Policie České republiky  

Přejdi na

Naším cílem je Vaše bezpečí


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Jihomoravský kraj název

Policie České republiky – KŘP Jihomoravského kraje

HODONÍN: Rady pro rodiče

  • Letní tábory
  • Jak odhalíte, že dítě bere drogy?
  • Šikana a vaše dítě
  • Děti a zbraně - prevence dětských zranění
  • Jak ochránit své dítě před drogou

Letní tábory

Letní tábory - desatero

Rady pro rodiče, kteří posílají děti na letní tábory:

                         

děti u táborákuděti u táboráku
                             

 

* zjistěte si, kdo tábor provozuje

* doprovoďte dítě na místo, odkud odjíždí na tábor a osobně je předejte vedoucímu oddílu

* zjistěte si přesnou adresu pobytu a termín návratu

* alespoň 2-3x napište dítěti pohled nebo dopis a vyžadujte i od dítěte informace o pobytu

* informujte se u hlavního  nebo oddílového vedoucího na programovou náplň tábora a věk, popřípadě kvalifikaci vedoucích

* pro dítě by měl být tábor součástí prázdninového programu. Dítě nesmí mít pocit, že je tam dáno za trest nebo z důvodu, že Vy například odjíždíte do zahraničí a dítě necháváte v ČR

* pokud dítě napíše o negativních zkušenostech ze svého pobytu ( např. nedostatek stravy, nadměrná fyzická zátěž, tělesné tresty apod.), prověřte tyto skutečnosti (osobní návštěva tábora, písemný dotaz na hlavního vedoucího)

* vybavte dítě dostatečným množstvím léků, které pravidelně užívá, a informujte o tom lékaře nebo zdravotní personál, který má být součástí vedení tábora

* informujte vedoucího oddílu o případných zdravotních omezeních dítěte, sdělte, zda je plavec, či neplavec

* po návratu dítěte z tábora si udělejte čas na povídání o průběhu celého pobytu, pokud dítě hovoří o negativních skutečnostech, prověřte si je

* dojde-li k nápadné změně chování, nechuť hovořit o pobytu, programu, kamarádech, vedoucích nebo jeví známky fyzických trestů - kontaktujte některé rodiče dětí ze stejného oddílu, jak na tento pobyt reagují jejich děti

* pokud dítě nechce o negativních skutečnostech s Vámi hovořit, obraťte se na odborníky ( např. na Linku bezpečí - 800 155 555, která je anonymní a bezplatná po celách 24 hodin denně)

* v závažných případech se obraťte na Policii ČR

 

Autorka: mjr. PhDr. Alena Plšková, Policejní prezídium ČR

                                                                             
                                                                                           nprap. Polášková Radka

 

Jak odhalíte, že dítě bere drogy?

JAK ODHALÍTE, ŽE DÍTĚ BERE DROGY?

10 RAD PRO RODIČE.

jedjed

 

 1. PROBLÉMY VE ŠKOLE
Nemusí se objevit hned zpočátku, dá se ale říci, že braní drog k potížím ve škole dříve nebo později nutně vede. Objevují se absence, zhoršuje se prospěch. V této fázi to ještě často nevypadá, že by v pozadí potíží byly drogy. Je nutno sledovat i další příznaky a celý obraz dávat trpělivě dohromady. Bohužel snaha o udržení dobrého prospěchu či o složení náročných zkoušek bývá důvodem k prvnímu drogovému experimentu.

2. ZTRÁTA PŮVODNÍCH ZÁJMŮ
Jde hlavně o původní časově i fyzicky náročné koníčky, jako je sport, nejrůznější aktivní umělecká činnost apod. Setkáváme se najednou s rezolutním odmítáním dříve oblíbené zábavy, kritika je vedena z pozice: „ Nemá to cenu “ atd.

