise EU o nejlepších způsobech provádění Amsterodamské smlouvy, 2. 2004 – 2009 – tzv. Haagský akční plán = Akční plán Rady EU a Komise EU o posílení svobody, bezpečnosti a práva v EU a konečně 3. Tzv. Stockholmský akční plán pro poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům realizovaný v letech 2010-2014). Vedle toho vytvořila Evropská komise Strategii vnitřní bezpečnosti EU 2010-2014, zahrnující takové instrumenty jako je tzv. politický cyklus EU (výsledek analýz a plánování) v boji proti závažné a organizované trestné činnosti v praxi realizovaný na platformě tzv. EMPACT (European Multidisciplinary Platform against Criminal Threats)
Za následovníka výše zmíněných víceletých plánů a strategie vnitřní bezpečnosti lze pak do jisté míry považovat Evropský přijatý Evropskou komisí koncem dubna 2015.
Dále byli účastníci stručně seznámeni s existencí některých evropských agentur
- Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů, Tallinn (eu LISA)
- Evropský policejní úřad, Haag (Europol)
- Agentura na ochranu vnějších hranic, Varšava (Frontex)
- Evropská policejní akademie European Police College, Budapešť (CEPOL)
a plněním jejich specifických úkolů v rámci pomoci členských států EU v oblasti prevenci a boji proti závažné přeshraniční kriminalitě.
Součástí přednášek je i stručné představení základních systémů a nástrojů EU, které jsou používány v oblasti azylové, migrační politiky a cizinecké policejní agendy.
Společné nástroje a systémy azylové a migrační politiky prodělávají v souvislosti s probíhající tzv. uprchlickou krizí, tedy putováním obyvatelstva ze zemí tzv. blízkého a středního východu napříč schengenským prostorem nebývalou zatěžkávající zkoušku. Zde máme na mysli zejména azylový proces EU, který byl původně rovněž z jedním schengenských kompenzačních opatření, ale aktuálně je nazýván jako Dublin III (od přijetí novelizovaných právní aktů na úrovni EU v r. 2013), IS EURODAC, který je jedním z nejstarších společných systémů EU a je primárně určen na předcházení zneužívání azylové procedury v členských státech EU.
Pravidla a okolnosti překračování jak vnějších hranic EU (schengenského prostoru) tak i možností zavedení dočasné kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru ošetřuje tzv. Schengenský hraniční kodex (viz Nařízení Rady EU č. 586/2006 ve znění pozdějších předpisů). Do této kategorie nástrojů lze zahrnout i tzv. Společný vízový kodex (Nařízení Rady EU č. 810/2009), Visa information system a s ním související systém na provádění konzultací v rámci rozhodování o udělení schengenského víza (konzultace VISION, které mají být nahrazeny formou tzv. VISMail 2).
Mezi další nástroje usměrňující zjištěné nežádoucí projevy migrace cizinců třetích států na území EU pomáhají usměrňovat opatření uvedená v tzv. návratové směrnici EU (Směrnice EU č. 115/2008), uzavřené readmisní smlouvy mezi členskými státy, vzájemné uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (viz např. záznamy v SIS II dle čl. 24 Nařízení EU č. 1987/2006), tranzity za účelem vyhoštění leteckou cestou (Směrnice Rady EU č. 110/2003), nástroj API (Směrnice EU č. 2004/82 o předávání předběžných informací o cestujících leteckými dopravci orgánům kontroly hranic) a v neposlední řadě i systém FADO (False & Authentic Documents Online), obsahující specimeny cestovních dokladů a dokladů totožnosti včetně informací o technikách používaných při padělání dokladů.
Významnou roli v této oblasti hraje evropská agentura FRONTEX, která mimo analytické výstupy a koordinační opatření vyvinula a nasadila do provozu infomační systém EUROSUR (viz nařízení Rady EU č. 1052/2013). Jedná se o systém určený pro monitorování, odhalování, identifikace a sledování a předcházení nedovoleného překračování hranic, odhalování nelegální migrace a zadržování osob, předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti a to i formou tzv. situačních obrazů.
