Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Kriminalistický ústav

Policie České republiky – Kriminalistický ústav

Historický vývoj KÚP

Historický vývoj Kriminalistického ústavu 

  • Počátky (do roku 1945)
  • 1945 – 1958
  • 12. prosince 1958
  • 1966 – 1968
  • 70. – 80. léta
  • 90. léta – 2005
  • Současnost

Počátky (do roku 1945)

Uvádí se, že základy Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR byly položeny v roce 1945 založením Kriminální ústředny Ministerstva vnitra. Faktické kořeny kriminalistickotechnické a znalecké (expertizní) činnosti policie však sahají do dob Rakouska - Uherska. Již tehdy se při objasňování zločinů začaly úspěšně uplatňovat poznatky přírodních a technických věd. Postupně vznikal nový obor, který získal pojmenování kriminalistika, její prudký rozvoj nastal na začátku 20. století.

Koncem roku 1947 vzniká v rámci Kriminální ústředny oddělení „T“ (technické), které zahrnovalo mechanoskopickou a balistickou expertizu, fotografickou dokumentaci, diagnostické pracoviště a malou chemickou laboratoř a oddělení „I“ (identifikační) zahrnující daktyloskopickou registraci, monodaktyloskopickou expertizu a malou biologickou laboratoř.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

1945 – 1958

Padesátá léta Padesátá léta
V roce 1950 sem přibyla písmoznalecká expertiza, do té doby vykonávaná soukromými znalci. V roce 1951 se rozšířila o pracoviště biologie a chemie, poté přibyla defektoskopie a metalografie.

Od  roku 1953 je jako řídící orgán Veřejné bezpečnosti v Československu budována Hlavní správa Veřejné bezpečnosti, při které je, jako samostatné pracoviště, zřízen „Vědeckotechnický odbor HV VB“ (RMV č. 32 ze dne 1.3. 1956, hlava II., písm. ch). Tento odbor se stává centrálním pracovištěm pro výkon kriminalistických expertiz především pro útvary a služby ministerstva vnitra. RMV č. 166 ze dne 12. 12. 1958 je vědeckotechnický odbor HV VB reorganizován na „Kriminalistického ústavu Hlavní správy VB“ a stává se jediným ústředním pracovištěm pro výkon kriminalistických expertiz na území Československa.

 

 

 

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

12. prosince 1958

Za oficiální den vzniku Kriminalistického ústavu lze považovat 12. prosinec 1958, kdy vyšel rozkaz ministra vnitra č. 166/1958, kterým byl pod číslem 172 vydán dokument „Statut Hlavní správy Veřejné bezpečnosti - vydání". Nový statut byl vydán v důsledku organizačních změn ve Veřejné bezpečnosti.
V jeho příloze byl v hlavě II. - Organizační struktura HS VB poprvé uveden pod písmenem ch) nově vzniklý útvar - Kriminalistický ústav. Tímto byl de facto zrušen do té doby existující Vědeckotechnický odbor Hlavní správy VB, vytvořený v roce 1953, jenž byl přímým pokračovatelem technického a identifikačního oddělení, která byla vytvořena v roce 1945 ve struktuře Kriminální ústředny coby řídící složky kriminální policie vzniklé v rámci nového poválečného bezpečnostního sboru SNB.

V článku 11 přílohy rozkazu jsou vymezeny hlavní úkoly KÚ: „Řídí kriminalistické práce ve VB. Provádí znalecké posudky v oboru technické kriminalistiky pro všechny orgány ministerstva vnitra na dožádání prokuratur a soudů, rovněž identifikační práce z hlediska daktyloskopie. Posílá své pracovníky podle závažnosti případů a speciálnosti trestných činů na místa, kde trestný čin byl spáchán. Zevšeobecňuje vědeckotechnickou práci VB pomocí vydaných učebních textů a časopisu „Kriminalistický sborník“. Zavádí a propaguje používání vědeckotechnických prostředků v boji s trestnou činností. Organizuje kriminalistický kabinet Hlavní správy VB, a udržuje styk s vědeckými institucemi v oboru kriminalistiky. Předchází úrazům odstraňováním výbušnin a munice školenými pracovníky.“