3. ZMĚNA PŘÁTEL A PARTY
Nejde ani tak o vzhled a způsob vyjadřování, jako spíše o způsob trávení volného času. Pravidelné a velmi časté navštěvování diskoték a nočních klubů, které se stávají jedinou zábavou, výrazně zvyšuje riziko drogových experimentů. Organizované skupiny, nebo skupiny mládeže svázané silnou vnitřní ideologií, riziko drogových problémů snižují. Je zde nabízen alternativní systém hodnot, často drogy přímo odmítají. Je třeba, ale udržet míru, protože stejně rizikové jako drogy, jsou i do extrémů strukturovaná společenství-sekty.

4. ZMĚNA CHOVÁNÍ
Bez povšimnutí by neměly zůstat ničím neodůvodněné stavy nápadné veselosti, či aktivity. Za pozornost stojí zejména náhle vzniklá noční nespavost spojená s různým, často dosti nesmyslným kutěním a podobným konáním. Stejně tak jsou nápadné stavy skleslosti a opakující se depresivní rozklady. Nelze ovšem vyloučit, že podobné chování může být také projevem onemocnění.

5. SLABOST, SPANÍ PŘES DEN
Celkově klesající výkonnost, zhoršená koncentrace a hlavně náhlý spánek přes den, jsou možnými příznaky braní drog. Nápadné jsou tyto příznaky především v kombinaci s celkovou změnou životního stylu, která nastala v poslední době.

6. ZTRÁTA CHUTI K JÍDLU, HUBNUTÍ
Je to jeden z velmi nápadných příznaků braní tzv. stimulačních drog ( u nás především pervitinu). Tyto látky mají jako jeden z vedlejších účinků potlačení chuti k jídlu, takže hubnutí je zde přirozeným důsledkem. Pozor! To, že tyto příznaky nejsou přítomny, nemusí ještě znamenat, že o drogy nejde. Hubnutí je totiž charakteristické, alespoň zpočátku, pouze pro pervitin. Opiáty, nebo halucinogenní drogy se takto projevovat nemusí.

7. KOŽNÍ DEFEKTY
Jsou další z mozaiky příznaků, které mohou složit dohromady obraz braní pervitinu, resp. již vznikající drogové závislosti. Jde o stopy po škrábnutích a jiných sebepoškozeních, zejména na obličeji a hřbetech rukou.

8. MIZENÍ PENĚZ
Zpočátku nevšímavé mizení malých finančních částek. Rodinné finanční „ podvůdky“ se ale postupně mění ve stále zoufalejší snahu dítěte sehnat dostatek peněz na drogy a následují již odhalené krádeže peněz, či jiných cenných věcí. Předchází často prodej všeho cenného, co bylo ve  vlastnictví dítěte, včetně oblíbeného oblečení. Jde o příznak charakteristického prohlubování závislosti na drogách.

9. NÁLEZ STŘÍKAČEK, JEHEL A DROG
Zde je již situace jasná. Přesto se poměrně často stává, že rodiče v této situaci rádi uvěří vysvětlení, že „nádobíčko“ je někoho cizího, jen v úschově apod. Toto vysvětlení je sice možné, ale vysoce nepravděpodobné.

10. STOPY PO INJEKČNÍM VPICHU NA KONČETINÁCH
Zde není již o čem diskutovat.

  
injekce.gif injekce.gif
Zdroj: společnost Medea Kultur, MUDr. Jiří Presl


                                                                                     nprap. Polášková Radka

 

                                                         

 

Šikana a vaše dítě

RODIČE POZOR! ŠIKANA A VAŠE DÍTĚ.

Máte doma dítě školního věku?
Mluvíte s ním na téma dětská šikana?
Máte pocit, že Vašeho dítěte se to netýká?
Možná ano, ale co když to tak není?

 

Nejprve si řekneme, co to vlastně šikana je.