Vedle toho v současné době pokračují na úrovni zainteresovaných pracovních orgánů Rady EU přípravy na dokončení projektu, který dostal název Smart Borders (Chytrá hranice). V zásadě jde o snahu doplnit ke stávajícím systémům a nástrojům další dva nové, které by měli zacelit zbývající nepokryté činnosti. Jedná o kombinaci dvou systému s rozdílným účelem: EES (EntryExit system) a RTP - Registred traveller programme (Program pro registrované cestující). Prostřednictvím EES, bude možné automatizovaně zaznamenávat místa a doby vstupu a výstupu, celkovou délku pobytu cizince na území EU, provádět efektivnější kontroly občanů třetích zemí, včetně možností identifikace osob na základě biometrických indikátorů. Systém RTP by pak měl usnadnit často cestujícím cizincům ze třetích zemí do schengenského prostoru, aby se mohli předem zaregistrovat a být při vstupu pomocí automatizovaných bran zjednodušeně kontrolováni za pomoci biometrických údajů
Jelikož se ve většině výše uvedených společných nástrojů a systémů EU jedná o rozvíjení původních schengenských kompenzačních opatření, je zájmem ústředních orgánů EU, pravidelně a průběžně kontrolovat, jak jsou jednotlivá opatření naplňována v jednotlivých členských státech, sledovat a aktualizovat doporučení a stanovit pravidla nejlepší praxe. K tomuto záměru slouží schengenský hodnotící mechanismus, který byl v r. 2013 modernizován (viz nařízení Rady EU č. 1053/2013), aby reflektoval současné požadavky.
Další skupinou prezentovaných nástrojů jsou ty, které jsou určeny k předcházení páchání rozsáhlých podvodů, korupce, praní špinavých peněz a monitorování podezřelých převodů finančních prostředků. Mezi tyto pak lze zařadit zejména činnost úřadů pro vymáhání majetku (ARO – viz Rozhodnutí Rady EU č. 2007/845/SVV), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), FIU (Financial Intelligence Units – finančně zpravodajských jednotek) složek fungujících v rámci EU v souladu se směrnicí Rady EU č. 2005/60/ES a zároveň v celosvětovém měřítku v rámci neformální spolupráce tzv. Egmont Group, odborná a z iniciativy členských států vytvořená expertní síť CARIN - Camden Assets Recovery Inter-Agency Network. Svůj vliv v rámci členských států EU má i Skupina států proti korupci (Group of States against Corruption - GRECO) - otevřený mechanismus sledování boje proti korupci nebo Výbor expertů Rady Evropy pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (tzv. Moneyval). Obě posledně jmenované uskupení byly vytvořeny v rámci mezivládní organizace Rady Evropy (pozn. přes pojmovou podobnost se nejedná o orgán EU), kde však členskou základnu mimo jiných evropských států tvoří prakticky všechny členské státy EU.
Rada Evropy, orgán fungující v evropském prostoru od r. 1949 doposud přijal a vydal více jak dvě stovky úmluv (viz: http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list), které ošetřují různé oblasti fungování a spolupráce mezi státy, které je mohou ratifikovat a zavazovat se tak ke koordinované spolupráci. Mezi těmito úmluvami, které ČR ratifikovala, lze hledat zdroje námětů a možnosti pro mezinárodní policejní a justiční spolupráce.
V rámci této pasáže se sluší neopomenout nástroje a formy spolupráce určené pro výměnu informací a předcházení teroristicky laděných skutků. Do této kategorie patří v r. 2007 zřízení funkce protiteroristického koordinátora EU, který koordinuje, monitoruje a předkládád politická doporučení k provádění strategie EU pro boj proti terorismu, dlouhodobě chystaný systém PNR (Passenger Name Records), či program TFTP (Terrorist Finance Tracking Programme), sloužící ke sledování financování terorismu, v r. 2011 vytvořenou síť odborníků s cílem usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů a zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN - Radicalisation Awareness Network) nebo v r. 2015 v rámci EURUOPOL zřízena EU IRU (European Union Internet Referral Unit) zaměřená na boj proti teroristické propagandě a souvisejících nebezpečných a extremistických aktivit odehrávajících se na Internetu.
Jako další možnosti spolupráce na úrovni EU, byly prezentovány další nástroje EU používané v oblasti mezinárodní policejní spolupráce, mezi které patří např. směrnice Rady EU zkráceně nazývaná Data retention (Směrnice Rady EU č. 2006/24) sloužící k možnostem využívat informace o telekomunikačním provozu zájmových subjektů, rámcové rozhodnutí Rady EU 2002/465) o možnostech využití společných vyšetřovacích týmů (JIT – Joint Investigation team).
Samostatnou kapitolou v souvislosti s prohlubující se závislostí civilizace (minimálně té euroatlantické) na Internetu, jsou aktivity EU v boji proti kybernetickému zločinu. Zde stojí za zmínku připomenout například založení EC 3 - European Cybercrime Centre v rámci Europolu, které má sloužit pro oznamování počítačové trestné činnosti nebo přijetí a aplikace Směrnice Rady EU č. 40/2013 o útocích na informační systémy.