Kriminalistický ústav byl v od roku 1958 koncipován jako specializované resortní pracoviště určené k řízení výkonu kriminalistickotechnické činnosti v tehdejším bezpečnostním sboru a současně byl ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertiz na území Československa, které prováděl na dožádání orgánů činných v trestním řízení. Zajišťoval rovněž všechny v té době v kriminalistické praxi uplatňované identifikační metody osob a věcí (daktyloskopie, portrétní identifikace, balistika aj. ) a dále je rozvíjel. Byl jediným vědecko-výzkumným pracovištěm tehdejší Veřejné bezpečnosti, resp. celého ministerstva vnitra. Od prvopočátku své existence zevšeobecňoval formou publikací a časopisů dosažené poznatky ze své badatelské činnosti, jakož i praktické poznatky získané zejména ž expertizní činnosti a práce přímo na místech trestných činů a mimořádných událostí.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

1966 – 1968

Sedmdesátá léta Sedmdesátá léta
Počátkem roku 1966 byla provedena významná reorganizace Kriminalistického ústavu. Nepochybně v souvislosti s politickým úkolem z konce 1. poloviny 60. let. jehož podstata spočívala v maximální míře zapojení všech nových vědeckých poznatků získaných v kriminalistické a justiční praxi v boji s narůstající kriminalitou.

Ústav byl oficiálně konstituován jako vědeckovýzkumné pracoviště v oboru kriminalistika a jako centrální expertizní pracoviště Veřejné bezpečnosti. Znalecká činnost ústavu byla legislativně zajištěna vysoce nadčasovým zákonem č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících a prováděcí vyhláškou č. 37/1967 Sb.

Rozšíření vědeckovýzkumné činnosti v Kriminalistickém ústavu bylo relativně snadné, neboť v té době v ústavu pracovali kvalitně vyškolení a dostatečně erudovaní odborníci a také jimi používané přístrojové vybavení bylo na špičkové úrovní té doby. Práci kolektivu tehdejších pracovníků ocenil na sklonku roku 1965 prezident republiky udělením státního vyznamenání - Řádem rudé zástavy.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

70. – 80. léta

Dokumentace místa činu 70 léta Dokumentace místa činu 70 léta
Vnitropolitické změny po roce 1968 zapříčinily vznik federativního uspořádání státu. Ve Veřejné bezpečnosti byla k 1. 4. 1971 vytvořena Federální správa VB, do níž byl Kriminalistický ústav začleněn. Kromě dodatku v jeho názvu se v jeho tradiční práci nic významného nezměnilo. Naopak došlo k posílení jeho role na celkový vývoj praktické kriminalistiky v tehdejším ČSFR. Bohužel, z důvodu politických čistek v rámci tzv. „normalizace" (počátek 70. let) muselo z ústavu odejít mnoho špičkových odborníků.

V 2. polovině 70. let byla připravena koncepce třístupňového systému kriminalistickotechnických a expertizních pracovišť Veřejné bezpečnosti, kterou posléze schválila vědecká rada a následně kolegium ministra vnitra ČSFR. Podstatou bylo dovybavení Kriminalistického ústavu VB po stránce materiální a personální a současně vybudování odboru kriminalistické techniky (OKTE) na správách VB a také skupin kriminalistické techniky (SKT) okresních správ VB.

Vedle vyškolení značného počtu kriminalistických techniků a expertů byly připraveny dokonalé normativní akty řízení (Instrukce ke kriminalistickotechnické činnosti SNB ­SNB-krim-I-1 a Instrukce k expertizní činnosti SNB v oboru kriminalistické techniky ­SNB-krim-I-2), které byly nejen právní normou, ale de facto i detailním návodem praktické činnosti. Kriminalistický ústav VB organizačně připravil a podílel se na materiálním vybavení a personálním vyškolení OKTE a SKT. Začal vydávat další časopis - Odborná sdělení KÚ (1972 - 2000). v 70. a 80. letech vydal mnoho publikací, metodik, příruček (například 40 titulů v rámci tzv. jednotné řady publikací), natočil několik seriálů instruktážních filmů (celkem více jak 50 titulů), organizoval a pedagogicky zajišťoval kursy pro kriminalistické techniky a experty, pravidelně připravoval účast delegace na mezinárodních kriminalistických sympoziích pořádaných v rámci socialistických států od roku 1961. Kromě toho každoročně vypracoval tisíce kriminalistických expertiz k nejzávažnějším případům trestné činnosti.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

90. léta – 2005

Sametová revoluce v roce 1989 neměla podstatný vliv na fungování systému kriminalistickotechnických a expertizních pracovišť, kromě toho, že z politických důvodů muselo odejít několik desítek kvalifikovaných expertů, z nichž někteří odešli sami do soukromé sféry.

