Policie České republiky  

Přejdi na

Naším cílem je Vaše bezpečí


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Středočeský kraj název

Policie České republiky – KŘP Středočeského kraje

Havaroval pod vlivem alkoholu

KLADENSKO – Alkohol za volant nepatří! 

 

Včera 12. srpna 2019 před půl devátou večerní došlo mezi obcemi Kladno a Velká Dobrá k havárii osobního vozidla Audi A3. Čtyřiapadesátiletý řidič z Prahy nezvládl řízení a vyjel mimo komunikaci, kde se převrátil přes střechu. Ve vozidle cestoval se svou o rok starší manželkou. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. Na místo přivolaní policisté zjistili, proč muž nezvládl řízení svého automobilu. Provedená dechová zkouška byla s pozitivním výsledkem, kdy displej přístroje ukázal hodnoty 1,74 a 1,68 promile.

Skutek je prošetřován jak dopravními policisty, tak policisty Obvodního oddělení Unhošť jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, za což podezřelému muži hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.

Jak na řidiče působí alkohol

Působení alkoholu na lidský organizmus je vždy do značné míry individuální, u každého jedince má jinou intenzitu a rozdílný průběh. Odvíjí se především od druhu a množství požitého alkoholu, tělesné váhy jedince i jeho celkového zdravotního či psychického stavu. Přesto však existují pro účinky alkoholu společné znaky. Většina studií a výzkumů se shoduje na závěru, že požití i malého množství alkoholu prokazatelně negativně ovlivňuje psychický i fyzický stav každého jedince. Dochází k zpomalení rychlosti jeho reakcí, narušení schopnosti úsudku a rozhodování, porušení koordinace pohybů.

Po bezprostředním požití alkoholu dochází k nástupu euforie, odstraňují se psychické zábrany, zvyšuje se sebevědomí a naopak ustupuje pocit odpovědnosti. Alkohol má přímý vliv na tzv. mozkovou kůru, ve které se nacházejí centra, kde máme uložen hodnotový systém. Hodnotový systém lze velice zjednodušeně považovat za jakousi pomyslnou „pojistku“, která ve střízlivém stavu brání nestandardním projevům psychiky. Po intoxikaci alkoholem je však mozková kůra „odpojena“, laicky řečeno nastává „porušení spojení mezi tělem a myslí“. Důsledkem je snížena sebekontrola, utlumené myšlení a zvýšena náchylnost k agresivitě a pudovosti. Dále je značně zpomaleno zpracování vizuálních i sluchových vjemů.

V důsledku ovlivnění alkoholem také dochází k zhoršení, či při vyšších hladině alkoholu v krvi i úplné ztrátě pozornosti. Přímým následkem je prodloužení reakční doby řidiče. V neposlední řadě je nutné připomenout zkreslené smyslové vnímání, zúžení a deformaci zorného pole (včetně periferního vidění) respektive tzv. tunelové vidění. Popsané důsledky ovlivnění alkoholem jasně dokazují, že požívání alkoholických nápojů je jednoznačně neslučitelné s řízením motorového vozidla. Mnoho účastníků silničního provozu si to zřejmě neuvědomuje, ale tento závěr je platný i pro řidiče nemotorových vozidel, tedy: cyklisty, jezdce na zvířatech a vozky.

Samotnou kapitolou jsou chodci, na které bohužel v tomto ohledu zákon č. 361/2000 Sb. stále zapomíná. Nicméně i chodci jsou plnohodnotnými účastníky silničního provozu, kteří taktéž nesmějí ostatní účastník „ohrozit ani omezit“. Proto by neměli zapomínat na povinnosti nosit reflexní prvky při pohybu mimo obec. Odraz kužele světla od reflexní pásky při podroušené cestě domů, může být tím posledním mezičlánkem, mezi řidičem vozidla a zraněním neslučitelným se životem! 

Jak na řidiče působí omamné a psychotropní látky (tzv. „jiné návykové látky)

Podle expertů na problematiku drogových závislostí mají návykové a psychotropní látky různé, mnohdy protichůdné účinky. I zde jednoznačně platí, že působení těchto látek je značně individuální. U každého jedince má jinou intenzitu a rozdílný průběh. Přesto jsou zmiňovány například motorické poruchy, poruchy koncentrace a pozornosti, prodloužení reakčního času, zhoršená schopnost vnímání červené barvy a signálních světel, zvýšená citlivost na oslnění, neklid, roztěkanost, nervozita a podrážděnost, agresivita, snížená schopnost soustředění. Reakce na vnější podněty jsou opožděné a neadekvátní. Stimulační drogy, například pervitin, v první fázi své účinnosti navozují energii a oddalují únavu. Po určité době však dochází k prudkému poklesu aktivity, nastupuje ospalost a netečnost.

Při řízení vozidla se následně tyto stavy zhmotňují do podoby rizikové jízdy ve vysoké rychlosti bez zábran, přecenění vlastních řidičských schopností, vybočování z jízdního pruhu i pozemní komunikace apod. Halucinogeny navíc způsobují změněný stav vědomí,  halucinace jsou ve stavu ovlivnění drogou konkrétní vjemy zrakové i sluchové“.

Výzkumy uvádějí, že marihuana zvyšuje riziko nehody téměř dvojnásobně, narkotika trojnásobně a antidepresiva téměř pětinásobně. Řidič pod vlivem alkoholu a současně drog ovšem představuje více než třiadvacetkrát větší riziko vzniku fatální dopravní nehody.

nprap. Michaela Nováková
tisková mluvčí
P ČR Kladno
13. srpna 2019

vytisknout  e-mailem