Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Data retention

Žadatel uvedl, že „sdružení Iuridicum Remedium publikovalo informaci, že policejní prezidium žádá Ministerstvo vnitra o změnu prováděcího předpisu k data retention, která by rozšířila okruh uchovávaných informací u služby připojení k Internetu o IP adresu a číslo portu vzdálené služby. V této souvislosti se domáhal poskytnutí následujících informací: 

 

1. Požádala P ČR skutečně o rozšíření okruhu uchovávaných informací? Pokud ano, žádám o poskytnutí této žádosti (např. dopisu, zápisu z jednání, návrhu změny atd.).
2. Pokud MV ČR na tuto žádost jakýmkoliv způsobem reagovalo (jejím přijetím, odmítnutím, zahájením nějakého řízení...), pak žádám o poskytnutí této reakce.
3. Pokud probíhá nějaký proces, směřující ke změně prováděcí vyhlášky naznačeným způsobem, pak žádám o informaci o tom, o jaký proces se jedná a v jaké je v současnosti fázi. 
 
Policie České republiky posoudila předmětnou žádost o informace a sdělila žadateli následující:
 
Ad 1. Dopisem ze dne 18. května 2015 se policejní prezident se obrátil na ministra vnitra jako na předsedu Výboru pro vnitřní bezpečnost (dále jen „Výbor“) s žádostí o zařazení dokumentu s názvem "Návrh řešení kritických mezer v oblasti uchovávání provozních a lokalizačních údajů" na program schůze tohoto Výboru plánované na 4. června 2015. Výbor pro vnitřní bezpečnost je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro koordinaci a plánování opatření k zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky a ochrany veřejného pořádku. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky jako předkladatel materiálu splnila všechny náležitosti dané jednacím řádem Výboru, bylo této žádosti vyhověno a dokument byl na uvedené schůzi Výboru projednán.
Dokument konstatuje, že komunikační a informační technologie jsou často využívány k páchání organizované trestné činnosti. Mezi nejzávažnější bezpečnostní hrozby nadcházejícího období patří právě počítačová a informační kriminalita. Současný stav znemožňuje nebo vážně komplikuje vyšetřování některých druhů této trestné činnosti (odhalování původců závadových webových stránek a kybernetických útoků, odhalování uživatelů anonymních sítí, které zprostředkovávají spojení a obchody organizovaných extremistických a teroristických skupin), neboť mezi uchovávanými provozními a lokalizačními údaji není adresa IP a číslo portu cílového zařízení komunikace.
 
Z výše uvedeného důvodu Policie České republiky v dokumentu navrhla úpravu a doplnění § 2 odst. 3 písm. a) a b) vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, a její přílohy v bodech 3.3.1 a 3.3.2 tak, aby obsahovala vedle adresy IP a čísla portu zdrojového zařízení též adresu IP a číslo portu cílového zařízení. Od navrhované úpravy se očekává rovněž omezení zásahů do práv osob. Ukládání cílové IP adresy a čísla portu umožní totiž policii lépe cílit vyšetřování, a proto nebude nutné prověřovat tak velké množství osob užívajících irelevantní IP adresy, jako je tomu v současnosti. Výsledkem tudíž bude nejenom efektivnější práce policie, ale také větší ochrana práv osob.
 
Poskytovatelé připojení mají cílovou IP adresu k dispozici a pro svoje účely ji využívají. Rozšíření v současnosti uchovávaných dat o cílovou IP adresu proto nepředstavuje technický problém. V této souvislosti Policie České republiky zdůrazňuje, že předmětná data uchovávají a nadále mají uchovávat poskytovatelé, tedy nikoli ona sama. Policie České republiky nemá žádný plošný přístup k uchovávaným datům a ani o něj neusiluje. Vždy vyžaduje od poskytovatelů jen konkrétní data za konkrétních podmínek v souladu s ustanovením § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení spoudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, to znamená výhradně pro účely trestního řízení vedeného pro trestné činy vymezené v tomto ustanovení, na návrh státního zástupce a po schválení soudem.   
 
Ad 2. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v odpovědi na otázku č. 1 je zřejmé, že Ministerstvo vnitra České republiky nemělo důvod na žádost Policie České republiky reagovat a skutečně také nereagovalo.
 
Ad 3. Dle standardní procedury ministr vnitra zaslal Výborem projednaný dokument předsedovi Bezpečnostní rady státu a předsedovi vlády s žádostí o projednání na schůzi Bezpečnostní rady státu dne 9. června 2015. Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Žádost ministra vnitra byla akceptována a Bezpečnostní rada státu na uvedené schůzi předmětný dokument projednala.
 
Další postup vyplývá z usnesení Bezpečnostní rady státu. Ministrovi průmyslu a obchodu bylo uloženo zahájit legislativní práce tak, aby byl odstraněn nedostatek, na který je v předmětném dokumentu poukazováno.
 
PhDr. Jiří Vokuš, 23. července 2015

vytisknout  e-mailem