Policie České republiky – Kriminalistický ústav
Historický vývoj KÚP
Historický vývoj Kriminalistického ústavu
Sametová revoluce v roce 1989 neměla podstatný vliv na fungování systému kriminalistickotechnických a expertizních pracovišť, kromě toho, že z politických důvodů muselo odejít několik desítek kvalifikovaných expertů, z nichž někteří odešli sami do soukromé sféry.
Následný složitý vnitropolitický vývoj z počátku 90. let přinesl mnoho polovičatých nebo zcela špatných řešení, která nikterak nepřispěla k rozvoji Kriminalistického ústavu, jenž byl i po revoluci součástí policejních útvarů spadajících pod Federální ministerstvo vnitra. Podařilo se sice nakoupit několik nových přístrojů a obnovit vozový park, ale celková nekoncepčnost vedení resortů ministerstev vnitra se negativně promítala i do práce ústavu. Jako absurdní se z dnešního pohledu jeví například dohoda o spolupráci ministerstev vnitra (federálního a českého) o poskytování odborných služeb na úseku kriminalistickotechnické a expertizní činnosti.
Ještě do rozdělení federace (1993) se „odtrhly“ slovenské OKTE a na Slovensku byl vytvořen Kriminalistickotechnický a expertizní ústav s působností na tomto území. I OKTE působící na území české republiky začaly vyvíjet separatistické tendence k čemuž přispěl informační chaos a nekoncepčnost v řízení resortů vnitra. Od 1. 1. 1993 začal být používán nový název ústavu (platný dosud, navíc chráněný pěti ochrannými známkami) - Kriminalistický ústavu Praha Policie ČR.
Ačkoliv se celý zbytek 90. let „hledala" nejvhodnější platforma spolupráce uvnitř Policie ČR mezi Kriminalistickým ústavem Praha a ostatními odbornými pracovišti (zejm. OKTE), která se nakonec stabilizovala, paradoxně mimořádné úrovně spolupráce bylo dosaženo na poli mezinárodním.
Začátek 21. století je v oblasti praktické kriminalistické techniky reprezentován snahou o maximální objektivizaci zkoumání stop a dalších soudních důkazů. Nebývalého rozvoje jak v metodách zkoumání, tak v provozu kriminalistických databází bylo dosaženo díky široké aplikaci výpočetní techniky.
V období let 1995 - 2005 se podařilo pro potřeby jednotlivých pracovišt' Kriminalistického ústavu Praha postupně získat nové prostory a dokonce celé objekty v Bartolomějské ulici, v Praze 1, čímž se celková výměra užitné plochy zvětšila na celkových 6 500 m2. Všechny prostory se podařilo zrekonstruovat. Kromě toho byl vytvořen realizační návrh na vybudování nového objektu pro moderní Kriminalistický ústav 21. století.
Dne 30. 3. 1998 dostal ředitel Kriminalistického ústavu Praha vyrozumění, že byla schválena jeho přihláška (coby statutárního představitele) za řádného člena European network of Forensic Science Institutes (ENFSI), čímž se ústav stal našim prvním policejním pracovištěm působících v oficiálních evropských strukturách. 13. setkání představitelů ENFSI se uskutečnilo v Praze ve dnech 16. – 19. května 2001 jehož organizováním byl pověřen právě Kriminalistický ústav Praha.
Text: JUDr. Jan Hlaváček
STRAUS, Jiří. Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem II. : Historie KÚP. Praha : Police history, 2005. 170 s. ISBN 80-86477-18-5.