JUDr. Josef Palivec, básník, překladatel a diplomat (7. 10. 1886 - 30. 1. 1975)
Josef Palivec se narodil ve Švabíně u Zbiroha v rodině vrchního kočího Colloredo-Mansfeldů Josefa Palivce.
Jeho matka Marie, rozená Muchová, byla vzdálenou příbuznou Alfonse Muchy. Studoval v Plzni a v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1919 byl ve službách ministerstva zahraničí a z jeho pověření působil nejprve v Ženevě a pak až do roku 1930 v Paříži na čs. vyslanectví. V roce 1928 mu byl udělen Řád čestné legie.
Josef Palivec byl dvakrát ženatý, jeho první ženou byla francouzská malířka Stephanie Guerzoniová. Toto manželství bylo rozvedeno a jeho druhou ženou se roku 1930 stala Helena Čapková, sestra bratří Čapků.
Josef Palivec byl pronásledován a vězněn jak během nacistické okupace tak v době vlády komunistického režimu.
V zimě roku 1944 byl zatčen gestapem a obviněn ze spojení s Londýnem a ze styků s komunisty. Josef Palivec se totiž podílel na podpoře odboje, demokratických skupin, které v rámci snah o dosažení jednoty jednaly i s komunisty.
Po válce v roce 1949 byl opět zatčen a tentokrát obviněn komunistickou mocí ze styků s cizí mocí s úmyslem zničit lidově demokratické zřízení. Byl odsouzen na 20 let vězení, k peněžité pokutě 50000, konfiskaci majetku a ke ztrátě čestných práv občanských.
Na žádost 42 českých spisovatelů z října 1953 mu byl trest snížen na 10 let a prominut zbytek peněžitého trestu. V roce 1969 byl sice rehabilitován, ale již v roce 1971 byla rehabilitace zrušena.
Josef Palivec zemřel v roce 1975 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. V roce 1992 mu byl udělen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.
Mgr. Michael Nosek, Ph. D.
6. 10. 2023