Identifikační úkony
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
- „Sdělení povinného, jak dlouho se uchovávají daktyloskopické, DNA a fotografické podklady; a to ty, získané jako identifikační úkony dle zákona o policii. Prosím i s citací relevantních předpisů.“
- „Sdělení povinného, po jaké době (a závisí-li to na odsouzení) může občan požádat o výmaz informací o své osobě. A o výmaz konkrétně jakých podkladů lze požádat.“
Policie České republiky žadateli poskytla následující odpověď:
K bodu 1.
Osobní údaje osob v souvislosti s identifikačními úkony (daktyloskopické otisky, obrazové záznamy, biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení, ale dále také tělesné znaky, informace o měření těla, zvukové a obdobné záznamy) jsou dle zákona č. 273/2008, o Policii České republiky (dále jen "zákon o policii") získávány v souladu s ustanovením § 65 zákona o policii pro účely budoucí identifikace u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osob, kterým bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, osob, jímž bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, nebo osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a jejichž svéprávnost je omezena. Identifikační údaje osob dle zákona o policii jsou dále zpracovávány v souladu s ustanovením § 63 odst. 4 zákona o policii a v souladu s ustanovením § 68 odst. 1, 5 zákona o policii.
V otázce uschovacích lhůt osobních údajů je policie povinna zpracovávat v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 zákona o policii jen takové údaje, které jsou nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. V souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zákona o policii je policie nejméně jednou za 3 roky povinna prověřit, zda jsou osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1 zákona o policii nadále potřebné pro plnění jejích úkolů.
Konkrétní postup při prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů v souvislosti s identifikačními úkony a stanovení jejich uschovacích lhůt je vyjádřen v Pokynu policejního prezidenta č. 275/2016, o identifikačních úkonech (dále jen "pokyn"). Pokyn současně jednoznačně vymezuje jednotlivé kategorie osob, ke kterým se prověřování potřebnosti a stanovení uschovacích lhůt vztahuje. K jednotlivým kategoriím jsou níže uvedeny uschovací lhůty osobních údajů, případně postup při prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů. Ve vztahu k předmětnému dotazu definuje uvedený pokyn následující kategorie osob:
1. osoba, která byla obviněna ze spáchání úmyslného trestného činu (dále jen „"obviněný"), nebo osoba, které bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu (dále jen "podezřelý"),
2. osoba, která se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu (dále jen "odsouzený"),
3. osoba, jíž bylo uloženo ústavní ochranné léčení nebo zabezpečovací detence (dále jen "osoba, jíž bylo uloženo ochranné léčení"),
4. osoba nalezená, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost je omezena (dále jen "osoba s omezenou svéprávností"),
5. osoba, která odmítla nebo nemůže prokázat svoji totožnost, s výjimkou osoby, u níž jsou identifikační úkony prováděny podle právních předpisů (dále jen "osoba neznámé totožnosti"),
6. mrtvola neznámé totožnosti, část lidského těla neznámé totožnosti nebo kosterní nález neznámé totožnosti (dále jen "mrtvola neznámé totožnosti").
Za účelem prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů má policie pokynem stanovenou informační povinnost o rozhodnutích, která mají na další zpracování osobních údajů vliv. Přílohou č. 7 pokynu je stanoven přehled rozhodnutí, která mají vliv na likvidaci osobních údajů nebo na jejich další zpracování. Pokud mají být podle přehledu rozhodnutí osobní údaje zlikvidovány, prověřuje policie, zda existuje jiný důvod pro jejich další zpracování. Za nadále potřebné se v tomto smyslu považuje zpracování osobních údajů obviněného, podezřelého a osoby neznámé totožnosti, jejíž totožnost byla zjištěna, jestliže tato osoba byla v minulosti pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin (v takovém případě se již další prověřování potřebnosti neprovádí) nebo má v jiném trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin postavení obviněného nebo podezřelého (v takovém případě se prověření potřebnosti provádí znovu na základě rozhodnutí, kterým bylo toto jiné trestní řízení pravomocně skončeno). Prověřování potřebnosti se neprovádí u osob odsouzených, osob s uloženým ochranným léčením, osob s omezenou svéprávností a mrtvol neznámé totožnosti.
Uschovací lhůty uvedených kategorií osob jsou v souladu s pokynem stanoveny následovně:
U osoby obviněné nebo podezřelé, u které bylo provedeno prověření potřebnosti a bylo dle výše uvedeného postupu rozhodnuto, že její údaje jsou pro policii nadále potřebné, je uschovací lhůta osobních údajů stanovena do 100 let věku této osoby.
U osoby odsouzené, osoby, jíž bylo uloženo ochranné léčení a osoby, jejíž svéprávnost je omezena, je uschovací lhůta osobních údajů stanovena do 100 let věku této osoby.
U osoby neznámé totožnosti je uschovací lhůta stanovena na 20 let od provedení identifikačních úkonů. Pokud je totožnost osoby zjištěna, stanoví se uschovací lhůta na 3 roky od zjištění totožnosti a po uplynutí této lhůty je provedeno prověření, zda existuje důvod pro další zpracování. Pokud takový důvod existuje (dle výše uvedeného postupu pro prověřování potřebnosti), je uschovací lhůta osobních údajů stanovena do 100 let věku této osoby.
U mrtvoly neznámé totožnosti je uschovací lhůta stanovena na 100 let od provedení identifikačních úkonů. Pokud je totožnost mrtvoly neznámé totožnosti zjištěna, je uschovací lhůta osobních údajů stanovena na 3 roky od doplnění této totožnosti.
K bodu 2.
Právo na výmaz nebo opravu osobních údajů není právními předpisy omezeno, ani do rozsahu ani do lhůty.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 26. 11. 2019