Vedle výše uvedených nástrojů a systémů podporovaných takzvaně ze shora vzniklo v rámci mezioborové spolupráce policejní orgánů v rámci EU i uskupení, jejichž smyslem je vyměňovat si specifické odborné zkušenosti. Zde máme na mysli například:
- AQUAPOL - spolupráce policejních složek působících na vodních tocích a při pobřežích
- RAILPOL - spolupráce policejních složek působících na železnicích
- TISPOL – spolupráce policejních složek zabývajících se bezpečností silničního provozu
- AIRPOL- spolupráce policejních složek, které mají na starost bezpečnost letecké dopravy (tzv. air marshal)
- KYNOPOL – spolupráce složek provozujících služební kynologii
Jako jistou kvalitativní protiváhu k nástrojům mezinárodní policejní spolupráce, jejichž hlavním smyslem je výměna operativních a relevantních kriminálně policejních informací, byly prezentovány i vybrané nástroje mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, která jsou určeny pro získávání důkazů v trestních věcech V právních řádech jednotlivých členských států EU lze vystopovat dva rozdílné typy nástrojů a pravidel pro získávání důkazů v trestních věcech.
1) Nástroje založené na zásadě vzájemné pomoci (jde především o historicky ratifikované Úmluvy přijímané na půdě Rady Evropy, kde jako typický příklad mohou sloužit Evropská úmluva Rady Evropy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z r. 1959, nebo Úmluvu Rady Evropské unie o vzájemné pomoci v trestních věcech z r. 2000, bilaterální smlouvy apod.)
2) Nástroje založené na zásadě vzájemného uznávání, tedy modernější nástroje vznikající postupně v rámci postupující integrací a spolupráci mezi členskými státy EU. Mezi tyto nástrojem můžeme počítat například:
- Evropský zatýkací rozkaz (Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2002/584)
- Evropský zajišťovací příkaz (Rámcové rozhodnutí Rady č. 2003/577)
- Evropský konfiskační příkaz (Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2006/783)
- Evropský důkazní příkaz (Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2008/978)
- Vzájemné uznávání rozsudků v trestních věcech a předávání vězňů (Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2008/909
- Evropský ochranný příkaz (Směrnice Rady EU č 2011/99)
- Vzájemné uznávání peněžitých trestů a pokut (Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2005/214) vztah a návaznost ke Směrnici R EU č. 2011/82/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních přestupcích)
- Evropský vyšetřovací příkaz (ve fázi příprav - r. 2017?)
- očekávané zřízení Úřadu evropského prokurátora (European Public Prosecutor's Office – patří do agendy české eurokomisařky)
Za základní národní právní normu v České republice obsahující odkazy a implementaci výše uvedených evropských nástrojů lze považovat zákon o mezinárodní justiční spolupráci č. 104/2013 Sb.
Jinak soudci a státní zástupci (prokurátoři) členských států EU mají možnost využívat a čerpat odborné i praktické informace v Evropské justiční sítě (EJN – viz: http://www.ejn-crimjust.europa.eu/ejn/).
Za účelem zvýšení efektivity mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech v rámci EU v oblasti vyšetřování a stíhání závažné přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu byla zřízena Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust), se sídlem v nizozemském Haagu. Skládá se především z národních členů, tj. státních zástupců, soudců či policejních úředníků s obdobnými pravomocemi, jejichž úkolem je podporovat koordinaci stanovený okruh případů vyšetřování trestních řízení vedených v jednotlivých členských státech.
Do oblasti spolupráce justičních orgánů lze zahnout i vývoj a používání evropského informačního systému rejstříků trestů ECRIS (viz Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2009/316). Ten složí členským státům pro standardizovanou elektronickou výměnu informací o pravomocných odsouzeních.
V průběhu školení byly zmíněny i činnosti, které v evropském měřítku zastává ministerstvo dopravy ČR. Zde máme na mysli zejména národní zprovoznění softwarové aplikace používané pro Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris – součást již výše zmíněných tzv. Prümské spolupráce). Tato softwarová aplikace je základem pro výměnu dalších údajů mezi ministerstvem dopravy a členskými státy EU v oblasti výměny informací o přeshraničním vymáhání dopravních přestupků (zkráceně běžně označované jako tzv. CBE - cross-border exchange of information on road safety related traffic offences – viz Směrnice Rady EU č. 2011/82) a dále ohledně výměny údajů o řidičských průkazech (tzv. RESPER - Réseau permis de conduire viz Směrnice Rady EU č. 2006/126).
Závěrem se sluší zmínit o vzájemné pomoci a mezinárodní spolupráci mezi celními správami členských států EU, neboť některé z jejich činností jsou považovány jako úkony orgánů činných v trestním řízení při prosazování práva. Základním právním rámec spolupráce a pomoci pro účely trestního řízení lze spatřovat v ustanovení Úmluvy Neapol II (viz Úmluva ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami (viz SMZV č. 50/2009 Sb.m.s). Jisté úkoly jsou pro celní orgány upraveny i v bilaterálních „policejních“ smlouvách o spolupráci, dvoustranných smlouvách o právní pomoci ve věcech trestních.