Následný složitý vnitropolitický vývoj z počátku 90. let přinesl mnoho polovičatých nebo zcela špatných řešení, která nikterak nepřispěla k rozvoji Kriminalistického ústavu, jenž byl i po revoluci součástí policejních útvarů spadajících pod Federální ministerstvo vnitra. Podařilo se sice nakoupit několik nových přístrojů a obnovit vozový park, ale celková nekoncepčnost vedení resortů ministerstev vnitra se negativně promítala i do práce ústavu. Jako absurdní se z dnešního pohledu jeví například dohoda o spolupráci ministerstev vnitra (federálního a českého) o poskytování odborných služeb na úseku kriminalistickotechnické a expertizní činnosti.

Ještě do rozdělení federace (1993) se „odtrhly“ slovenské OKTE a na Slovensku byl vytvořen Kriminalistickotechnický a expertizní ústav s působností na tomto území. I OKTE působící na území české republiky začaly vyvíjet separatistické tendence k čemuž přispěl informační chaos a nekoncepčnost v řízení resortů vnitra. Od 1. 1. 1993 začal být používán nový název ústavu (platný dosud, navíc chráněný pěti ochrannými známkami) - Kriminalistický ústavu Praha Policie ČR.

Ačkoliv se celý zbytek 90. let „hledala" nejvhodnější platforma spolupráce uvnitř Policie ČR mezi Kriminalistickým ústavem Praha a ostatními odbornými pracovišti (zejm. OKTE), která se nakonec stabilizovala, paradoxně mimořádné úrovně spolupráce bylo dosaženo na poli mezinárodním.

Začátek 21. století je v oblasti praktické kriminalistické techniky reprezentován snahou o maximální objektivizaci zkoumání stop a dalších soudních důkazů. Nebývalého rozvoje jak v metodách zkoumání, tak v provozu kriminalistických databází bylo dosaženo díky široké aplikaci výpočetní techniky.

V období let 1995 - 2005 se podařilo pro potřeby jednotlivých pracovišt' Kriminalistického ústavu Praha postupně získat nové prostory a dokonce celé objekty v Bartolomějské ulici, v Praze 1, čímž se celková výměra užitné plochy zvětšila na celkových 6 500 m2. Všechny prostory se podařilo zrekonstruovat. Kromě toho byl vytvořen realizační návrh na vybudování nového objektu pro moderní Kriminalistický ústav 21. století.

Dne 30. 3. 1998 dostal ředitel Kriminalistického ústavu Praha vyrozumění, že byla schválena jeho přihláška (coby statutárního představitele) za řádného člena European network of Forensic Science Institutes (ENFSI), čímž se ústav stal našim prvním policejním pracovištěm působících v oficiálních evropských strukturách. 13. setkání představitelů ENFSI se uskutečnilo v Praze ve dnech 16. – 19. května 2001 jehož organizováním byl pověřen právě Kriminalistický ústav Praha.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

Současnost

Dokumentace zajištěních zbraní Dokumentace zajištěních zbraní
V roce 2005 obdrželi pracovníci Kriminalistického ústavu Praha ocenění „Policista roku 2005“ v kategorii policejní čin roku (týmová práce). Spolu s pracovníky Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva obrany ČR a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se podíleli v roce 2005 na identifikaci českých občanů, kteří se stali oběťmi tsunami v jihovýchodní Asii dne 26. 12. 2004.

Cena za celoživotní mistrovství v oblasti kriminalistické techniky a expertiz se uděluje od roku 2002 ve smyslu rozkazu ředitele Kriminalistického ústavu Praha
č. 16/2002 z 12. 4. 2002. Cena se uděluje jednou za dva až tři roky kriminalistickým technikům nebo expertům celoživotně se věnujícím kriminalistickotechnické a expertizní činnosti, především v zájmu ocenění práce jednotlivců a uznání náročnosti a odpovědnosti jejich specifických profesí, též však ve snaze motivovat ostatní kriminalistické techniky a kriminalistické experty k dobré práci ve prospěch Policie ČR.

Od roku 2001 uděluje Kriminalistický ústav Praha „Výroční cenu ředitele“. Smyslem udělování Výroční ceny je oceňování práce jednotlivců působících v oblasti praktické kriminalistiky. Výroční cena se uděluje jednou ročně při příležitosti oslav výročí vzniku Kriminalistického ústavu Praha Policie České republiky.

Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.

vytisknout  e-mailem