Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
K úkonům policistů
Žadatel zažádal o informace k úkonům, které policisté činí
Dotaz a odpověď:
1. Zda měl policista ... v pracovním plánu pro den ..., aby vypracoval a následně poslal na Č... podnět na moji osobu?
2. Zda je běžnou praxí policistů PČR posílat na osoby podněty, které nenáleží do jejich dikce?
3. Patří do dikce policisty ... vyřizovat záležitosti v dikci ústředny tísňové linky 158?
4. Je možné, aby si v pracovní době policisté v tomto případě policista ... vyřizovali své soukromé záležitosti,např. Odesílání podnětů na osoby, které na ně podávají stížnosti které jsou následně shledány jako důvodné?
5. Platí stejné zákony, jak pro občany, tak pro policisty PČR?“
Tímto Vám poskytujeme informace ke všem bodům žádosti:
Odpověď k bodu č. 1:
Policisté nevykonávají služební činnosti podle „pracovního plánu“. V rámci služby plní úkoly, které vyplývají z právních předpisů, interních aktů řízení a z jejich konkrétního služebního zařazení, přičemž není předem přesně stanoven harmonogram plnění těchto úkolů. Odráží to samotnou podstatu těchto činností, jelikož nelze předvídat četnost a charakter podaných (trestních) oznámení, doručených dokumentů, spáchaných protiprávních jednání, apod. „Pracovní plán“ je proto pro povinný subjekt neexistující pojem.
Podle § 3 odst. 3 InfZ je informací jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Dále je v § 2 odst. 4 InfZ uvedeno, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Judikatura se vyjádřila i k informacím neexistujícím, kdy např. v rozsudku 2 As 71/2007-56 Nejvyšší správní soud připustil tzv. faktický důvod, pro který povinné subjekty nemohou poskytnout požadovanou informaci, a to je případ, pokud povinný subjekt požadovanou informaci nemá. Dotaz v tomto bodě je typickým příkladem takovéto neexistující informace, kterou povinný subjekt nedisponuje, ale ani nemá povinnost disponovat. Z žádného právního předpisu ani interního aktu řízení pro něj nevyplývá povinnost takovýto „pracovní plán“ vést.
Odpověď k bodům č. 2 a 3:
Povinnost oznamovat přestupky příslušným správním orgánům, pokud k jejich projednání není policejní orgán sám příslušný, vyplývá přímo z § 73 a § 74 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Běžně takováto oznámení přestupku zasílají příslušným správním orgánům jednotlivá obvodní oddělení Policie ČR. Může se jednat o jakýkoliv přestupek, který je upraven v některém speciálním zákoně, např. i v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Sám uvádíte příklad zaslaného „podnětu“ ... úřadu, který se týkal „ústředny tísňové linky 158“. Po oznámení přestupku je již zcela na příslušném správním orgánu, jak s došlým oznámením naloží.
Odpověď k bodu č. 4:
K první části Vašeho dotazu „Je možné, aby si v pracovní době policisté v tomto případě policista ... vyřizovali své soukromé záležitosti“ uvádíme, že to možné není. Ke druhé části dotazu „např. Odesílání podnětů na osoby, které na ně podávají stížnosti které jsou následně shledány jako důvodné?“ a s ohledem na již výše uvedené uvádíme, že činnost spočívající v oznámení přestupku nemůže být považována za soukromou záležitost, ale jde o plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 250/2016 Sb. Co se týče Vámi zmiňovaných podaných stížností, tyto nemohou mít vliv na jednání policisty, který je povinen postupovat v souladu s právními předpisy a interními akty řízení.
Odpověď k bodu č. 5:
Policisté stejně jako ostatní občané jsou vázáni jedním právním řádem České republiky, nicméně pro policisty vyplývají z právních předpisů určité povinnosti, omezení či oprávnění, které odrážejí specifikum služebního poměru a činnost Policie ČR jakožto ozbrojeného bezpečnostního sboru.