Na základě evropského předpisu o vzájemné „administrativní“ pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Evropskou komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (viz Nařízení Rady (ES) č. 515/97) vznikl celní informační systém (CIS) obsahující mimo jiné i informace o firmách a konkrétních osobách, u nichž existuje podezření, nebo které byly shledány vinnými z páchání trestné činnosti (tzv. Customs Files Identification Database - FIDE). Případy závažného porušení celních předpisů je možné hlásit na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a v rámci jeho koordinace připadají v úvahu i společné celní operace (Joint Customs Operations), které umožňují řešit přeshraniční trestnou činnost v celní oblasti.
Mapa společných center
Autor: Mgr. Ivo Malecha
Školení příslušníků Policie ČR financované z prostředků Norských fondů v Telči
Ve dnech 6. - 8. října 2015 se v malebném městě Telči konalo specializační školení pro vybrané příslušníky Policie ČR. Hlavním tématem bylo stanovení pravidel pro překračování vnějších hranic schengenského prostoru pomocí cizineckých, migračních a azylových nástrojů a vytvoření přehledu cizinců z třetích států putujících napříč státy EU.
Školení na výše uvedené téma se shodou okolností odehrálo v době, kdy byla veřejnost informována prostřednictvím sdělovacích prostředků o nebývale silné migrační vlně přicházející ze zemí blízkého a středního východu.
Program školení obsahoval tzv. Schengenský právní balíček z r. 2013 obsahující legislativní úpravy některých nařízení Rady EU (Schengenského hraničního kodexu, systém EURODAC a nového schengenského hodnotícího mechanismu), dále pak Schengenský akční plán České republiky pro období let 2014-2020, představení činnosti příslušného odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR v oblasti vízové politiky a v neposlední řadě prezentaci vízového informačního systému a pracoviště VISION prověřující žádosti o udělení víz.
Součástí programu byla také prezentace činnosti imigračního oddělení odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, které se ve spolupráci s ředitelstvím služby cizinecké policie podílí na řešení současné migrační krize a jejích dopadů na ČR, dostalo se i na otázku readmisních dohod a způsobu realizace tzv. návratové politiky.
V rámci školení rovněž došlo na představení technických aspektů fungování a provozování národních řešení společných velkých evropských systémů v ČR. Prezentován byl například Schengenský informační systém druhé generace, jehož prostřednictvím probíhá pátrání po hledaných osobách a věcech v rámci evropského prostoru, vízový informační systém shromažďující informace o držitelích tzv. schengenských (krátkodobých) víz, dále systém EURODAC, který usnadňuje vyřizování žádostí o azyl v zemích EU a předchází zneužívání azylového řízení a konečně systém EUROSUR, který pomáhá monitorovat aktuální dění a trendy na vnějších hranicích a teritoriích EU. Současně byli posluchači informováni o aktuálním obsahu a programu jednání příslušných pracovních skupin evropské agentury eu-LISA (provoz a rozvoj velkých evropských informačních systémů).
V dalším bloku byl představen balíček opatření tzv. Smart borders package (pracovní název „inteligentní hranice“) obsahující připravovaný projekt a informace o systémech Entry Exit systém (správa vnějších hranic EU a boj proti nedovolenému přistěhovalectví) a RTP (Registered Traveller Program - rychlejší odbavení cestujících opakovaně a často přijíždějících do zemí EU).
Účastníkům školení byl také představen systému FADO (False & Authentic Documents Online) a jeho internetová verze PRADO, které poskytují odborníkům i laické veřejnosti informace o podobě používaných dokladů členských států EU a některých třetích zemí a také souhrnné informace o okolnostech falšování a pozměňování dokladů totožnosti.
Prezentovány byly také aktuální úkoly v oblasti migrační politiky a činností evropské agentury Frontex (agentura pro koordinaci operativní spolupráce na vnějších hranicích Evropské unie).
Závěrečný den byl představen nově vzniklý útvar služby cizinecké policie nazvaný Národní situační centrum ochrany hranic a dva aktuálně probíhající významné projekty (financové Norskými fondy) – „Vybudování Národní kontrolní autority“ a „Posílení systému automatizované kontroly e-Pasu na mezinárodních letištích (e-Gate)“. Oba projekty jsou zaměřené kontrolu biometrických údajů v cestovních dokladech a lustraci jejich držitelů.
Autor: Mgr. Ivo Malecha