- je to jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí

- zahrnuje jak fyzický útok v podobě bití, poškozování věcí druhé osobě, tak i útok slovní v podobě vydírání, nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování

- většina případů šikany mezi dětmi se odehrává ve škole, na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště

- nebezpečí  šikany spočívá především v závažnosti, dlouhodobém působení a s tím souvisejících následcích v oblasti duševního i fyzického zdraví


Druhy šikany

 
čertčert

1. Fyzická agrese - agresor používá k šikanování oběti fyzické násilí.

2. Slovní agrese a zastrašování - agresor oběti vyhrožuje fyzickým útokem, zastrašuje, nadává jí, vysmívá se nebo ji zesměšňuje.

3. Krádeže, ničení a manipulace s věcmi - agresor oběti ničí a odcizuje věci nebo si je půjčuje a vrací je znehodnocené

4. Násilné a manipulativní příkazy - agresor nutí oběť k různým nepříjemným činnostem a úkolům
                                  

Jaké následky může mít šikanované dítě?

 

* v dlouhodobém horizontu může šikana vést k poškození fyzického a psychického zdraví

* poškození bývají mnohdy nevratného charakteru, osobnost jedince je narušena dříve, než se stačila plně rozvinout

* dochází k přetrhání citových vazeb na své nejbližší

plačící dítěplačící dítě

 

* ponižování lidské důstojnosti vedoucí ke ztrátě důvěry k autoritám, která je doprovázena ztrátou iluzí o celé společnosti, která nedokáže garantovat alespoň minimální ochranu před násilím slabým a bezbranným jedincům společnosti

                   

 

Rady pro Vás, na co preventivně upozornit dítě - začínajícího školáka

* Při nástupu do školy informujte své dítě o možném nebezpečí a jednotlivých projevech šikany, např. formou pohádky či příběhu.

* Zdůrazněte, že se nemusí bát o šikaně otevřeně mluvit.

* Věnujte se svému dítěti, naslouchejte mu, všímejte si detailů vyprávění o dění ve škole i mimo ni.

* Seznamte dítě s širším okruhem osob, na které se může v případě potřeby obrátit.

* Zdůrazněte, že nikdo nemá právo ubližovat druhým. Vhodné je použít nějaké ukázky z pohádky, např. nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.

* Upozorněte dítě na kriminální pozadí těchto skutků mezi dospělými a možnost stíhání případných aktérů.

* Informujte dítě o tom, že vhodnou obranou proti šikaně je dobrá parta a kamarádi, kteří se nebojí pomoci jeden druhému a projevy šikany oznámit.

* Při pravidelných návštěvách rodičovských schůzek se informujte nejen na prospěch Vašeho dítěte, ale i na zařazení dítěte v kolektivu, popř. na jeho chování o vyučování i mimo něj.

* Promluvte o svých obavách s učitelem, ptejte se učitele na jeho názor na šikanu a nebojte se s ním spolupracovat. Je to Váš spojenec.

* Ptejte se učitelů, zda se problémem šikany zabývají, jak šikanu zjišťují, jak následně postupují a zda sledují projevy chování i mimo vyučování.

Varovné signály pro Vás !!

* Za dítětem domů nedochází žádný spolužák ani  kamarád.

* Dítě je zaražené, smutné a nemluví o tom, co se děje ve škole

* Špatně usíná, zdají se mu hrůzostrašné sny, křičí ze spaní.

* Dochází ke zhoršení prospěchu, je nesoustředěné a často bez zájmu.

* Před odchodem do školy nebo při příchodu si stěžuje na zdravotní problémy.

* Dítě často navštěvuje lékaře - má zvýšenou absenci, někdy i neomluvené hodiny.

* Do školy a ze školy chodí oklikami, může chodit i za školu.

* Domů přichází s roztrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich.

* Často potřebuje peníze, ztrácí kapesné, kupuje fiktivní školní pomůcky a neplatí obědy.

* Dítě může domů chodit hladové, přestože dostává svačiny a má zajištěné obědy ve škole.

* Nedokáže přesvědčivě vysvětlit svoje zranění.

* Nechce chodit na tělesnou výchovu, má odřeniny, škrábance nebo řezné rány, které se nedají uspokojivě vysvětlit.

