Národní protidrogová centrála SKPV PČR
Josef VAŇÁSEK
Šéf prvního specializovaného útvaru na úseku boje proti drogám v naší republice. Vrchní policejní rada, se narodil 1. listopadu 1877 v pražské části Holešovice Velké.
- STUDENTSKÁ LÉTA 1883 - 1904
- VE STÁTNÍ SLUŽBĚ U PRAŽSKÉHO POLICEJNÍHO ŘEDITELSTVÍ V OBDOBÍ 1904-1918
- EXPOZITURA PRAŽSKÉHO POLICEJNÍHO ŘEDITELSTVÍ VE ŠKODOVÝCH ZÁVODECH V PLZNI.
- POLICEJNÍ ŘEDITELSTVÍ V PRAZE V SAMOSTATNÉM ČESKOSLOVENSKU 1918 – 1938
- ŠÉF ŽELEZNIČNÍ POLICIE
- JOSEF VAŇÁSEK – KRIMINALISTA, VYŠETŘOVATEL REPREZENTANT ČESKOSLOVENSKÉ POLICIE
- ÚSTŘEDNA PRO POTÍRÁNÍ NEDOVOLENÉHO OBCHODU S OMAMNÝMI PROSTŘEDKY V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE
- PŘEDNOSTA BEZPEČNOSTNÍHO ODDĚLENÍ. 1930 – 1938
JOSEF VAŇÁSEK, který se vypracoval na mimořádně schopného policejního úředníka, se pro svoje mimořádné kriminalistické znalosti stal zástupcem přednosty bezpečnostního oddělení, ministerského rady Josefa Knotka. Hned po převratu organizoval bezpečnostní službu, směřující k potlačení velikých a velice četných krádeží na železnici. Stal se šéfem železniční policie.
Jedním z problémů, který si do vínku přineslo svobodné Československo, byly krádeže na železnici. V roce 1919 vzrostly železniční krádeže natolik, že byla ohrožena čest a dobré jméno nové republiky. Nové železniční oddělení, které řešilo krádeže a podvody na železnicích na celém území Československé republiky, bylo součástí IV. bezpečnostního oddělení. Jeho šéfem se stal Josef Vaňásek.
Do nového oddělení byli zařazeni inspektoři Jan Augustin, Vojtěch Bláha. Bedřich Pudil a detektivové Jan Papež, Josef Milec, Jan Svoboda, Gustav Čermák, Václav Fischer, Stanislav Urban, Cyril Pitro, František Seidl a František Kosek.
Když 11. července 1923 podalo Předsednictvo ministerské rady Kanceláři prezidenta republiky návrh ministra vnitra na jmenování policejního rady Josefa Vaňáska vrchním policejním radou ad personam, opíralo se především o hodnocení jeho práce šéfa železničního oddělení. Vaňásek jest zástupcem přednosty bezpečnostního oddělení policejního ředitelství v Praze a organizoval hned po převratu bezpečnostní službu směřující k potlačení velikých a velice četných krádeží při provozu železničním podařilo se jeho bdělosti a energii stlačit tyto krádeže na míru nejmenší, čímž stát byl ušetřen povinnosti k náhradě značných škod. Ve své úřední povinnosti vyniká pílí, svědomitostí a spolehlivostí, přidělené mu práce sleduje neúnavně až k zdárnému výsledku.
Všeobecná kriminální ústředna zřízená u pražského policejního ředitelství v roce 1929 převzala železniční policii. V roce 1930 vyšetřovalo 7 inspektorů železničního oddělení 1 060 případů, vykonalo 249 domovních prohlídek a zatklo 283 osob pro železniční krádeže.
Autor textu: Miloš Vaněček, policejní historik
Fotografie zdroj: archiv Miloše Vaněčka