Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Dotaz k předchozí komunikaci, seznámení policistů s Etickým kodexem
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost s odpověď.
„…Mám jen pochybnost o tom, jestli výše jmenovaný policista má povědomost, že existuje Etický kodex Policie ČR. Žádám odpověď zda je policista ... seznámen a zápis podpisu. Žádám odpověď dle zákona č 106/1999, jestli se tak stalo.“
a
„Žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Z výše popsaného jednání- nejednání por. ..., vymýšlení blbostí a zavádějících odpovědí, které podepisují nadřízení vyplývá, že je nepostradatelný. Doporučuji, aby jste por. ... vzal sebou – převelel do Prahy. (Asi před rokem jste byl na ČT mezi třemi kandidáty na „Velitele Hradu“.
Podle zákona č. 101/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím žádám o kopii - kopie výše uvedených záznamů a podpisů por. ...
Všechny moje osobní informace jsou uvedeny v záhlaví. Pokud moje podání postrádá některé předepsané náležitosti tak je na vaše upozornění doplním. Děkuji za spolupráci. Doufám, že toto vyřídíte jedním dopisem.“
Upřesnění dotazu:
„Žádám podle zákona č.106/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím všechny záznamy, sdělení, vyjádření a jiné spisy či přílohy, týkající se KRPT -/ČJ-2018-..“. Poní mjr. Nedělejte z toho omyl nebo nedopatření či úmysl. Nezatloukejte.“
Co se týká č. j. KRPT-..., žádám o upřesnění – uvedení příslušného paragrafu a zákona k : ,,porušil služební tajemství“. Toto uvedl por. ...v výše uvedeném č. j. k mému Upozornění …………… . V kterém – jakém zákoně je tento paragraf uveden?
Č.j. KRPT-... zatím vypouštím.“
Odpověď:
.... Etický kodex Policie České republiky je přílohou č. 1 rozkazu policejního prezidenta č. 154/2011, o profesní etice Policie České republiky (dále jen „RPP č. 154/2011“). Se služebními předpisy se policisté seznamují pouze v elektronické podobě, nikoliv tedy podpisem analogového dokumentu. Bylo zjištěno, že se s uvedeným RPP č. 154/2011, jehož součástí je Etický kodex Policie České republiky, se pprap. .... prokazatelně seznámil dne 10. srpna 2011, a dále se seznámil s novelami RPP č. 154/2011, a to dne 16. dubna 2012 a 4. února 2018.
2. Při posouzení části žádosti uvedené na str. 6 dokumentu - upozornění a prvního odstavce výše uvedené citace z dokumentu upřesnění žádosti ze dne 20. ledna 2020 (tučný text), bylo zjištěno, že co do obsahu se nejedná o žádost o informace ve smyslu InfZ, a to s ohledem na výluku pro jeho aplikaci stanovenou v jeho § 2 odst. 3, kde se mj. uvádí, že tento zákon se nevztahuje na poskytování, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Vámi uvedený (nově upřesněný) požadavek na „..všechny záznamy, sdělení, vyjádření a jiné spisy či přílohy..“, je dle této dikce požadavkem na zaslání kopie (celých) spisů, přičemž je nutno tento posoudit jakožto žádost o nahlížení do spisu, respektive o pořízení jeho kopie. Nejvyšší správní soud v těchto případech konstantně judikuje (např. č. j. 7 Ans 18/2012-23), že za takovouto zákonodárcem zamýšlenou komplexní právní úpravu, která vylučuje aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím, lze považovat institut nahlížení do spisu, resp. požadavky na celý spis, včetně žádostí o kopii spisu. V tomto případě se může jednat o institut nahlížení podle § 38 správního řádu.
3.Dále podle druhého odstavce výše uvedené citace z dokumentu upřesnění žádosti ze dne 20. ledna 2020, jste požadoval „upřesnění – uvedení příslušného paragrafu a zákona k : ,,porušil služební tajemství“, „V kterém – jakém zákoně je tento paragraf uveden?“, a to ve vztahu k vyrozumění č. j. KRPT-..., které Vám bylo odborem vnitřní kontroly krajského ředitelství zasláno.
Podle § 3 odst. 3 InfZ se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči. Povinné subjekty tedy poskytují pouze ty informace, které se vztahují k jejich působnosti, a které zároveň mají nebo by měly mít k dispozici (jsou zaznamenané).
Vámi podaná informace, cituji: ,,porušil služební tajemství“, je část věty z vyrozumění pod č. j. KRPT-..., cituji: „Další část podání, kde tvrdíte, že por. Mgr. ... porušil služební tajemství tím, že Vám sdělil, že v minulosti sloužil na OOP ..., bude vyřízena ze strany vedoucího odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje.“
Ve Vašem „Upozornění dle § 97 odst. 1 písm. a) a písm. b), zákona č. 273/2008 Sb.,“ ze dne 8. ledna 2019, které bylo podkladem k vyrozumění pod č. j. KRPT-..., jste uvedl, cituji: „Stížnost podávám na policistu por. ..., pro porušení ustanovení § 115 odst. 1, Zákona o policii č. 273/2008 Sb., kdy nezachoval mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolu policie, nebo v souvislosti s nimi.“
Prostudováním spisového materiálu č. j.KRPT-... nebyla zjištěna informace, kterou požadujete, z čehož vyplývá, že Vámi požadované „upřesnění“ je žádost o vytvoření nové informace, případně dotaz na názor.
Z uvedeného vyplývá, že se prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím domáháte poskytnutí nových informací, které nemá povinný subjekt k dispozici, přičemž tyto by teoreticky bylo možné získat teprve v budoucnu. Ustanovení § 2 odst. 4 InfZ však vyjímá povinnost poskytovat informace dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 141/2011-67 ze dne 9. února 2012 je třeba § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím vykládat dle jeho (z ústavního hlediska legitimního) účelu, jímž je bránit povinné subjekty před tím, aby se na ně žadatelé v režimu uvedeného zákona obraceli s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže specifikované věci, provedení právního výkladu, vytvoření či obstarání nové informace, jíž povinný subjekt nedisponuje a není povinen jí disponovat apod.
Povinný subjekt shrnuje, že jedna část žádosti o informaci Vám byla poskytnuta, druhá část žádosti o informaci byla postoupena k vyřízení na odbor vnitřní kontroly krajského ředitelství a u třetí části žádosti o informaci nelze objektivně vyhovět a informaci v režimu InfZ poskytnout, jelikož povinný subjekt touto informací nedisponuje, přičemž se jedná o vytvoření nové informace, případně dotaz na názor.