* Je osamocené, s nikým se nebaví, nemá kamaráda, má často smutnou náladu, působí nešťastně a ustrašeně, stává se uzavřeným.

* Dítě trpí poruchami soustředění, je smutné natolik, že se u něj může vyvinout patologický smutek-deprese.

* Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí.


Jaký je správný postup a co můžete dělat při podezření na šikanu?

* Především ujistěte své dítě, že jste zcela na jeho straně, má vaši plnou podporu a může se spolehnout na vaši ochranu.

* Zjistěte o útoku na vaše dítě co nejvíce informací.

* Požádejte o pomoc ostatní členy rodiny.

* V případě vážného fyzického napadení nechejte své dítě odborně ošetřit a neposílejte ho následující dny do přímého kontaktu s předpokládanými útočníky.

* Obraťte se na školu, nebojte se o šikaně promluvit otevřeně, např. na třídní schůzce, možná nebudete sami.

* Máte-li na ni podezření, spojte se s ředitelem školy nebo s třídním učitelem. Pokud podáváte písemnou žádost nebo stížnost, mějte schovanou kopii dopisu.

* Trvejte na osobní schůzce a neřešte celou záležitost pouze telefonicky.

* Nebojte se požádat ředitele o přeložení dítěte do jiné třídy, případně školy. Zkuste si ověřit poměry, které vládnou na jiné škole.

* Pokud s vedením školy nenajdete společné řešení, nevzdávejte to, obraťte se na příslušný školský úřad nebo na školní inspekci.

* Nechtějte po svých dětech, aby byly statečné a vrátily to, co se jim stalo. Nemají na to sílu a řešení to není. Jednejte bez prodlení sami.

* Pomozte svému dítěti zvládnout psychickou zátěž a informujte ho, jak se vyhnout nebezpečným situacím ( např. co odpovědět, jak reagovat na provokace a jak zvládnout situaci v případě ohrožení).

* V případě důvodného podezření na páchání trestné činnosti na vašem dítěti informujte neprodleně Policii ČR.

Lidská práva a právní následky

Šikanování je v řadě případů trestnou činností. Může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů  omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání.

Stane-li se vaše dítě obětí nebo svědkem šikany, mívá kromě strachu pocit studu a spoluviny, přestože se jí nezúčastnilo. Vždy svým dětem naslouchejte a nezlehčujte, co vám vyprávějí. Snažte se přesně zjistit, co se dělo. Pamatujte, že dítě bude hledat pomoc nejprve u vás!

                                                 

Zdroj: leták Rodiče pozor!
PP ČR, PIS, Praha

                                                                         

                                                                                    nprap. Polášková Radka

 

 


 

dítě dítě

Děti a zbraně - prevence dětských zranění

 

DĚTI A ZBRANĚ                               

zbraň.bmp zbraň.bmp

 

Jak zabránit úrazům dětí střelnou zbraní?

Nejspolehlivější prevencí před úrazy dětí střelnými zbraněmi je jejich pečlivé odstranění z dosahu dětí!

Ke zranění či usmrcení dětí neúmyslným výstřelem dochází nejčastěji ze zbraně, která byla v domácnosti jejich rodičů, nebo jejich kamarádů. Obvykle je taková zbraň v domácnosti k nalezení na snadno přístupném místě - ložnice, předsíň, obývací pokoj, případně v autě.

Mnoho lidí se rozhodne zakoupit střelnou zbraň za účelem obrany domova před nevítanými hosty. Studie v USA ukázaly, že pouze 0,5 % smrtelných zranění střelnou zbraní připadá na " vetřelce " - 99,5 % zraněných byli členové domácnosti.

RADA : Pokud vlastníte střelnou zbraň, kontrolujte pravidelně, zda s ní děti nemanipulovaly - i v případě, že se domníváte, že k ní nemají přístup.

Vysvětlete svým dětem, že pouze ve filmu a televizi je násilí bez bolesti, pouze tam hrdinové přežívají i výstřely. Naučte své děti zásadám zacházení se zbraněmi, i pokud žádnou nevlastníte - mohou se s nimi setkat u kamarádů, na ulici, či kdekoliv jinde.

Děti jsou přirozeně zvídavé a značný vliv má i televize, kde jsou zbraně přímo oslavovány. Výsledkem je to, že pokud dítě nalezne nabitou zbraň, je velmi pravděpodobné, že si s ní začne hrát. Uvědomte si rizika spojená s existencí střelné zbraně v domácnosti. Zejména v rodinách, kde se vyskytují potíže s alkoholem, drogami a násilím, by se neměla střelná zbraň nacházet. Odstraňte střelné zbraně také z domácností, které obývají mladiství, u nichž je podezření z demonstrativní sebevraždy.

Jednorázové opatření nesníží riziko úrazů střelnou zbraní - je potřeba kombinace výchovy, technických opatření, legislativy a zejména opatrnosti držitelů střelných zbraní.

RADA: Naučte se první pomoci! Neodkládejte to. Může to zachránit život Vašemu dítěti!

Je Váš domov bezpečný pro děti?

Ujistěte se, že ANO! Pokud máte doma střelné zbraně či střelivo, odpovězte na následující otázky:

Zbraň je vždy uložena nenabitá, opravdu v ní není náboj?

Zbraň je vždy zajištěna pojistkou, i pokud není nabita?

Zacházíte se zbraní tak, jako by byla vždy nabitá?

Zbraně jsou uskladněny v zamčené skříni či zásuvce, mimo dosah dětí?

Střelivo je uskladněno na jiném uzamčeném místě než zbraň, mimo dosah dětí?

Děti byly poučeny, aby se nikdy zbraní nedotýkaly?

Členové  rodiny byli poučeni o zásadách bezpečnosti při manipulaci se zbraněmi?

Čísla tísňového volání jsou v blízkosti telefonu?

Děti vědí, kam volat v tísňové situaci a co říci?

Kontrolujete pravidelně, zda Vaše zbraň a střelivo jsou na svém  místě a nikdo s nimi nemanipuloval?

 

Zdroj: leták Děti a zbraně PP PIS Praha a CÚP Praha

                                                                                                                                        nprap. Polášková Radka

                                                                                                                                              PIO Hodonín

 

Jak ochránit své dítě před drogou

Jak ochráním své dítě před drogou
Příčiny a varovné signály
                                              
injekce.gif injekce.gif

Rodiče toto nebezpečí podceňují a někdy se stávají spoluviníky. Pokud jde o prevenci, panika je špatný rádce. Na otázky odpovídá neuropsychiatrm dr. Siegfried Fritzsche.

Lze již v mladším věku dítěte předvídat, pokud jde o náklonnost k drogám?

Ano, prokázalo to  šetření Ústředního institutu pro duševní zdraví v Mannheimu. U 75% mladistvých závislých na drogách se jejich potencionální závislost mohla předpovědět už v jejich 13 letech. Byly to děti zejména s problémovým chováním, například agresivní nebo s těžkostmi v učení.

Co přitom hraje v dětství rozhodující úlohu?

Především chování rodičů. Pacienti hovoří o tom, že za každou maličkost byli trestáni. Někteří rodiče zase odsunovali dítě k babičce, jiní je  bezmezně rozmazlovali. Jiní rodiče jim zase nedovolovali za trest žádnou osobní věc nebo vše autoritativně rozhodovali.

Jak se to projevuje?

Drogově závislí, se kterými jsem hovořil, nebyli vychováváni k sebejistotě, cítili se omezováni. Nevěděli, jak se vlastně chovat. Nikdy se nenaučili odpovědnosti za své chování.

Proč potom takové děti sahají ke droze?

Jakkoli jsou jejich příběhy různé, jejich pocit sebevědomí byl nejprve jednostranně vázán na jiné lidi a později na drogu. Měla náhradní funkci, poskytovala jakési vyrovnávání, vyplňovala nedostatky, odstraňovala  nejistoty a zábrany, poskytovala příjemné pocity.

V jaké fázi může nesprávné chování rodičů vůči dítěti způsobit největší škodu?

Především v prvních letech života. Důvěra k rodičům může být narušena již v nejranějším věku a navždy, právě tak jako důvěra ve vlastní schopnosti. To je živná půda pro svou nejistotu a zranitelnost. A v konfliktních situacích, při nichž se ozvou stará zranění, vzniká nebezpečí, že problémy budou řešeny pomocí drog.

Existují varovné signály, podle nichž mohou rodiče poznat, že jejich dítě má psychické problémy?

Ty jsou už u miminek. Příznaky toho, že jim schází citová záštita, jsou poruchy v jídle, poruchy v zažívání, přemrštěné sání mléka a dlouhotrvající nářek. U dětí předškolního věku to jsou návaly vzteku, pomočování se nebo potíže v řeči. U školních dětí pak agrese, izolace, potíže v učení a úzkosti ze školy.

Vedou tyto poruchy neodvratně k závislosti na droze?

Samozřejmě že nikoli. Ne každý chybný vývoj vede k takové závislosti. Ale opačně každý nemocný-závislý na droze se na takový chybný vývoj v minulosti rozvzpomene.

Co rodičům doporučujete?

Nemají toto nebezpečí podceňovat a psychické či tělesné problémy ve vývoji dítěte mají brát jako varovné signály. Musí se jimi probrat a zkusit, lze-li podmínky soužití nebo chování změnit. To nějaký čas trvá a nic nepomůže upadnout do paniky. Je-li to nezbytné, vyhledat pomoc lékaře nebo terapeuta.

Jakou roli hraje při navykání ma drogu rodičovský vzor?

Velkou. Když děti vidí, že rodiče užívají prášky, aby stačili pracovnímu výkonu, pijí alkohol, aby se zbavili napětí a dostali dobrou náladu, tak už se v mladém věku učí žít s drogou. A děti také vycítí, zda-li své moralizování někdo myslí upřímně. Co si mají například myslet o otci sedícím před přeplněným popelníkem, když kritizuje kouření? Tak se dítě už v rodině učí nějaké náruživosti.

A parta?

V ní nacházejí mnozí oporu, kterou postrádají doma. Stejným oblečením, ale i zneužíváním alkoholu a drog ukazují, že patří dohromady.

Jak mohou rodiče své dítě před drogou chránit?

 

Když respektují jeho potřeby, akceptují dítě, jaké je, berou ho vážně a podporují ho.

Podle čeho mohou rodiče poznat, že jejich dítě již bere drogu?

Podle nápadného chování:dítě se bezdůvodně přestane kamarádit s dosavadními přáteli a vodí domů nové. Má peníze, jejichž původ není vysvětlitelný. Je podrážděné, agresivní, nebo se uzavírá do sebe, třeba i v létě nosí dlouhé rukávy. Z jeho pokoje mizí cédéčka a dražší oblečení, počítačové hry. Často rapidně hubne, ale odmítá jít k lékaři. Signálem mohou být i poruchy krevního oběhu, rozšířené panenky v očích, únava, ztráta výkonnosti, ztráta chuti k jídlu a po víkendu vysoká horečka.

Dobře:
* Důsledná výchova, která vytyčuje jasné hranice chování, pomáhá dítěti v jeho orientaci.
* Budování důvěry ve vlastní schopnosti.

ruce.jpg ruce.jpg
* Být dětem pozitivním příkladem.

 

Špatně:
* Nekontrolované pití a kouření.
* Nemít čas na děti, svěřovat je jiným lidem.
* Autoritativní výchova.
* Omlouvání vlastních nectností dělá rodiče nedůvěryhodnými.


zdroj: MV, Odbor prevence kriminality


                                                                                                                   nprap. Polášková Radka
                                                                                                                      PIO Hodonín
                                                

 

 

pomocná ruka.jpg pomocná ruka.jpg

vytisknout  e-mailem